ADNP syndrom je vzácné genetické onemocnění spojené se závažným opožděním vývoje, které v České republice diagnostikovali u syna Miroslava Holce, Lukáška. Stal se tak pátým dítětem v Česku a prvním chlapcem s touto diagnózou. Po této události se Miroslav aktivně věnuje problematice ADNP syndromu. Založil neziskovou organizaci – ADNP asociace, jejímž cílem je propojit rodiče, lékaře, vědce i širokou veřejnost a podpořit tak děti s tímto onemocněním i jejich rodiny.
Mohl byste vysvětlit, co je to ADNP syndrom a jaké jsou jeho hlavní projevy?
Jde o vzácné onemocnění, které vzniká náhodně v genu ADNP a ovlivňuje správné fungování těla. Tento gen funguje jako recept na vytvoření proteinu, který potřebují buňky v celém lidském těle. Největší význam má ale v mozku. Děti mají celkové opoždění vývoje, poruchy nebo chybějící řeč, mají různě závažnou úroveň mentálního postižení, poruchy autistického spektra nebo hypotonii (snížené svalové napětí). Mnoho dětí začíná chodit až ve 3 nebo 4 letech věku. Jedinečným projevem ADNP syndromu je u 7 z 10 dětí kompletní prořezání chrupu už v jednom roce života. Je to obvykle také jediný milník, ve kterém děti s ADNP syndromem překonávají své vrstevníky.
Říkáte, že jde o vzácné onemocnění. Kolik dětí s ADNP syndromem aktuálně v Česku a ve světě žije?
ADNP syndrom se nachází na hranici vzácného a ultra-vzácného onemocnění. V Česku zřejmě žije něco mezi 100 až 200 případy, nicméně diagnostikováno je v současné době jen 5 osob. Ve světě je známo více než 500 případů. Ve většině zemí se toto onemocnění často nerozpozná nebo správně nediagnostikuje. Lépe se daří odhalovat případy například v Belgii, kde byl v minulosti soustředěn výzkum ADNP genu.
Jak probíhá diagnostika ADNP syndromu a proč je často obtížná?
Syndrom byl poprvé popsán v roce 2014 a diagnóza se dá stanovit jen cíleným testováním genu ADNP. K tomu se přistupuje obvykle až po tom, co se nepodaří odhalit jiné, větší změny na úrovni DNA, které by vysvětlily potíže dítěte. Problém je v tom, že tato specializovaná vyšetření nejsou často provedena. Rodiče například nemají dostatek informací od ošetřujícího lékaře a nejsou pak motivování opakovaně ke genetickým testům přistoupit, protože v nich nevidí smysl. Situace se ale mění k lepšímu. ADNP gen je postupně zařazován do tzv. genetických panelů zaměřených na vzácná onemocnění a tím se záchyt zlepšuje. Čím více se budou snižovat náklady na genetické testování metodou NGS (Next-Generation Sequencing – moderní metoda pro detailní analýzu DNA, pozn. red.), tím více se bude dařit odhalovat nové případy.
Věřím, že starat se o dítě se syndromem ADNP musí být náročné. Jaké jsou největší výzvy, kterým rodiny dětí s tímto vzácným genetickým onemocněním čelí?
Krátce po narození to bývají potíže s krmením miminek, refluxem a spánkovým režimem. Po několika měsících se začne projevovat opoždění oproti jiným dětem ve všech oblastech. Obzvláště viditelná je opožděná chůze, kterou mnohé děti musí trénovat na specializovaných neurorehabilitačních cvičeních (speciální cvičení zaměřená na zlepšení funkce mozku a nervového systému, pozn. red.). K tomu se přidávají potíže s komunikací, protože děti nemluví a nedokážou vyjádřit své potřeby. Postupně se projevuje také porucha autistického spektra. Rodiče dochází na řadu specializovaných terapií. Většina, ne-li všechny, z popsaných terapií, přitom nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Děti se učí velmi pomalu a rodiče bývají stále více vyčerpaní. Většina rodin trpí nedostatkem spánku. Děti vyžadují prakticky neustálou pozornost. Pečující osoba se tak v zásadě několik let stará o dítě na úrovni batolete.
Jaké jsou aktuální možnosti léčby a terapie?
Léčba, která by odstranila příčinu ADNP syndromu zatím neexistuje. Péče zahrnuje pomoc různých odborníků a zaměřuje se na zmírnění příznaků. Zdá se, že děti s ADNP syndromem mají chuť komunikovat, což je odlišuje od jiných dětí s poruchou autistického spektra (PAS). Díky této motivaci se osvědčují terapie zaměřené na zlepšení kumunikačních a sociálních dovedností, jako například ABA. Děti také potřebují pomoc od specialistů, jako jsou ergoterapeuti a logopedi. Nicméně je těžké najít odborníky, kteří se umí starat o děti s těmito speciálními potřebami. Kromě toho mohou mít děti i další zdravotní problémy, například srdeční vady nebo poruchy štítné žlázy.
Jaké jsou hlavní cíle a poslání ADNP asociace?
Náš hlavní cíl je podporovat rodiny dětí s ADNP syndromem a hájit jejich zájmy. To zahrnuje i snahu o zvýšení povědomí o tomto onemocnění a propojení se s výzkumem. Chceme zlepšit screening, aby se podařilo odhalit i další případy dětí, které jsou nyní bez diagnózy. Snažíme se zvětšit členskou základnu, propojit rodiny, vyměňovat si informace a postupně se profesionalizovat.
Na jakých projektech a aktivitách v neziskové organizaci aktuálně pracujete?
Od začátku roku usilujeme o získání různých grantů na podporu rodin. Snažíme se pochopit naše potřeby a podle toho si žádat o podporu u různých nadací. Učíme se za pochodu. Mnoho úsilí věnujeme podpoře výzkumu. Jsme v neustálém kontaktu s výzkumem v Izraeli. V Česku jsme nominovali ADNP gen do programu RD-Factory, který se specializuje na pre-klinické studie zaměřené na vzácná onemocnění. Máme za sebou v této oblasti mnoho práce, kterou budeme chtít nyní zúročit při prosazování změn ve screeningu ADNP syndromu v Česku.
Jak konkrétně vaše asociace pomáhá rodinám a dětem s tímto syndromem?
Ještě před půl rokem nebyla na českém internetu o ADNP syndromu ani zmínka. Sbíráme informace ze zahraničních studií a snažíme se tyto informace rodinám předat. To ocení především nově diagnostikovaní. Jako nezisková organizace usilujeme o získání grantů, kterými chceme pokrýt náklady rodin na terapie. Zlepšení povědomí o syndromu a potřebách dětí s tímto onemocněním může rodinám pomoci i v případě individuálních žádostí. Především se ale nyní snažíme vyšlapat cestu pro děti z Česka do klinického hodnocení léku Davunetide.
Zmiňujete lék Davunetide, o co se jedná?
Jedná se o malou molekulu, oktapeptid, který je odvozen přímo z ADNP proteinu. Jeho dodání do mozku by mělo dle preklinických studií dětem zlepšit paměť, vnímání a myšlení, zmírnit projevy PAS, zmírnit projevy hypotonie (snížení napětí ve svalech) a u některých dětí i zlepšit kožní potíže. V USA probíhal dále výzkum zaměřený na nízké dávky ketaminu. To by mohlo zejména u starších dětí snížit epizody agrese a zlepšit psychickou pohodu bez potřeby užívat medikaci s různými nežádoucími účinky. Tato terapie ale bude vyžadovat ještě výzkum. Společně s nově vznikající ADNP nadací na evropské úrovni bychom chtěli iniciovat výzkum založený na genové terapii. Vzhledem ke specifickým vlastnostem ADNP genu je většina současných strategií genové terapie zatím obtížně aplikovatelná a představuje pro vědce velké výzvy.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře