Proč pracovník státní sociální služby může dostat za svou práci více peněz než za totožnou práci člověk pracující pro neziskovou organizaci? Takový rozdíl může být až desetitisícový. Proti tomu bojuje iniciativa Stejná odměna, která usiluje o změnu zákona o sociálních službách.
Na začátku února deset největších nestátních poskytovatelů sociálních služeb spustilo kampaň Stejná odměna. Iniciativa se v podstatě snaží docílit spravedlivých podmínek v odměňování a financování nestátních a státních sociálních služeb v České republice.
Do skupiny zasažených zaměstnanců spadají pracovníci azylových domů, zdravotní sestry v sociálních službách, pracovníci pomáhající lidem bez domova nebo pracovníci pomáhající znevýhodněným dětem.
Rozdíl může být až 20 000 Kč
Nejde přitom o zanedbatelné peníze. Podle iniciativy je průměrný rozdíl 5 000 Kč, přičemž nejvyšší rozdíl v měsíčních odměnách je až 20 000 Kč. Platforma nestátních poskytovatelů sociálních služeb uvádí, že pro ně v tuto chvíli pracuje 12 000 lidí. Na jejich služby tak spoléhá skoro 200 000 Čechů.
„Motivace lidí pracujících v nevládních organizacích bývají často velmi osobní. U některých zaměstnanců může hrát roli jejich vnitřní nastavení, například víra,“ odpovídá iniciativa na častou otázku, proč raději zaměstnanci nepřejdou do státního sektoru
Chybí transparentnost i spravedlivé rozdělování peněz
Na otázku, proč za stejnou práci lidé dostávají různé peníze, není snadné odpovědět. Jedním z důvodů je to, že platy ve veřejném sektoru výrazně rostly, zatímco mzdy v tom soukromém růst teprve dohání. Sektor sociálních služeb je zároveň dlouhodobě podfinancovaný.
Ivo Mareš, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která se zapojila do Stejné odměny, ale v článku pro Seznam Zprávy uvádí, že jedním z problémů je i to, jakým systémem jsou rozdělovány peníze krajskými úřady, kdy jsou nejprve financována krajská zařízení, až poté jiná, přičemž schází transparentnost celého systému.
Příspěvkovým organizacím jejich zřizovatelé doplácejí na platy zaměstnanců automaticky a ze zákona, kdežto těm nevládním nikoli. Jan František Krupa, mluvčí celé Platformy P10 a národní ředitel sociálních služeb Armády spásy ČR v jiném článku pro iRozhlas k tomu říká, že nestátní organizace nemají každoročně jistotu s jakými penězi mohou v rámci schvalovaných dotací kalkulovat.
Chybí garance na mzdy, ze zákona není zajištěno pravidelné kofinancování právě například krajem. Na tyto peníze jsou totiž mzdy z velké části vázané. Řešením by podle iniciativy mohlo být to, kdyby výdaje do sociální sféry stanovoval zákon.
KVÍZ: Poznáte, jakou sociální službu vám poskytuje stát a jakou neziskovka?
Uživatelé sociálních služeb, stejně jako běžný člověk, kolikrát nemusí rozpoznat, jestli danou sociální službu zprostředkovává stát, kraj, případně obec nebo právě nezisková organizace.
Poznáte, za kterou z těchto tří organizací stojí největší měrou stát? Na výběr máte z možností: Slezská Diakonie, Charita Česká republika a Domov seniorů Dobříš. Správná odpověď je ta poslední. A stejně jako vám nemusí být zřejmý rozdíl mezi sociálními službami zřizovanými státem a těmi zřizovanými neziskovým nebo soukromým sektorem, tak stejně nedává smysl, proč panují velké rozdíly v platech a mzdách.
Jak podpořit Stejnou odměnu?
Na stránkách Stejné odměny si můžete stáhnout předem připravený dopis a ten zaslat poslanci zvolenému za váš kraj, je možné stáhnout si i leták a ten sdílet třeba s kolegy na pracovišti. Podle iniciativy je cenné i sdílení a upozorňování na problém na sociálních sítích.
Mohlo by se vám líbit
Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině
Komentáře