„Z dřívějšího alkoholika, který málem skončil pod mostem, se ze mě stal introvertní asociál konzervativního až důchodcovského smýšlení, milující ticho, klid a jesenickou přírodu. I tohle se v Psím životě promítá,“ komentuje olomoucký nezávislý spisovatel Jaroslav Irovský, který se prostřednictvím prodeje své nejnovější knihy rozhodl podporovat neziskovou organizaci Jezevčíci v nouzi. Knihy se dosud prodalo přes tisíc výtisků a nemocným jezevčíkům tak autor pomohl téměř padesáti tisíci korunami.
Droždínská nezisková organizace Jezevčíci v nouzi manželů Petrošových se snaží pomáhat jezevčíkům a jejich křížencům v ohrožení, v nevhodných podmínkách nebo těm v útulcích a záchranných kotcích. Mimo to se také zabývá osvětou, aktivně upozorňuje na velkoprodejce a množitele jezevčíků.
Kniha Psí život je proto nejen krásným dárkem pro pejskaře. Jejím zakoupením můžete podpořit zmíněnou organizaci padesáti korunami. Knihu nakupujte na těchto webových stránkách. Získáte ji i s autorovým osobním věnováním a poděkováním za pomoc pejskům.
Kniha Psí život (zdroj: jezevcicivnouzi.cz)
Od července pomáháte organizaci Jezevčíci v nouzi. Jak jste se k této spolupráci dostal?
Spolupráce vznikla v podstatě náhodně. Po vydání knihy Psí život jsem se o ní zmínil na facebookové stránce Olomoučáci. Na příspěvek zareagovala paní Peťka, která je zakladatelkou organizace Jezevčíci v nouzi, s tím, že by chtěla zakoupit pár výtisků do aukce. Přiznám se, že do té doby jsem organizaci neznal. Po předání výtisků jsem se o organizaci začal více zajímat, a když jsem zjistil, jak funguje a co je její podstatou, navrhl jsem, že bych jí mohl z každého osobně prodaného výtisku přes svůj e-shop věnovat 50 korun.
Mimo to, že organizaci podporujete svojí tvorbou, pomáháte i v rámci pravidelného venčení. Organizace se stará o více jak 60 pejsků, přičemž velká část z nich je zdravotně znevýhodněná. Se kterými pejsky se chodí na procházky?
Organizace pečuje o tři skupiny. První z nich jsou pejsci na vozíčku, kteří jsou ochrnutí na zadní končetiny, a další jsou pejsci s chronickými nemocemi. Třetí skupinou jsou zdraví nebo vyléčení jedinci, kteří jsou nabízeni k adopci. Na procházky však chodím pouze s pejsky na vozíčku. Kdyby se chtěl někdo v rámci venčení přidat, Peťka i pejsci budou moc rádi. V případě zájmu stačí napsat zprávu na facebookovou stránku Jezevčíci v nouzi.
Pes z organizace JVN (zdroj: jezevcicivnouzi.cz)
Dokázal byste zhodnotit, jak velkou komplikací je právě třeba při venčení zdravotní stav pejsků na vozíčku?
Musím říct, že pejsci jsou neuvěřitelně čiperní a při procházkách prohání spíše oni mě. Podle mě své zdravotní komplikace ani nijak nepociťují, vypadají šťastně. Klobouk dolů za to, jak dobře o ně manželé Petrošovi pečují.
Vaše nejnovější kniha Psí život sklízí velmi dobré čtenářské ohlasy. Dokonce je vaší nejčtenější. Čemu přisuzujete takový úspěch?
I když v knize vystupují psi, je příběh také o lidech a veškerých slastech a strastech jejich každodenního žití. Zaměřuji se i na otázku, snaží-li se být svým pejskům těmi nejlepšími pány, čímž čtenáře-pejskaře nutím k tomuto zamyšlení. A jelikož je Česká republika pejskařů plná, oslovuje má kniha právě tuto početnou skupinu lidí, byť kvůli dosavadní téměř nulové reklamě ještě stále nenaplnila svůj obří potenciál. Věřím však, že se stane něco zásadního, co by tento stav mohlo změnit, aby se Psímu životu dostalo podobné pozornosti, jako například Gumpovi.
Ve své předchozí tvorbě navazuji na tvorbu Charlese Bukowského či amerických beatníků, což je na české literární scéně velká vzácnost
Je kniha vhodná i pro děti?
Je vhodná pro čtenáře náctileté a starší. Příběhem se proplétají dvě výrazné dějové linie. Tu první tvoří společenská satira, ve které se sarkasticky opírám do dnešní společnosti a všech jejích prapodivných trendů. Ty v příběhu řeší čtyři psí kamarádi, kteří se originálním způsobem snaží celý tento lidský svět pochopit, čímž dochází k mnoha vtipným situacím. Druhá linie se zaměřuje přímo na vztah mezi švýcarským ovčákem Arim, který je vypravěčem celého příběhu, a svým pánem. Nicméně, satirická rovina není určena pro dětské čtenáře. Můj styl humoru a vyprávění je totiž dosti rázný a na současnou dobu až nekorektní, což v podstatě vystihuje celou mou dosavadní tvorbu.
Dokázal byste zhodnotit, jak se tahle kniha liší od vaší předchozí tvorby?
Ve své předchozí tvorbě navazuji na tvorbu Charlese Bukowského či amerických beatníků, jako byl Jack Kerouac nebo Henry Miller, což je na české literární scéně velká vzácnost. Kniha Psí život je trochu jiná. Styl psaní, humoru a vyprávění je sice podobný, ale obsah se liší, už proto, že je vše podáváno z pohledu psa. Dříve jsem psal o svém autodestruktivním způsobu života, o alkoholu, drogách či depresích. I Psí život je veskrze autobiografický, ovšem já se za ta léta změnil. Z dřívějšího alkoholika, který málem skončil pod mostem, se ze mě stal introvertní asociál konzervativního až „důchodcovského“ smýšlení, milující ticho, klid a jesenickou přírodu. I tohle se v Psím životě promítá.
Jaroslav Irovský s pejsky z organizace JVN (zdroj: osobní archiv)
Pracujete v aktuální době na něčem novém?
Psí život vyšel teprve nedávno, v polovině června. Snažím se tedy nyní věnovat veškerý čas a energii jeho propagaci a užívám si, že je o něj hezký zájem a má nádherné čtenářské ohlasy. Mé knihy vznikají spontánně a neplánovaně. Snad i proto jsem všechny své dosavadní napsal v rekordním čase. Vynechám-li dvě básnické sbírky, všech šest prozaických vzniklo v průměru za pouhé dva týdny. Psí život za patnáct dnů a například předchozí kniha Hrobař již za osm.
Poslední otázkou se ještě vrátím k organizaci Jezevčíci v nouzi. Proč si podle vás tahle organizace zaslouží podporu?
Možná to bude znít jako klasické klišé, ale jednoduše proto, že pomáhá nemocným pejskům. Dříve jsem si neuvědomoval, kolik psů, nebo celkově zvířat, potřebuje naši pomoc. Co se přímo Jezevčíků týče, nikdy jsem neviděl takovou oddanost a péči, jakou věnují Peťka a její muž Jirka svým pejskům. Nemají vlastně žádné volno, žádný osobní život, žijí tou organizací 365 dní v roce. A i proto je nesmírně obdivuji a milerád podporuji. Zaslouží si to za to vše, co pro nemocné pejsky dělají. Tak snad se Psí život dostane mnohem více mezi čtenářskou a pejskařskou komunitu, aby tahle forma pomoci mohla trvat dlouhá léta. S dovolením děkuji všem, kteří si v rámci podpory JVN knihu zakoupili, a budu moc rád, když se k nim mnozí další přidají.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře