Ilustrační obrázek (zdroj: Freepik.com)

Rusko není Putin. Čemu musí čelit lidé, kteří za svým prezidentem nestojí?

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se objevují i scénáře, podle kterých může konflikt skončit státním převratem v Rusku. V poslední době se začínají hromadit informace o občanech Ruské federace, kteří vystupují proti stávajícímu režimu. Kdo tito lidé jsou? Proč v Rusku nedemonstruje více lidí? A znáte ruské neziskovky, které bojují za lidská práva a svobodu na celém území Ruska?

Dlouhá léta byla pozice Vladimira Putina neotřesitelná. Ačkoliv například česká novinářka a humanitární pracovnice Petra Procházková nejen poslední ruské volby považovala za frašku, je důvodné se domnívat, že značná část Rusů za svým vládcem pevně stojí. Po okupaci Krymu jeho podpora u veřejnosti ještě vzrostla, po současné invazi na Ukrajinu činy ruského prezidenta schvaluje 83 % občanů federace. Otázkou zůstává, do jaké míry běžní ruští občané vůbec mohou svobodně vyjádřit svůj názor, o čemž přinesl český týdeník Respekt reportáž

Během roku 2022 se nicméně na seznam Putinových oponentů dostala význačná jména, přibyl například ruský oligarcha a jeden z nejbohatších Rusů, Michail Fridman.  Nezávislá novinářka v minulosti pracující pro BBC, Meduzu nebo TV Dožď na konci března však publikovala článek o tom, že ruské elity se v tuto chvíli proti Putinovi nepostaví.

Marina Ovsjannikova – proč není ikona ruského odporu na Ukrajině jen populární?

Veřejností silně zarezonoval zejména odpor ruské novinářky a moderátorky, Mariny Ovsjannikové, která přerušila živé televizní vysílání zpráv s transparentem odsuzujícím válku. Západní média ji titulovala například jako „neuvěřitelně odvážnou ženu“. Netrvalo ale dlouho a na ukrajinském serveru Pravda vyšel článek zpochybňující tento odpor, mimo jiné s tím, že vystoupení mělo odvrátit celosvětovou pozornost od událostí v Mariupolu a nejednalo se o skutečné živé vysílání.  

Marina Ovsjannikova protestuje proti válce na Ukrajině

Na Twitteru od té doby běží diskuze, která reflektuje to, že autorka transparentu dostává velký prostor v západních médiích, což využívá k odsuzování sankcí dopadajících na Rusko. Sankce jsou ale pro obyčejné ruské občany opravdu velké. Autorka zmíněného ukrajinského článku tvrdí to, že jedním z aktuálních cílů ruské vládnoucí garnitury je připravit půdu pro nový hybridní vliv v podobě ruských „disidentů“, kteří se dostanou do Evropy a Ameriky. 

Pokuta za roky starý příspěvek na sociální síti 

Signifikantním problémem ruskoukrajinského konfliktu je informační válka, která si zakládá na rozmělnění pravdy. Státní duma ale v březnu uvedla v platnost a účinnost dva zákony, které kriminalizují nezávislé zpravodajství a protesty proti válce, a to nejen té ukrajinské. Trestem může být odnětí svobody až na 15 let. Zákony mohou být aplikovány i zpětně. Lidskoprávní organizace uvádí, že ruské úřady obviňují lidi z extremismu či zapojení do „nežádoucích organizací“ na základě příspěvků na sociálních sítích, které byly napsány roky před tímto zákonem. 

Z Ukrajiny prchají tisíce lidí, z Ruska taktéž

Podobně jako na Ukrajině, i z Ruska prchají desítky, možná stovky tisíc lidí. Jak poznamenává Sophie Pinkham v New York Times, na rozdíl od Ukrajinců neprchají před cizími bombami, ale před vlastní vládou. Redaktorka v článku píše například o člověku, který přišel o práci poté, co se se synem účastnil demonstrace související s návratem Alexeje Navalného. Z Ruska odešel, na cestě prý potkal spoustu mladých Rusů, čemuž rozumí, ani on sám nechce, aby jeho děti vyrůstaly v atmosféře represe. Jeho slovy: „Pamatuji si sovětské časy a tohle je mnohem horší.“

Proč Rusové hromadně opouští svou zemi?

Roky vězení, mučení, vyloučení ze školy. Nesouhlas režimu se nevyplácí

Jeho slova nepřímo potvrzuje i mezinárodní nevládní organizace monitorující stav lidských práv, Human Rights Watch (HRW).  Organizace už během vyhodnocování roku 2021 v Rusku uvedla mnohačetné případy lidí zbavených občanství, státní šikanu právníků zastávajících se lidskoprávních aktivistů, vynucených emigrací a systematickou likvidaci nezávislé žurnalistiky. Výjimkami není ani fyzické napadání novinářů, vylučování studentů ze škol nebo trestání za umělecký projev. 

Běloruský stand-up komik Idrak Mirzalide byl deportován a má doživotní zákaz opětovného vstupu do země za vtip, o kterém úřady tvrdí, že byl urážkou etnických Rusů. Ruský soud také udělil pokutu občanskému aktivistovi Karimu Yamadeyevovi za „urážku úřadů“ a „podněcování k terorismu“.

Aktivista totiž natočil video s předstíraným korupčním procesem s prezidentem Putinem a dvěma veřejnými činiteli. Yamadayev strávil ve vyšetřovací vazbě déle než rok. Některé ženy strávily i dva týdny ve vazbě, za to, že se „neslušně odhalily“ poblíž policejních stanic a Kremlu. Ve věznicích organizace HRW také zaznamenala mučení, znásilňování a nelidské zacházení s vězni, ruské úřady na obvinění nereagují.  

Konec ruského sdružení neziskových organizací dokumentujících politickou represi

Zpráva Human Rights Watch dokumentuje i soudem nařízené zrušení organizace Memorial, která se po více než 30 let zabývala politickou represí a vytvořila i Centrum pro lidská práva v Rusku. Organizace má pobočky v Itálii, Německu, Francii a také v Praze. Sdružení Memorial je možné podpořit přes portál Darujme.cz. Vybrané finance bezprostředně poputují na podporu ruské organizace. 

Jak podpořit ruský disent a boj za svobodu?

Hlavním partnerem lidskoprávního centra Memorial je OVD-Info, což je nezávislý mediální lidskoprávní projekt zaměřený na boj proti politické perzekuci. Projekt byl založen po parlamentních volbách v roce 2011. OVD-Info dokumentuje pronásledování a zneužívání pravomocí, poskytuje právní pomoc a zkoumá celkovou situaci v zemi. Na jejich stránkách je seznam lidí zadržovaných ve vězení za politické protesty, za ty nynější protiválečné, je zadržováno více než 15 400 lidí.  

Na příští týden je naplánováno třináct soudních řízení pro „politické zločince“. Stránka nabízí příběhy pronásledovaných Rusů i pravidelně aktualizované zprávy o dění ve federaci. Projekt lze podpořit přímo přes webové stránky organizace.

Lidé nebezpeční pro režim – důchodkyně se 167 sledujícími na sociální síti

Více než 50 právníků se podílí na chodu organizace Agora. Agora vede stovky soudních sporů, zabývají se nejen politickou perzekucí, ale i jinými případy porušování lidských práv. Na webovou stránku organizace se v tuto chvíli nejde dostat z technických důvodů.

Organizaci založil a dodnes vede významný právník Pavel Čikov. Na sociální síti Telegram se od Pavla Čikova lze dočíst o dopadech zmíněného zákona, podle kterého hrozí za protiválečné protesty až 15 let za mřížemi. Jak uvádí Čikov, zákon dopadá jak na pracovníka ruského ministerstva vnitra, Sergeje Klokova, který telefonicky diskutoval o vojenské operaci, tak na důchodkyni jménem Marina Novikova, která měla v tu dobu na svém účtu na sociálních sítích 167 sledujících a úřady ji a její příspěvky vyhodnotily jako nebezpečné. 

Potlačováním lidských práv se zabývá i organizace Apologia.pro, na jejíž činnosti se jen během prvního čtvrtletí podílelo 115 právníků, nebo organizace Russians Behind Bars, která za minulý rok poskytla přes 2000 bezplatných konzultací nejen lidem mučeným ve vězení nebo lidem v tíživé finanční situaci kvůli uvěznění člena rodiny.

Organizace vybírá peníze na kampaně jako například „Podpora pro ženy“. Ženy v ruských věznicích žijí ve velmi těžkých podmínkách, není jim poskytováno oblečení ani hygienické potřeby. Z celosvětově známých organizací pomáhá také Amnesty International a situací se zabývá i organizace Transparency International. Přes portál Givt.cz je možné podpořit například Červený kříž, který působí celosvětově a hraje významnou roli při aktuálním konfliktu.

Speciální poděkování patří doktorce Olze Čadajevě z Univerzity Palackého v Olomouci za zprostředkování informací o ruských nevládních neziskových organizacích.

Jsem studentka Právnické fakulty v Olomouci. Rok života jsem strávila ve Španělsku, tam jsem zjistila, že jsem patriotka a Olomouc je pro mě srdeční záležitost na celý život, podobně jako neziskový sektor, rozvoj společnosti a lidská práva. V minulosti jsem pracovala například jako fundraiserka pro mobilní hospic nebo jako migrační stážistka v Amnesty International. V Givtu se primárně věnuji podcastu Pijavice.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.