Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině

Jak vnímá současnou rusko-ukrajinskou krizi a svobodu médií ruský student mediálních studií? Setkal se s diskriminací v Česku?  Jaká je momentálně nálada v Rusku? Nejen o tom se dočtete v následujícím stručném rozhovoru.

Igor Grom (jméno je záměrně na přání respondenta změněno, v Rusku by totiž mohl být stíhán za šíření propagandy) studuje mediální studia se specializací na kulturální studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pochází z Moskvy, kde se narodil a vyrůstal.

Proč ses rozhodl studovat žurnalistiku v Česku?

Mým hlavním cílem bylo prostě odejít ze země a podívat se na život v Evropě. A studium médií se zdálo zajímavé. Česko jsem si vybral, protože je tichou a klidnou zemí s pochopitelným politickým klimatem. v Moskvě jsem studoval management a ekonomiku.

Jak vnímáš svobodu médií v současném putinovském Rusku?

V tuto chvíli existují pouze média schválená státem. Všechna ostatní média, nebo drtivá většina, byla zablokována státem, popřípadě sama ukončila svou činnost. Bohužel i alternativní platformy získávání informací jako je Facebook, Instagram nebo YouTube se samy rozhodly Rusy odstřihnout od nezávislých zdrojů.

Pokud by ses tedy živil novinařinou, předpokládám, že do Ruska by ses nevracel. Chceš tedy zůstat a pracovat v ČR?

Celkově ano, takový je plán. Pokud se ovšem možnosti získání pracovního povolení nezkomplikují. Nebo když se najednou moje rodná země nezmění v „krásné Rusko budoucnosti“.

Co tím termínem myslíš? Pád putinovského režimu?

Tento termín nemůže normálně popsat žádný člověk v Rusku. Bohužel, všechno je mnohem složitější než jen Putinův režim. Je třeba obrovské koalice nejen systémových, ale i sociálních reforem, protože nyní v Rusku neexistuje ani občanská společnost, která by byla ochotna bojovat za svá práva. Nebo spíše je, ale je to malá kapka v moři.

V médiích se často mluví o tom, že v Rusku demokracie nemá tradici a že ani opozice typu Alexeje Navalného by demokracii v západním slova smyslu nepřinesla. Jak vnímáš ruskou opozici ty?

Spíše souhlasím. Opozice je nyní velmi nesourodá, i mezi podmíněnými nacionalisty jsou ti, kteří současný režim považují za rusofobní a jsou i tací, kteří vše, co se děje, považují za oprávněné. Alexej Navalnyj je dobrá figura, ale je na něj také spousta otázek. Problém je, že k fungování demokratických institucí je potřeba nadřazenost práva nad člověkem. Tomu tak nyní není.

„Na jejich domy shazují bomby lidé, kteří s námi sdílejí jeden jazyk“

Přesuňme se k Ukrajině. Jak vnímáš současnou krizi?

Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život. Konkrétně jde o selhání diplomacie a vnitřní politiky Ruska.

Setkal si se s nějakou formou ostrakizace ze strany okolí tady v Česku, tím že jsi ruské národnosti?

Díky bohu ne. Všichni moji čeští přátelé a dokonce i učitelé se ke mně chovají s pochopením a podporou. Samozřejmě jsem ve zprávách četl, že existují projevy xenofobie, ale česká vláda dělá hodně pro to, aby se to nestalo. Někteří z mých přátel se však na internetu setkali s přímými urážkami ze strany ukrajinského obyvatelstva. Nesouhlasím s tím, ale chápu, proč se to děje. Na jejich domy shazují bomby lidé, kteří s námi sdílejí jeden jazyk. Je to jako u lidí, kteří čelí policejnímu násilí – nyní každý policista není důvěryhodný.

Jak by se v Rusku mohla prosadit změna režimu? Myslíš, že se situace někdy vůbec změní?

Situace se určitě změní, všem lidem dříve či později končí život. Ale jak se změní – je příliš složitá otázka. Rozhodně bych nechtěl, aby se změnila v důsledku pouličních bojů a revoluce, jak tomu bylo v našich dějinách. Příliš mnoho lidí už zemřelo.

Jak situaci vnímají tví rodiče? Mají stejné názory? Jsou rádi, že jejich syn studuje v zahraničí?

Máme velmi podobné názory a jsou velmi rádi, že se mi to povedlo. „Teď tu nemáš co dělat“ je doslovný citát z našeho nedávného rozhovoru.

A ostatní Rusové? Stoji většinově za vašim prezidentem, nebo už převládají protirežimní nálady?

To je ta nejtěžší otázka. Rusko je příliš velké a nelze pochopit obecné nálady. I když se v Ruské federaci nacházejí lidé z rozdílných názorových proudů, všichni chtějí žít klidný život. Ale chci věřit, že po těchto událostech bude mnohem méně apolitických lidí. Není možné být apolitický, když vám politici zaklepou na dveře a za pár dní vám bude hůř.


Lidská práva v Rusku

Freedom House považuje Rusko za částečně svobodnou zemi se známkou 5 v občanských právech a svobodách (1 je nejsvobodnější, 7 nejméně svobodná) v letech 2002-2004 a jako nesvobodnou se známkou 6 v oblasti politických práv a se známkou 5 v oblasti občanských svobod v letech 2005-2008 v souladu se zprávou Freedom in the World.

V roce 2006 zveřejnil týdeník The Economist hodnocení demokracie. Rusko se zde umístilo na 102. místě mezi 167 zeměmi a je definováno jako „hybridní režim s trendem omezování médií a dalších občanských svobod.“

Evropský soud pro lidská práva je případy z Ruska zahlcen. K 1. červnu 2007 bylo 22,5% z nevyřízených případů namířeno proti Ruské federaci. Podle mezinárodních organizací na ochranu lidských práv a také domácího tisku zahrnuje porušování lidských práv v Rusku rozšířené a systematické mučení osob v policejních vazbách, šikanu (dědovščina) v ruské armádě, zanedbávání a týrání v ruských sirotčincích a porušování dětských práv.

Podle Amnesty International jsou zde případy diskriminace, rasismu a vraždy příslušníků etnických menšin. Od roku 1992 bylo v celé zemi zabito nejméně 50 novinářů.

Studuji žurnalistiku v Olomouci. V rámci žurnalistiky se zajímám zejména o politiku a politickou geografii, ale i o sociální a socioekonomická témata, proto mě baví psát také o neziskovkách. Ve volném čase mě potkáte nejčastěji když běžím po horách kolem Frenštátu, odkud pocházím, v Olomouci jen kolem řeky. Stejně tak s oblibou navštěvuji hospody a vedu hluboké konverzace nad dobrým pivem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.