,,Dětem práce v azylu přináší pocit smysluplnosti, který v životě postrádali,” říká Romana Vojířová, ředitelka a zakladatelka ekologického projektu na podporu týraných a opuštěných zvířat Pohádková zahrada, která je mimo jiné místem, kde dobrovolničí postižení nebo sociálně slabší děti. Jak azyl funguje a jakou roli Romana zastává?
Pohádková zahrada není jen místem, které pomáhá zvířatům v nouzi. Na jejím chodu se podílejí skupiny dobrovolníků, děti ze sociálně slabších poměrů a lidé tělesně postižení. Navíc si díky smlouvě s probační a mediační službou v azylu odpracovávají veřejně prospěšné práce mladí lidé, kteří se dostali za hranu zákona.
Jakou úlohu zastáváte v Pohádkové zahradě?
Jsem máma i táta pro všechny zvířecí bytosti u nás v azylu. Jsem ředitelka, uklízečka, fundraiser, ošetřovatelka, pečovatelka, linka důvěry pro dobrovolníky a lidi, kteří vykonávají veřejně prospěšné práce, PR ředitelka a manažer spolku. Jsem tu vždy a za všech okolností pro zvířátka, které budou potřebovat pomoc a také pro lidi, kteří si mojí pomoc zaslouží. Asi nejlépe mě vystihuje heslo: Vždy a za všech okolností budu stát na straně zvířat a přírody, i kdyby to mělo být proti lidem. I když jsem přesvědčená, že nic z toho, co můžeme udělat pro zvířata a přírodu, není nikdy proti lidem jako takovým.
Pohádková zahrada (zdroj: osobní archiv)
V čem spočívá zaměření vašeho azylu?
Pohádková zahrada vznikla primárně jako azyl pro týraná a opuštěná hospodářská zvířátka. Postupem času se naše aktivity rozšířily o sociální služby, uzavřeli jsme smlouvu s probační a mediační službou a vytvořili aktuálně tři místa pro zdravotně postižené. Tím, jak k nám začali přicházet dobrovolníci a začali jsme dělat akce pro rodiče s dětmi, se z původního azylu stal spíš komunitní prostor, kde si zvířátka a lidé vzájemně pomáhají.
Jak se dobrovolníci podílejí na chodu Pohádkové zahrady?
Máme celkem tři kategorie dobrovolníků. První, dospělí dobrovolníci, nám pomáhají s nejrůznějšími akcemi, úklidem, natíráním, opravami ohrad, fundraisingem, starají se o web a sociální sítě. Na chodu Pohádkové zahrady se dále podílejí i starší dobrovolníci ve věku přibližně 14-17 let, kteří se starají o koně a větší zvířata, o sociální sítě, pomáhají při akcích, a především se mnou vedou malé dobrovolníky. Malí dobrovolníci ve věku 6-10 let se starají o malá zvířátka, spolu se staršími dobrovolníky pomáhají u větších zvířat, například u čištění koní. Také s nimi chodíme na vycházky do přírody a učíme se o ekologii a odpovědnému chování v přírodě. Malí dobrovolníci tedy fungují spíš jako kroužek.
Co podle vás dětem přináší dobrovolnická práce v azylu?
Starším dětem práce v azylu určitě přináší pocit smysluplnosti, který v životě postrádali. Mají zde něco svého. Pohádková zahrada pro ně představuje místo, kde jsou potřební a důležití. Místo, kam mohou kdykoliv přijít se vypovídat nebo vybrečet ze svých problémů. Místo, kam můžou přijít kdykoliv, když je jim smutno, nebo když mají radost a kde jsou zároveň úplně svobodní. Pokud dodržují daná pravidla, jako třeba to, že nejprve musí být obstaraná všechna zvířátka a pak se řeší ostatní záležitosti, tak je zahrada jejich. A tím, že se věnují i mladším dobrovolníkům a učí je, tak i v tomhle směru nabývají určitého pocitu důležitosti.
Pohádková zahrada (zdroj: osobní archiv)
A co představuje pro mladší děti?
Pro ty malé je čas u nás pokaždé báječně stráveným odpolednem, ze kterého se těší. Za své mluví i to, že když děláme v létě tábory pro naše dobrovolníky, tak ti malí prckové pokaždé odjíždějí s pláčem, že už tábor končí. Do projektu se mohou zapojit jakékoliv děti, které mají vztah ke zvířátkům a nebojí se práce.
Zmínila jste, že jste uzavřeli smlouvu s probační a mediační službou. Jde především o mladistvé?
Veřejně prospěšné práce si u nás odpracovávají převážně mladí lidé, ale ne všichni. Hlavně jsou to lidé, kteří se ocitli za hranou zákona a neříkám, že ne vlastní vinou, ale je to většinou poprvé. Například jde o osoby, které se setkaly s větším než povoleným množstvím drog, zbytkovým alkoholem za volantem, nebo se dostali do potíží skrze rvačky, výtržnictví a podobně.
Jak se tito lidé podílejí na chodu azylu?
V Pohádkové zahradě se spolu s námi starají o zvířátka, čistí, uklízí, staví ubikace, prostě co je potřeba. V letošním roce zahajujeme spolupráci se spolkem Péče o duševní zdraví, která spočívá v pobytu v Pohádkové zahradě mezi zvířátky jako psychoterapie a zooterapie. Každopádně, tato spolupráce je teprve v začátcích.
Také uvádíte, že jste vytvořili místa pro zdravotně postižené…
Ano, aktuálně u nás pracují tři zdravotně postižení zaměstnanci, každý na půl úvazku. Všichni u nás začali pracovat díky spolupráci s úřadem práce. Jeden už u nás pracuje tři roky, další necelý rok. Aktuálně s úřadem práce řešíme možnost stát se sociální firmou, což by nám dost pomohlo.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře