Když tě někdo potká s vodícím psem, co by neměl dělat?
Když potká někdo nevidomého se psem, určitě by měl dělat, že ten pes tam prostě není. Spousta lidí má tendenci psa hladit a mluvit na něj. To však znamená, že mě ten pes nepovede a bude se otáčet. Každý pes má samozřejmě rád, že si ho někdo všímá, má rád komunikaci.
Organizace Mathilda, od které mám fenku, má na vodiči nápis “Nerušit pracuji.”. Vodicí pes když vodí, tak pracuje, což platí i když u nás leží na zastávce nebo v restauraci či jinde. Zkrátka když má vodič připnutý, pracuje. Když je v parku nebo na louce na volno, může si hrát s ostatními psy, pokud s ním zrovna necvičíme, nehrajeme si s ním mi nebo ho nevoláme, protože od něj něco potřebujeme. Nikdy se však nesmí přátelit s cizími lidmi, což znamená, že ho okolí nesmí hladit, krmit z mnoha důvodů a nesmí se na ně mlaskat… Zkrátka si nesmí navyknout na cizí lidi, je to služební pes.
Výsledek byl, že už mě pak neposlouchala a běhala za lidmi nechat se pomazlit.
Takže nehladit, nemluvit na něj a nevšímat si ho.
Stačí používat hlavu, když vidím psa, co pracuje s nápisem, nerušit, tak ho asi nebudu hladit a dávat mu granule. Z mé předchozí fenky mi lidé udělali tady v parku Hvězda mazlícího a žebracího psa.

Prosím nerušit, pracuji. Foto: Veronika Bělešová
Jak to?
Přišly jsme do parku, já jsem ji odepla vodič, aby se šla vyběhat a vyvenčit. Najednou jsem přestala slyšet její rolničku. Tak volám, volám několikrát milým tónem, když nic, tak zavolám párkrát zvýšeným tónem, zase nic. Paní, která šla proti mě mi řekla: „on si ji támhle pán hladí.” Je to stejné, jako s dětmi. Když bude někdo stát před dítětem a bude mu něco vyprávět nebo nabízet nedej bože, a maminka na něj bude volat z 20 metrů: „pojď, jdeme domů,” tak koho to dítě bude vnímat? Výsledek byl, že už mě pak neposlouchala a běhala za lidmi nechat se pomazlit.
Takže vodící pes si nesmí venku hrát ani s nikým interagovat?
Ten pes si určitě hrát smí, ale je to zase jenom o té komunikaci, která na té planetě začíná chybět. Stačí říct: „Může si můj pejsek pohrát s vaším?” Já budu nadšená, že mi někdo prožene fenku, ale dám jí k tomu prvně patřičný povel, aby věděla, že je čas hraní. Všechno funguje, když je komunikace.
Chtěla bys vzkázat něco na závěr k vodícím psům?
Ráda bych apelovala na to, aby lidi neházeli po sídlišti a po parcích jídlo a odpadky. Vodící psi jsou kastrovaní, ale zbývá jim jediný přírodní pud, což je potrava. Takže co najdou, to prostě sní a já to, pochopitelně, nevidím. Pak se jen divím, po čem je jí zle.
Petřina cesta
Mohu se zeptat, jak se ti tvůj handicap přihodil? Přestala jsi vidět kvůli úrazu, nebo nevidíš od narození?
Od dvou let jsem neviděla na jedno oko, kvůli nádoru. Postupem času začal nádor přerůstat na druhou stranu. Doktoři řekli, že když nepůjdu na druhou operaci, umřu. Pokoušeli se mé funkční oko zachránit. Jenomže operace dopadla tak, jak dopadla, nastaly komplikace a já jsem se z narkózy probudila jako úplně nevidomá, jako epileptik a s oslabenou levou stranou těla.
Když jsem otevřela oči a slyšela jsem mamku u lůžka jak brečí, pomyslela jsem si: Co bude teď?
To musel být neskutečný šok.
Byl to šok pro mě i pro maminku. První myšlenka, která mi prolétla hlavou, když jsem otevřela oči a slyšela mamku u lůžka jak brečí, byla – co bude teď? Jak se budu pohybovat, jak budu chodit do školy? Jak budu žít normální život?
Pak se objevila slečna, která na oddělení dělala herní terapeutku, se kterou jsem se spřátelila před operací. Sedla si vedle mě na lůžko, vzala mě kolem ramen a říká: „Péťo, musí to být pro tebe i pro maminku hrozné. Nikdo si to nedokážeme představit, ani já. Ale vem si, že jsou na tom lidi hůř, jsou lidi kteří jsou upoutaný na lůžko, ty máš ještě spoustu možností.” Je to asi divné, ale já jsem si i v těch deseti letech zopakovala tato slova dvakrát v hlavě a řekla si, že je to pravda!
Strašně oceňuju, tenhle tvůj přístup k životu, jsi bojovnice.
Tehdy jsem si řekla, že jsem přece už někdy slyšela o tom, že nevidomí hrají na hudební nástroje, že sportují. Tak jsem se rozhodla, že začnu život ve tmě.
Předpokládám, že je to někdy výzva.
Neobejde se to bez mráčků. Proklínám svůj osud, kdykoli chci vyrazit třeba shánět dárek pro maminku k narozeninám, zajít na velký koncert nebo v létě vyjet stanovat či na festival. Bez pomoci se neobejdu a nemám s kým.

Petra na řemeslných dílnách. Zdroj: Okamžik
Okamžik
Ty jsi vlastně zmiňovala, že jsi členka nějaké neziskové organizace?
No, členka, jsem spíše klient, jedná se o organizaci Okamžik. Mají dvě části – poradenské centrum a Centrum aktivního života.
V poradenství se řeší dotazy k běžnému chodu života. V Centrum aktivního života, který využívám já, chodím na různé akce. Třeba skládáme origami, hrajeme karetní i jiné hry. Jinak děláme různé mozaiky ze sklíček, pleteme košíky.
Co bys vzkázala ostatním?
Važte si svého zdraví, neriskujte zbytečně a buďte k sobě laskaví. Ochraňujme naši planetu a přírodu, není naše napořád. Vracejme do světa mezilidskou komunikaci a vstřícnost.
Komentáře