Romská LGBTIQ menšina často čelí diskriminaci nejen ze strany většinové společnosti kvůli etnicitě a sexuální orientaci, ale také diskriminaci ze strany romské společnosti, pro kterou je homosexualita často nepřijatelná. Tyto závěry uvádí organizace ARA ART, která se jako jediná v Evropě věnuje romské LGBTIQ menšině a vícečetné diskriminaci.
Organizace ARA ART představila zprávu The Roma LGBTIQ minority and its status in selected EU countries (CZ, SK and HU), která vznikla jako součást projektu podpořeným Evropskou unií a týká se romské LGBTIQ menšiny v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Podle ARA ART se jedná o první systematickou výzkumnou studii o vícečetné diskriminaci LGBTIQ Romů v Evropské Unii.
Zkratka LGBTIQ označuje lesby, gaye, bisexuály, transgender osoby, intersexuály a osoby označující se jako queer.
Coming out mezi Romy
David Tišer, ředitel organizace ARA ART popisuje v rozhovoru pro Respekt, jak se liší coming out mezi Romy a majoritní populací: „Řekl bych, že to je velmi podobné – ale v romské kultuře, pakliže je rodina tradiční, dochází častěji k exkomunikaci od příbuzenstva, a to nejenom od nukleárního, ale i širšího. Dotyčný pak musí opustit město a začít žít nový život,“ říká Tišer, který se jako jeden z prvních Romů veřejně přihlásil k tomu, že je gay. V roce 2019 dostal ocenění Maršál Prague Pride, kterými organizátoři pochodu oceňují osobnosti za práci pro LGBTIQ komunitu a za to, že ostatním slouží jako příklad a inspirace. Ve stejném roce mu Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených.
Na svých stránkách organizace zveřejňuje příběhy LGBTIQ Romů, a v některých z nich jejich aktéři tématizují právě složitou rodinnou situaci po jejich coming outu. „Mámě jsem všechno tvrdošíjně popíral, nevěřil jsem, že to přijme, že mě bude mít ráda takového, jakým mě Bůh stvořil, kým skutečně jsem. A bohužel jsem měl pravdu. Před měsícem vše prasklo, nebyl už prostor zapírat. Načapali mě blízcí příbuzní… Měsíc jsem pryč z domova. Máma mě vyhodila na ulici, nedala to. ‚Buzeranta‘ ona prý mít doma nemůže. Přitom v mládí byl jejím nejlepším kamarádem gay. Nechápu to a strašně mě to bolí,“ zaznívá v příběhu jednadvacetiletého Marka.
Romská LGBTIQ menšina v Česku
Analytická zpráva o romské LGBTIQ menšině v Česku, na Slovensku a v Maďarsku vznikla v roce 2021. Její závěry jsou podloženy on-line dotazníkovým šetřením, které probíhalo ve všech třech zemích a v rámci kterého byli dotazováni zástupci neziskových organizací a úřadů.
Ve zprávě se uvádí, že každá země má k romské LGBTIQ menšině rozdílný přístup a také procházela odlišným vývojem, přesto však existují společné rysy. Ve všech třech zemích existuje legislativa, která chrání etnické, sexuální a genderové minority. Vícečetná diskriminace je ovšem řešena minimálně. Například český úřad ombudsmana ji ve své poslední výroční zprávě vůbec nezmiňuje – a to i přesto, že tento úřad během pandemie provedl dvě intervence, které postavení romské LGBTIQ menšiny nepřímo zlepšily. Jedna z nich se týkala nemožnosti stejnopohlavních párů se během lockdownu registrovat, přestože heterosexuální páry v této době do manželství vstupovat mohly. Druhá intervence upozorňovala na fakt, že uzavření škol a lockdown dopadá daleko více na znevýhodněné školáky, kteří jsou často Romové.
Zároveň je ve všech třech zemích složitá situace v neziskovém sektoru. Podle zprávy jsou malé a středně velké neziskovky, které se zabývají intersekcionálními tématy, v nevýhodné pozici. A to právě proto, že se nesoustředí jen na jedno téma a je pro ně často složité dosáhnout na mezinárodní zdroje financování, které by jejich náklady pokryly. Dalším ze závěrů analytické zprávy je, že LGBTIQ Romové jsou zvlášť zranitelnou skupinou, protože čelí vícečetné diskriminaci, tedy jak anti-romskému rasismu, tak i homofobii a transfobii. Jejich specifické postavení a potřeby nejsou ve zdravotnickém systému nebo ve službách poskytovaných neziskovými organizacemi brány dostatečně v potaz.
Zdroj: araart.cz
Co je vícečetná diskriminace
Vícečetné diskriminaci se často říká intersekcionální diskriminace. Teorie intersekcionality říká, že znevýhodnění není možné připisovat jen jedné kategorii, tedy například jen etnicitě, jen genderu nebo jen sexuální orientaci. Identita každého z nás je mnohovrstevnatá a různé kategorie ovlivňují lidskou zkušenost, a tedy i znevýhodnění, kterému někteří čelí.
Dnes je teorie intersekcionální diskriminace velmi vlivnou teorií, která někdy bývá označována dokonce jako virální. V současnosti je rozhodně jedním z dominantních směrů feministického myšlení a proniká i mimo akademickou půdu, na které původně vznikla. Na YouTube lze o intersekcionalitě vyhledat řadu popularizačních videí a na Amazonu si dokonce můžete koupit tričko s nápisem It´s not feminism if it´s not intersectional.
V českém prostředí se o intersekcionalitě pořád moc nemluví. Socioložka Marta Kolářová to vysvětluje českým odporem k třídní rétorice a levicovému feminismu, a zároveň nevšímavostí českého feminismu k etnickým rozdílům. V posledních letech však začíná vznikat i u nás řada společenskovědních výzkumů, které vychází z intersekcionální perspektivy, například časopis Gender a výzkum věnoval v roce 2018 intersekcionální teorii celé číslo. Dalším příkladem pronikání teorie o intersekcionální diskriminaci do českého veřejného prostoru je bezpochyby i zpráva o romské LGBTIQ menšině zpracovaná organizací ARA art.
Jak můžu pomoct
Organizace ARA ART na svých stránkách nabízí on-line poradnu pro romské gaye a lesby a i pro jejich rodiče nebo kamarády. Od roku 2017 poskytla organizace přibližně 2 500 individuálních konzultací v České republice i na Slovensku, kde otevřela pobočku v roce 2020. Právě na provoz poradny ŘEKNU.TO můžete organizaci přispět. Vaše peníze budou využity pro konzultanty, poradny, mentoring, psychologickou podporu LGBT+ Romů a Romek, dva workshopy ročně pro LGBTIQ Romy a tréninkový byt, který je využíván pro ty, kteří se ocitnou bez střechy nad hlavou kvůli vyloučení ze svých rodin. A samozřejmě můžete organizaci ARA ART přispívat i u nás na Givtu.
Mohlo by se vám líbit
KOMENTÁŘ: Jak převychovat chudé po česku
Komentáře