Ilustrační obrázek (zdroj: Pixabay.com)

Na Ukrajině vypukl válečný konflikt. Jak pomoci zasaženým lidem a co se na východě Evropy děje?

Ruský prezident Vladimír Putin dnes v noci zahájil invazi na Ukrajinu. Jak ke konfliktu došlo, čím si jej Rusko obhajuje a jak se konflikt vyvíjí? Ale hlavně, jak díky českým neziskovkám můžete pomoci přímo na Ukrajině?

V noci ze středy na čtvrtek 24. února ruský prezident Vladimir Putin ohlásil „speciální vojenskou operaci“ s cílem „demilitarizace a denacifikace“ Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má židovský původ, zareagoval na projev otázkou, jak by země, která během druhé světové války přišla o osm milionů občanů v boji proti nacistům, mohla být dnes neonacistická.

Cílem nynější vojenské akce je podle prezidenta „ochrana lidí, kteří byli po osm let cílem útlaku a genocidy ze strany kyjevského režimu“.

Vladimir Putin: „Ukrajina je ovládaná neonacisty“

Ukrajinský ministr zahraničí, Dmytro Kuleba, se k situaci vyjádřil tak, že prezident Putin spustil plnohodnotnou invazi. Prezident Ukrajiny, Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav. 

Většina západních státníků ruské kroky a porušení mezinárodního práva ostře odsoudila, stejně jako generální tajemníci OSN a NATO. Český premiér Petr Fiala uvedl, že jde o „neospravedlnitelný akt agrese“. Prezident Miloš Zeman Rusko v dnešním televizním projevu ostře zkritizoval a vyzval k důraznějším sankcím. 

Ruský prezident Vladimir Putin oznamuje speciální vojenskou akci na Ukrajině

Podpora obrany Ukrajiny

Na situaci bezprostředně zareagovala organizace Post Bellum, která stojí za projektem Paměť národa. Ve spolupráci s ukrajinskými partnery spustila celorepublikovou sbírku, kterou můžete podpořit na stránkách darujme.cz. Vybrané prostředky budou poskytnuty ukrajinské neziskové organizaci Come Back Alive a poputují zejména na distribuci ochranných pomůcek a materiálního zabezpečení obráncům Ukrajiny.  

Pobočka Paměti národa na Ukrajině se od roku 2020 podílí na budování historické paměti země a organizuje na místě síť dokumentaristů, kteří zaznamenávají rozhovory s pamětníky a spoluorganizují vzdělávací projekty ve školách. 

Podpora obyčejných lidí

Na Ukrajině má svou pobočku i humanitární organizace Adra, s jejíž záštitou byla spuštěna jiná sbírka. Za ní stojí Nadační fond pomoci a finanční dary by měly smysluplně pomoci lidem zasaženým konfliktem. Mottem sbírky je vyjádření solidarity a podpory těm, kteří ji potřebují nejvíce, tedy těm, kteří mají v zasažených oblastech domov. Pomoc budou potřebovat pokud zůstanou, i pokud budou nuceni odejít. 

Sbírku je možné online podpořit přes stránky znesnáze21. Můžete poslat i dárcovskou sms nebo sbírku podpořit převodem přes účet. 

Na pomoc obyvatelům zasažených oblastí vyhlásila veřejnou sbírku i Charita, která zároveň z krizového fondu uvolnila půl milionu korun na bezprostřední pomoc. Podle organizace se východ Ukrajiny v důsledku vleklého ozbrojeného konfliktu potýká s dlouhodobou humanitární krizí.

Celá situace nyní bude podle organizace eskalovat a desítky tisíc lidí budou potřebovat pomoc se zajištěním základních životních potřeb, na což je právě zaměřena daná sbírka. Pokud se ji rozhodnete podpořit, tak ve spolupráci s ukrajinskou Charitou bude lidem zajištěna voda, potraviny, hygienické potřeby či přístřeší. Součástí intervence je i poskytnutí psychologické pomoci. 

Podobně je zaměřena i sbírka SOS Ukrajina neziskové organizace Člověk v tísni, která dlouhodobě pomáhá na východě Ukrajiny. Od roku 2014 do ní dárci přispěli přes 17 milionů korun. Organizace na místě pomáhá více než 200 tisícům lidí, za přispění více než 110 zaměstnanců. Pomoc bude směřována jednak na přímou pomoc lidem prchajícím z oblasti konfliktů nebo na pokračující pomoc lidem trpícím v důsledku humanitární krize. 

Pomoc je zaměřována na ty nejvíce potřebné, přičemž je jim poskytována finanční pomoc na nákup základních životních potřeb, hygienické nebo potravinové balíčky s moukou, olejem, solí a cukrem. Nejméně 26 tisíc Ukrajinců získá díky projektům organizace přístup ke zdravotní péči. Projekty se také zaměřují na opravu poničených domů a vodovodních systémů. Díky tomu přes 30 tisíc lidí získá lepší přístup k pitné vodě, jiným lidem bude poskytnut stavební materiál a nejnutnější vybavení domácnosti. A potřebným i psychosociální podpora. 

Sbírku můžete podpořit přes stránky organizace platební kartou nebo bankovním převodem. 

Víte o jiné sbírce? Podělte se v komentářích.

Je Krym ruský? 

Skoro před deseti lety, v listopadu 2013, tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč odmítl dlouze plánovanou asociační dohodu s EU. Argumentoval tím, že chce rozšířit hospodářskou spolupráci s Ruskem. Situace vyvolala demonstrace, během kterých zemřely desítky lidí. Nedlouho poté proruský prezident uprchl ze země a zemi ovládla prozápadní vláda. 

S novou vládou se citelně rozcházela ruská vládnoucí garnitura. Dva měsíce poté, v březnu 2014, Rusko anektovalo ukrajinský Krym pod záminkou ochrany svých občanů. Rusko a Ukrajina mají složitou minulost, jejich hranice se dlouhodobě vyvíjely a měnily. Aktuální podoba Ukrajiny je výsledkem druhé světové války, kdy země existovala jako Ukrajinská SSR v rámci Sovětského svazu. V roce 1954 k ní byl přičleněn poloostrov Krym, který k Ukrajině patřil i po osamostatnění v roce 1991. 

V dubnu propukla válka mezi proruskými separatisty, které Moskva otevřeně podporovala, a ukrajinskou armádou. Od té doby zemřelo na východě země více než 14 tisíc lidí

Během roku 2014 také došlo nad Donbasem k sestřelení letadla malajských aerolinek raketou ruské armády. Na místě zemřelo všichni lidé na palubě, tedy 298 lidí. Většina pasažérů pocházela z Nizozemska, na palubě bylo ale skoro 30 lidí z Austrálie, 43 Malajsijců nebo deset Britů. Stopy vyšetřování vedou k ruské armádě a do nejvyšších pater Kremlu. 

Stručná historie konfliktu

Studená válka 21. století

Na Ukrajině panovalo nejisté příměří. Zároveň si ale konflikt vyžádal podle Světové zdravotnické organizace tisíce mrtvých lidí, nespočet zraněných, nejméně milion a půl lidí nuceno opustit svůj domov a tři a půl milionu lidí potřebuje zdravotní péči a humanitární pomoc.

Zajímavostí je, že humanitární krize probíhající na Ukrajině je  „nejstarší“ humanitární krizí, jelikož asi 30 % lidí v nouzi jsou starší lidé. V posledních týdnech konflikt eskaloval, když Kreml k hranicím přesunul téměř 200 tisíc vojáků a těžké techniky. Jako příčina vojenských manévrů byla Moskvou uváděna agresivní politika Západu, především rozšiřování NATO. Ruskem bylo počátkem týdne uznána nezávislost separatistických republik na východě země, Doněcka a Luhanska.

Jsem studentka Právnické fakulty v Olomouci. Rok života jsem strávila ve Španělsku, tam jsem zjistila, že jsem patriotka a Olomouc je pro mě srdeční záležitost na celý život, podobně jako neziskový sektor, rozvoj společnosti a lidská práva. V minulosti jsem pracovala například jako fundraiserka pro mobilní hospic nebo jako migrační stážistka v Amnesty International. V Givtu se primárně věnuji podcastu Pijavice.

2 Comments

  1. Bára Odpovědět

    Díky za přehledný a velmi potřebný článek.
    Ještě bych doplnila veřejnou finanční sbírku Červeného kříže, který plánuje poskytnout zdravotnické prostředky a vybavení. Ráda bych řekla, že snad nebude potřeba, ale už teď víme, že zranění jsou, a nejspíš i dále budou, a tak i tohle je podle mě dobrá forma pomoci, navíc od celosvětově známé organizace.
    Přidávám odkaz na stránky Červeného kříže, kde se můžete dočíst více podrobností o jejich plánované pomoci Ukrajině.
    https://www.cervenykriz.eu/aktuality/ukrajina-prevzata-dalsi-pomoc?fbclid=IwAR3CBnkOlRXb_QrQZ4UdqoVU2PMC5vm-pBJSwRzVwv7anFqvl0JJB3vPelA

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.