Homosexualita se netýká jen mladých, ale i seniorů. Čtěte více v rozhovoru s PROUDem

231

Neziskovkou tohoto týdne je PROUD – Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu, jejímž hlavním cílem je utváření společnosti, kde sexuální orientace a genderová identita nemají vliv na kvalitu života jednotlivců či skupin lidí. Na otázky ohledně současné problematiky LGBT komunity převážně odpovídala členka PROUDu JUDr. Adéla Horáková.

Co znamená zkratka LGBTQ? Jaké lidi naší společnosti zahrnuje?

Zkratka „LGBTQ“ znamená „Lesbian, Gay, Bisexual, Transgender, Queer“. Označuje tedy lesby, gaye, bisexuály, transgender lidi a každého, kdo je „queer“. První tři jsou snad notoricky známé. Transgender označuje lidi, jejichž genderová identita není stejná jako pohlaví, které jim bylo přiřazeno při narození. Tedy například někdo se narodí jako muž, ale cítí se být ženou.“Queer“ pochází z anglického „zvláštní“ nebo „jiný“ a zahrnuje širokou skupinu lidí, kteří se necítí být 100% heterosexuální nebo homosexuální, nebo nechtějí zapadat do škatulky „typická“ žena nebo muž.

Není to tak, že je člověk prostě heterosexuální nebo homosexuální?

Sexualita není černobílá, je spektrální. V nejslavnější studii o sexuálním chování mužů a žen, od Alfreda Kinseyho z 50. let se lidé měli identifikovat na stupnici 0–6 (0 = 100 % heterosexuální, 6 = 100% homosexuální). Například 11,6 % mužů se identifikovalo jako 100% homosexuální, a dokonce 46 % procent z nich reagovalo na sexuální podněty od obou pohlaví. Výzkum v roce 2015 ve Velké Británii ukázal, že 54 % Britů mezi 18 a 24 lety se necítí 100% heterosexuální.

Vaše organizace se snaží o zrovnoprávnění LGBT komunity. Můžete uvést příklady nějaké nerovnoprávnosti?

Jistě, ty rozdíly jsou naprosto zřejmé. Zaměřím se teď trochu více na gaye a lesby. Zdůrazňuji, že gayové a lesby nechtějí nic „navíc“, žádný „zvláštní režim“ nebo „privilegia“. To absolutně ne. Jediné, co chtějí, je mít v životě stejné podmínky a možnosti jako kdokoli jiný. Mají všechny občanské povinnosti jako kdokoli jiný, platí daně jako kdokoli jiný a měli by mít i stejná práva. A k často zmiňovanému „salámování“ – to není naše volba, že naše rovnoprávnost přichází postupně. My respektujeme, že se společnost vyvíjí, i v otázkách práv gayů a leseb, ale samozřejmě bychom chtěli být bráni jako rovnocenné lidské bytosti už od počátku.

Tedy jaké jsou ty nerovnosti?

Je tu veliká propast mezi dětmi, které vychovávají dvě maminky nebo dva tatínkové, a dětmi z ostatních rodin. S těmi prvními zachází zákon úplně jinak a dost je oproti těm druhým znevýhodňuje. Registrovaní partneři například nemají možnost při-osvojení (tedy že jeden partner osvojí dítě druhého partnera). Pokud se jednomu z partnerů něco stane, ten druhý nemá možnost automaticky pokračovat v jeho výchově. Dítě dědí jen po jednom z partnerů, nárok na sirotčí důchod jen po jednom z nich atd.

Jak je to s manželstvím u homosexuálních párů?

Gayové a lesby  nemají možnost uzavírat manželství. Láska je jen jedna a gayové a lesby se milují jako kdokoli jiný a někteří z nich chtějí tento vztah symbolicky stvrdit manželstvím. To ale nemůžou. Stát jim vystavil stopku a povoluje jim jen registrované partnerství. To v žádném případě není to samé jako manželství. Někdo to spíše přirovnává k aktu registrace auta.

V čem je rozdíl?

Rozdíly jsou v rovině symbolické a také praktické. Zaměřím se teď spíše na rovinu praktickou. V registrovaném partnerství například nevzniká společné jmění manželů, registrovaný partner nemá nárok na vdovský důchod po druhém partnerovi/partnerce, nepřechází na něj nárok na důchod po úmrtí partnera. Je tam mnoho dalších rozdílů v sociálním pojištění a daních. A pak jsou tu samozřejmě ty rozdíly v možnosti vychovávat děti, jak jsem zmiňovala výše.

Jakými způsoby podporujete LGBT komunitu?

Náš spolek se jmenuje Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu, z.s. (www.proudem.cz).  To je dost dlouhé, a proto často používáme zkratku „PROUD“. Máme široký záběr aktivit – vygooglujte si nás, najděte nás na facebooku a hned uvidíte všechny naše akce a aktivity. Pořádáme semináře na školách, veřejné debaty Pod Proudem (každé poslední úterý v měsíci, ve Světě Hub – www.svet-hub.cz), poskytujeme právní rady, pracujeme s LGBTQ seniory a v neposlední řadě se snažíme o změny legislativy. Změna legislativy se teď týká právě novely zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila výše zmiňované při-osvojení.

Může mít výchova stejnopohlavním párem na dítě nějaký negativní vliv?

Jednoznačně ne.  Na dítě nemá žádný negativní vliv, pokud jej vychovávají dvě maminky nebo dva tatínkové. To jednoznačně prokazuje naprostá většina seriózních  a nezaujatých studií na toto téma. Jejich shrnutí lze nalézt na stránkách: http://www.stejnarodina.cz/stanoviska-odborniku.html. Zaujatými studiemi mám na mysli zejména ty zpracované křesťanskými vědci (někdy dokonce církevními hodnostáři).

Důležité je, že dítě vychovávají s láskou, péčí a ve stabilním rodinném prostředí.

Například prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., DSc. (psycholog a sexuolog) k tomu říká:

Od  70.  let  ve  světě  proběhla  řada  výzkumů  týkajících  se  dětí,  které  vyrostly  v rodině jednopohlavních  párů.  Výzkumy  měly  jednoznačné  výsledky  –  u  dětí  nebylo  zjištěno  žádné  narušení,  ani  z  hlediska sexuální  orientace,  identity,  neuroticismu  a  dokonce  ani  z  hlediska jejich postavení ve školním kolektivu.“

Děti vnímají oba rodiče, kteří je vychovávají, rovnocenně. Právo by mělo dělat to samé. Pro dítě je dobré, aby měli oba jeho rodiče stejné postavení. Jinak bude mít dítě pocit, že vyrůstá v jiné, méněcenné rodině.

Co říkáte na výroky poslankyně Nytrové?

Jsou šokující, urážlivé a daleko za hranicí seriózní debaty. Já chápu, že lidé v naší společnosti mají různé životní zkušenosti, různé názory, a velmi ráda s nimi povedu debatu. Snažím se pochopit názory jiných, z čeho vycházejí nebo proč, a jsem zastáncem otevřené a rozumné debaty. Ale paní Nytrová nevede debatu. Ona předvádí podle mě promyšlenou mediální taktiku, stokrát osvědčenou. V první vlně šokovat, a tím získat pozornost. Je jí podle mě úplně jedno, že nemá svá tvrzení podložená, jde jí hlavně o to zaujmout na první signální. A že to byla lež, si pak už nikdo nevzpomene. Bludy vydávat za úmyslnou nekorektnost, a nekorektnost označovat za pravdu a oslavovat sám sebe za odvahu otevřít „tabu“.

Můžete říct něco bližšího k Vašemu projektu „Různé rodiny, stejná práva“?

Jedná se o kampaň na podporu povolení zmiňovaného při-osvojení mezi registrovanými partnery. Detaily najdete na webových stránkách: http://www.stejnarodina.cz/. Desítky lidí se vyfotily v tričkách naší kampaně a vyjadřují tím podporu tomu, aby partner mohl osvojit dítě druhého partnera. Podporuje nás 9 ministrů vlády, desítky známých osobností a hlavně lidí zabývajících se dennodenně péčí o děti jako dětští psychologové, sociální pracovníci atd.

Projekt PROUDu nazvaný „Neviditelné menšiny“ se zabývá mimo jiné situací LGBT seniorů. Kolik českých seniorů je homosexuálů? A proč je potřeba je otevřít tuto diskusi?

Zastoupení homosexuálů mezi českými seniory je stejné, jako ve zbytku populace (kolik to je, o tom jsem hovořila výše). Homosexualita není dočasná, lesby a gayové nejsou jen mladí lidé. LGBTQ senioři mají stejné problémy jako ostatní čeští senioři (kterých samo o sobě určitě není málo), ale k tomu se přidávají další, související s tím, že je společnost za doby jejich života odmítala (v minulosti byla homosexualita dokonce trestná!) a neumožňovala jim zakládat rodinu a vychovávat děti ve stabilním svazku (což je ale problém i dnešní doby). LGBTQ senioři jsou tedy často bezdětní, jejich příbuzenstvo je pro jejich homosexualitu odvrhlo nebo třeba jen se bojí říct v domově důchodců, že celý život prožili s partnerem stejného pohlaví. Jedná se o velmi zranitelnou skupinu osob. Chceme zjistit, jak tito senioři žijí, co je trápí, jakou zkušenost s nimi mají poskytovatelé sociální péče atd. To bylo jedním z cílů projektu „Neviditelné menšiny“.

Celý tento týden probíhá Prague Pride. Můžete tuto akci blíže představit?

Je to pochod, ve kterém mají LGBTQ lidé možnost říct „jsem tu, jsem LGBTQ, a chci být šťastný jako kdokoli jiný“.  Někdy se překládají jako pochody hrdosti. To není myšleno ve smyslu „pýchy“, ale spíše „sebepřijetí“. Lidé často říkají „proč musíte pochodovat v ulicích, heterosexuálové také nemají své pochody?“. Na to říkám – buďte rádi, že je nemusíte pořádat. Buďte rádi, že na vás neútočí absurdními myšlenkami poslanci parlamentu, že na vaši adresu nepadají tisíce nenávistných komentářů pod každým článkem o vás na internetu, že můžete říct „ano“ na radnici před starostou a svědky, že vaše děti mají oba plnohodnotné rodiče, a ne jen jednoho a druhý před zákonem neexistuje. Pokud by se něco takového dělo i vám, budu já první, kdo za vaše práva půjde do průvodu.

Z jakých financí se vám daří vaše projekty realizovat?

Naše projekty jsou z velké většiny financovány z grantů a jen opravdu malou část našich „příjmů“ tvoří individuální dary a členské příspěvky.

Většinu naší  práce děláme jako dobrovolníci po večerech a víkendech, protože většina z nás má nějaké jiné zaměstnání. Někdy s podaří sehnat peníze na konkrétní projekt, jako byly Neviditelné menšiny, ale pořád se snažíme shánět finance na základní věci jako je tisk materiálů, pronájem malé kanceláře, úpravu webových stránek atd. Je spousta věcí, které bychom rádi dělali, ale někdy to není časově ani finančně možné.

Jak vás můžou podpořit jedinci?

Naše organizace si samozřejmě váží každého příspěvku a budeme rádi, pokud se čtenáři rozhodnou podpořit naše aktivity. Naši činnost mohou podpořit jednotlivci, a to jak rozšířením naší dobrovolnické základny, tak také finančním příspěvkem na našich webových stránkách. Kdokoli může PROUDu přispět také nákupem přes platformu GIVT.cz nebo nákupem slušivého tyrkysového trička (“Různé rodiny, stejná práva”). Firemní partneři, kterým nejsou lhostejná práva a problémy LGBT komunity, nám mohou na činnost nebo na jeden z našich projektů přispět darem finančním nebo materiálním (fotoaparáty, tiskárny, papíry atd.)

Autorka rozhovoru: Šárka Bukovská

 

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ