Chutný a sladký med, léčivý propolis, mateří kašička nebo vosk. To vše nám přináší včely, které opylují až 97 % kulturních plodin a volně rostoucí vegetace. Včelstva však dlouhodobě ubývá, což představuje velké riziko pro naše ekosystémy. Od roku 2018 je 20. květen Světovým dnem včel. Pojďme si při této příležitosti připomenout, jak moc jsou pro nás včely důležité a jak je můžeme chránit.
Návrh data, při kterém si připomínáme význam včelstev schválil Kongres Apimondia v roce 2015. Dva roky pak trvalo přesvědčit OSN, aby se dostal do všech světových kalendářů, a v roce 2017 tak Valné shromáždění OSN drtivou většinou určilo 20. květen jako den věnovaný včelařství – Světový den včel.
Poprvé jsme tak slavili tento den v roce 2018. Proč zrovna 20. květen? Květen je nejdůležitější měsíc pro včely. Vše kvete a mají nejvíc práce. Tento den se také narodil Anton Janša (1734 – 1773), uznávaný slovinský včelař, kterého do Vídně pozvala Marie Terezie, aby v nově založené včelařské škole vyučoval tento obor.
Hrozba pro naše ekosystémy
V posledních době se včelaři potýkají s úbytkem včelstev, nicméně včely mizí i z českých luk spolu s dalšími opylovači. Hynutí včel zaznamenávají také v USA, Rusku nebo Brazílii, takže se jedná o globální problém. Úbytek opylovačů budí pozornost veřejnosti, protože včely a další hmyzí opylovači mají zásadní význam pro naše ekosystémy a biologickou rozmanitost.
Méně opylovačů znamená pokles rozmanitosti rostlinných druhů nebo dokonce to, že by mohly určité rostliny vymřít a spolu s nimi vyhynout živočichové, které na nich přímo nebo nepřímo závisí. Kromě toho má úbytek opylovačů také dopad na zabezpečení potravin kvůli ztrátám v zemědělských výnosech.
Situace v EU (zdroj: Eurostat)
Jen málo rostlin je takzvaně samosprašných a jejich rozmnožování závisí na přenosu pylu zvířaty, větrem nebo vodou. Opylovači mohou kromě včel a jiného hmyzu být různá zvířata (od netopýrů, ptáků a ještěrek, po veverky a hlodavce nebo malé opice), která vyhledávají sladký nektar z květin.V Evropě jsou opylovači hlavně včely a čmeláci, ale i motýli, můry, někteří brouci a vosy. Primárním opylovačem je u nás včela medonosná, kterou chovají včelaři pro med a další produkty. V Evropě máme také přibližně 2 000 volně žijících druhů.
V současné době nejsou k dispozici vědecké údaje, které by poskytovaly úplný obrázek situace opylovačů, ale existují důkazy o jejich výrazném úbytku a to především v důsledku lidských činností. Nejpodrobnější přehled máme o populacích včel a motýlů. Z dat Evropského parlamentu například vyplývá, že desetině druhů včel a motýlů hrozí v Evropě vyhynutí.
Ubývá zdrojů potravy a hnízdišť
Tento rychlý pokles má více příčin. Opylovači jsou vystaveni různým faktorům, které pro ně mohou být v kombinaci fatální. Patří sem třeba ztráta a degradace přírodních stanovišť kvůli zemědělství nebo urbanizaci. Intenzivní zemědělství vede k monokulturní krajině a zániku rozmanité flóry, čímž opylovačům ubývá zdrojů potravy a také hnízdišť. Pesticidy a další znečišťující látky mohou opylovače postihnout přímo (insekticidy a fungicidy) a nepřímo (herbicidy).
Koho můžete podpořit na Givtu?
Na Givtu můžete podpořit nejrůznější organizace, které se věnují ochraně přírody a výsadbě zeleně a pomáhají tak zachovávat životní prostor pro opylovače. Přispět můžete například Společnosti přátel přírody – Čmelák, která obnovuje konkrétní lokality a zároveň spojuje tuto činnost s ekologickou výchovou a zapojováním veřejnosti. Organizaci se například podařilo navrátit do krajiny přes 570 tisíc sazenic původních druhů dřevin.
Navrátit do přírody zeleň, která je pro včely klíčová, se snaží organizace Sázíme stromy. Jejím posláním je sázet stromy a keře na místech, která by se jinak nezazelenala. Do sázení zapojuje děti, školy, rodiny, místní spolky a znevýhodněné občany.
V Arnice se zase zabývají podporou účasti veřejnosti na rozhodování o životním prostředí, ochranou alejí, mokřadů a vodních toků a omezováním znečištění životního prostředí toxickými látkami a odpady.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře