Téma nelegální migrace ovlivňuje volby dlouhodobě. Vždyť i v posledních prezidentských volbách patřil mezi nejsilnější slogan: Stop imigrantům a Drahošovi. Jak se odráží nelegální migrace v aktuálních parlamentních volbách? Jaký je skutečný postoj volebních stran k migraci? A kdo vlastně vlastně migranti jsou? Dozvíte se v tomto článku.
Orbán je můj přítel
Premiér Andrej Babiš na otázku v rozhovoru, jestli by si vybral raději Viktora Orbána nebo Angelu Merkel, odpověděl: „Samozřejmě Orbán. Spolu jsme zastavili nelegální migraci a nejvíc nám pomohl s vakcínami a ventilátory. Je to můj přítel.“
Andrej Babiš je znám svými nepříliš přívětivými výroky na adresu, imigrantů, které označil jako „cizáky“. Není tomu tak dávno, kdy na zasedání sněmovny hřímal, že už řekl snad tisíckrát, že Česká republika je svrchovaný stát a my budeme rozhodovat, kdo tady bude pracovat a kdo tady bude žít. Podle svých slov nechce muslimskou Evropu, my v Česku nechceme žádný multikulturní ekofanatický pirátostán. Narážel tak na opoziční Piráty.
Paralelní postoj volebních stran k migraci?
Z programu koalice Piráti a Starostové vyplývá, že prosazují ochranu vnějších hranic a prevenci nelegální migrace bez povinného přerozdělování pomocí kvót. Podporují řešení příčin migrace v místech jejich vzniku a předcházení tak nelegální migraci mimo území Evropské unie. Také by podpořili posílení ochrany vnějších hranic EU.
Dále však mají v programu uvedeno, že systém pro vyřizování pobytu má být přívětivý a důstojný a cizinec, který respektuje zákony, by měl mít proces prodloužení pobytu zjednodušený. Pro cizince s legálním pobytem chtějí férový přístup.
Férový přístup a důstojný systém v programu není specifikovaný. Navíc důstojný systém není žádnou novinkou a změnou. Není zakotven jen v mezinárodních dokumentech, ale přímo v dokumentu nazvaném Strategie migrační politiky České republiky, kterou vydalo Ministerstvo vnitra v roce 2015. Mezi definované cíle na národní úrovni patří i „úspěšná integrační politika zahrnující podporu začleňování cizinců s respektem k jejich důstojnosti (…).” Mezi další cíl na národní úrovni potom patří: „Důstojné zacházení s žadateli o azyl, azylanty a osobami s udělenou doplňkovou ochranou v souladu s mezinárodními závazky a společnými unijními pravidly.” Piráti tedy přichází s něčím, co už teď teoreticky funguje.
Nicméně z jejich stanoviska k migraci z roku 2020 lze vyčíst, že by podpořili zákaz vývozu zbraní do válečných oblastí a férový přístup snad spočívá v obchodních dohodách uzavíraných mezi EU a třetími zeměmi, tak aby vycházely ze zásad udržitelného rozvoje a obsahovaly férové pracovní podmínky.
Ze stanoviska také vyplývá, že Pirátům jde o bezpečí a prosperitu Česka, usilují o omezení nelegální migrace, ale že nechtějí zapomínat na humanitární rozměr, pomáhat potřebným a umožnit českým firmám přijímat zahraniční specialisty a pracovníky bez zbytečných byrokratických překážek. Na druhou stranu, předseda Pirátů Ivan Bartoš 22. září v pořadu Volební detektor explicitně řekl, že má problém s muslimskou Evropou.
V programu hnutí Ano 2011 se dají najít paralely. Stejně jako pro Piráty a Starosty je pro ně klíčová ochrana vnějších hranic a nepřípustné kvóty. Naproti tomu je v jejich programu uvedeno, že proti nelegálním migrantům budou i nadále postupovat tvrdě a nenechají si diktovat, koho přijmeme na našem území.
Nevyznívá to populisticky jen proto, že Babiš ještě před pár lety mluvil o tom, že Syřané by mohli obsadit tisíce pracovních míst v Česku. Když premiér říká, že bude i nadále postupovat tvrdě, opomíná, že dle poslední výroční zprávy o situaci v oblasti migrace a integrace, došlo k nárůstu kategorie nelegální migrace, meziročně došlo ke zvýšení o čtvrtinu. Celkem bylo zjištěno přes sedm tisíc nelegálních migrantů, což je od roku 2008 druhý nejvyšší počet. Za vlády hnutí ANO 2011 také došlo k růstu počtu cizinců na území České republiky. Od roku 2015 jich přibylo 180 tisíc.
Koalice Spolu taktéž odmítá povinné kvóty a prosazuje řešení migrace mimo hranice Evropské unie. Budou prosazovat navýšení pomoci pro uprchlické tábory v blízkosti konfliktních zemí, aby jejich obyvatelům zajistili důstojné podmínky – to považují za nejefektivnější způsob, jak zabránit nejistým pochodům do Evropy. Nejde o nové řešení migrační krize. Jak podotkl Tomáš Lindner v článku Respektu už z roku 2018, politici mluví o tom, že Evropa má pomáhat v místech konfliktů, čímž vzbuzují pocit, že se tomu tak neděje, ale Evropská unie už pomáhá dlouhodobě a intenzivně.
Odmítání kvót obsahuje snad každý program politické strany. Ale každý, kdo sleduje evropskou politiku, dobře ví, že povinné kvóty už dávno nejsou na stole, dnes už se na půdě Evropské unie neřeší. Od minulého roku se řeší nový pakt o migraci a azylu, který uvedla Evropská komise. V Česku o něm ani neprobíhá rozsáhlá debata. Ačkoliv součástí paktu je například účinnější návratová politika nebo boj proti převaděčství.
Jiné volební uskupení, Volný blok, uprchlíky vnímá jako zásadní nebezpečí a v případě zisku hlasů ústavně vyloučí politický islám ze vstupu do soutěže politických stran. V jejich volebním programu je doslova napsáno, že „prvky práva šaría a islámského bankovnictví nesmějí pronikat do naší společnosti“. Chtějí také zastavit nelegální migraci a zpřísnit podmínky pro přijímání legálních migrantů. Podle premiéra Babiše bylo v České republice v červnu 2021 128 ilegálních migrantů.
Předseda SPD Tomio Okamura v předvolební debatě na CNN Prima řekl, že lidé, kteří překročí hranice bez povolení, se mají střílet. I děti.
Kdo jsou uprchlíci?
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nejvíce uprchlíků pochází z míst, kde zuří občanská válka. V čele žebříčku je Sýrie, Venezuela a Afghánistán. Statistiky UNHCR také uvádí, že násilně vysídleno je dnes přes 82 milionů lidí, přičemž skoro polovina jsou děti. Většina uprchlíků pochází z pouhých pěti zemí, 39 % hostí pět zemí, na prvním místě je Turecko, následuje Kolumbie a Pákistán. Skoro 90 % uprchlíků hostí rozvojové země a většina uprchlíků žije v zemích sousedících se zeměmi jejich původu.
Jak uvádí organizace Amnesty International, která se migraci dlouhodobě věnuje: Představa, že uprchlíci se hromadně přesouvají do Evropy například za účelem páchání terorismu, je mylná. Velmi často právě oni prchají před teroristickými organizacemi, jako je Islámský stát. Nevylučují, že se do Evropy s uprchlíky teroristé dostanou, ale je málo pravděpodobné, že budou riskovat nebezpečnou cestu a možné odhalení během azylového řízení. Amnesty International nabízí například e-learningový kurz o migraci, vyvrací migrační mýty a nabízí i zapojení školám.
Od politiků, jako například teď naposledy od Andreje Babiše, zaznívá, že uprchlíci často využívají drahých a nebezpečných služeb převaděčů a dostávají se do Evropy nelegálně. V debatách už nezazní, že aby uprchlík mohl požádat o mezinárodní ochranu a právo na azyl, musí se do Evropy (některého členského státu) dostat. K legálním cestám jsou potřeba víza, v zemích jako je Sýrie nebo Afghánistán je ale vízum obtížné získat.
V roce 2015 se stal symbolem evropské migrační krize utonulý tříletý chlapec ze Sýrie. Fotografie a jeho příběh rezonovaly sociálními sítěmi. Nyní, o šest let později, jen v prvních šesti měsících roku 2021 se při pokusu dostat se do Evropy po moři, zemřelo 1 146 lidí.
Afghánistáne, poraď si sám
Téma migrace vystoupilo do popředí kvůli aktuálnímu dění v Afghánistánu. Dlouhodobě se mu věnuje novinářka a humanitární pracovnice Petra Procházková, která mimo jiné založila sdružení Berkat. Berkat pomáhá nejen v Afghánistánu, třeba tak, že učí ženy číst.
Petra Procházková často vystupuje v médiích, v glose v červenci 2021 uvedla: „Až budou uprchlické tábory přetékat, dají se na pochod. Musíme nemocným, těžce deprivovaným a unaveným lidem pomoci. A to proto, že jsme to i my, kdo do války vstoupili, nedokázali ji vyhrát a ani uzavřít smysluplné příměří. Jsme to my, kdo jsme válku o budoucnost Afghánistánu totálně prohráli.“
Mohlo by se vám líbit
Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině
Komentáře