Mnoho neziskových organizací se zaměřuje na pomoc Ukrajině prostřednictvím různých materiálních a finančních sbírek. Ale jak invaze na Ukrajinu ovlivňuje ruské studenty? Setkávají se s agresí? Dochází k diskriminaci? Vyjádření nám poskytl Ruský klub Olomouc nebo třeba i vyučující Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) Martin Dlouhý.
Ačkoli vojenský konflikt výrazně ovlivňuje především občany Ukrajiny, i lidé ruské národnosti se potýkájí s nelehkou situací. V České republice jsou také známé příklady diskriminace.
Příspěvek Martina Dlouhého na sítích i vypovězení smluv s univerzitami
Profesor z VŠE Martin Dlouhý se 24. února vyjádřil k invazi Ruska na Ukrajinu na sociálních sítích. V příspěvku zmínil, že z důvodu jeho „svědomí a morálních zásad“ nebude dále vyučovat Rusy a také nepovede jejich bakalářské a diplomové práce. Příspěvek zanedlouho poté smazal.
„Nevím co k tomu dodat, byla to hloupost v návalu emocí,“ omluvil se Martin Dlouhý pro Givt. Na portálu školy také zveřejnil svou omluvu. Za VŠE se k příspěvku vyjádřila Martina Mlynářová, z oddělení PR. „Rádi bychom vás ujistili, že jakoukoli diskriminaci studentů, včetně diskriminace podle státního občanství, považujeme za nepřijatelnou. Příslušná fakulta řeší případ pana prof. Dlouhého individuálně jako selhání jedince,“ sdělila pro Givt. VŠE také zveřejnila vyjádření.
Vypovězení smluv Mendelovy univerzity s ruskými a běloruskými univerzitami
Mendelova univerzita 28. února přerušila spolupráci s ruskými a běloruskými univerzitami. Škola z ruských a běloruských institucí nebude přijímat nové studenty, do Ruska a Běloruska také nebude vysílat ani svoje zaměstnance nebo studenty.
Univerzita tak rozhodla podle návrhu rektora univerzity Roberta Plagy. Podle vyjádření Mendelu tento krok nemá v úmyslu poškodit či diskriminovat ruské studenty, jedná se o kroky na institucionální úrovni. Studenti, kteří jsou v současné době na univerzitě, mohou své studium dokončit.
„V situaci agresivního porušení míru v Evropě a nerespektování mezinárodních smluv, mezinárodních závazků, lidských životů a práva na sebeurčení svobodných a demokratických států ze strany Ruské federace a Běloruska je zapotřebí dát jasně a rázně najevo, že takové chování do civilizovaného světa a do 21. století nepatří,“ uvedl Plaga na webu Mendelu.cz
Válku odmítá i Ruský klub
Ruský klub Olomouc funguje pří katedře slavistiky v Olomouci. Sdružuje pedagogy, studenty i zainteresovanou veřejnost. Cílem klubu je organizace kulturních akcí, zájezdů a také edukační činnost. „Práce katedry slavistiky je založena na úctě k člověku, ke slovu a k odkazu vzájemného a mnohostranně rovnocenného dialogu mezi slovanskými národy,“ vysvětluje Patrik Varga, odborný asistent na katedře slavistiky v Olomouci.
Dále sděluje, že akademičtí pracovníci, zaměstnanci a studenti olomouckého slavistického pracoviště jednoznačně odmítají válku vedenou současnou politickou reprezentací Ruska vůči Ukrajině. „Soucítíme s ukrajinskými rodinami a s pohnutím s nimi spoluprožíváme tragické ztráty na životech. Zároveň vnímáme situaci našich ruských a běloruských studentů, kteří mohou spoléhat na náš citlivý přístup,“ doplňuje Patrik Varga. Ruský klub Olomouc vyjadřuje plnou podporu všem demokratickým Rusům, kteří v těchto dnech protestují proti ruské invazi na Ukrajinu.
Jak invaze ovlivnila ruské studenty?
„Ruské studenty tato situace samozřejmě ovlivnila velmi. Všichni jsou zdrceni a bohužel ani oni nedokážou odhadnout, jakým směrem se bude situace vyvíjet,“ říká Varga. Mnoho z nich řeší problém návratu do Ruska spojený s hrozbou případné mobilizace, která by představovala okamžitý nástup na frontu.
Ruský klub Olomouc sděluje, že se zatím s žádnou agresí nesetkali a doufají, že na univerzitní půdě tuto otázku nebude nutné řešit ani v příštích měsících. „Dialog a porozumění však nepřicházejí sami a vyžadují mnoho úsilí. Snažíme se, aby studenti mezi sebou komunikovali, sdělovali si své pocity a obavy. To samé platí ve vztahu k nám,“ komentuje situaci Patrik Varga.
V současné chvíli se Ruský klub Olomouc na katedře slavistiky aktuálním děním zabývá částečně i ve výuce. „Snažíme se všem studentům bez rozdílu zdůrazňovat, že se na nás mohou kdykoli obrátit a požádat o pomoc,“ dodává.
Tlumočení jako forma pomoci
„Kromě materiální sbírky se snažíme pomáhat tak, jak to umíme nejlépe – prostřednictvím překladů a tlumočení,“ informuje Varga. Studenti tlumočí v asistenčních a dobrovolnických centrech, další referují o aktuálním dění na Twitteru, kde překládají zprávy ruských, běloruských a ukrajinských nezávislých novinářů. Katedra slavistiky se navíc snaží pomáhat ruským nezávislým médiím, která se kvůli cenzuře ocitla v nelehké situaci. Kromě finanční pomoci katedra překládá jejich články, které posílá k publikaci českým deníkům.
Komentáře