Kateřina provozuje Útulek Bouda v Rychvaldu. Zároveň však chodí do práce a veškerý zbylý čas věnuje opuštěným zvířatům, které potřebují pomoc. Situace je velmi náročná, obzvlášť po tom, co se jí z Rumunka podařilo zachránit čtrnáct štěňat. O adopci psů z ciziny, i o tom proč nelze pomoct pejskům z Ukrajiny, se dozvíte v rozhovoru.
V současné době je zakázáno dovážet psy z Ukrajiny. Proč tomu tak je?
Z Ukrajiny se nesmí přivážet psi kvůli riziku, že by byly dovezeny do Česka nějaké infekční nemoci. Druhým problémem je, že Ukrajina není v Evropské unii. Podmínky pro převoz z nečlenské země jsou velmi rozdílné a právně je to velmi složitý proces. Pokud jsou uděleny výjimky, psi musí jít do velmi dlouhé karantény. Aby celý tento proces mohl začít, Státní veterinární správa by musela udělit povolení.
Četla jsem ale několik článků o zachráněných zvířatech z Ukrajiny, jak se to dotyčným tedy povedlo?
Veterinární správa po začátku války na velice krátkou chvíli povolila dovoz psů z Ukrajiny. Bohužel toho někteří lidé začali zneužívat a nedodržovali jasně stanovená pravidla. Ani karanténa nebyla tak přísná. Veterinární správa však vzápětí, tuším, že to byl jen týden, dovoz psů zrušila a udělila striktní zákaz.
Zdroj: osobní archiv Kateřiny Chromečkové
Takže nyní je zakázáno psy dovážet.
V současné době ano. Vlastně jsem nad tím ani neuvažovala, protože je to komplikované a příliš riskantní. Také se bojím o své psy a o případné nakažení infekční chorobou. Zároveň si myslím, že Rumunsko je taky země, která potřebuje obrovskou pomoc. Možná ji potřebuje stejně jako Ukrajina, akorát na Ukrajině se teď dějí i jiné věci, proto lidé nyní převážně řeší případnou pomoc tam, ale z hlediska útulků je Rumunsko v krizi.
Proč je nezbytné, aby byli psi z ciziny v karanténě?
Protože se tím eliminuje vznik infekčních nemocí. Karanténa je nedílná součást přijetí jakéhokoliv psa do útulku. Nezáleží na tom, jestli je odchycený v lese, nebo jestli byl uvázaný ve městě před obchodem, a je jedno jestli se to stalo v tuzemsku nebo v zahraničí. U psů z ciziny je to však ještě důležitější, protože v České republice nebyl hlášený žádný případ vztekliny od roku 2002. Zatímco v Rumunsku i na Ukrajině je vzteklina běžná, stejně jako další nemoci, které v Česku nemáme, protože je zde běžné psy očkovat.
Z Rumunska se podařilo zachránit čtrnáct psů. Nyní čekají na svůj nový domov
Kolik má v současné době Útulek Bouda psů? Většina z nich byla zachráněna z Rumunska, můžeš nám prozradit, jak to probíhalo?
Nyní se starám o šestnáct psů. Pohybuji se v kolektivu lidí, kteří se zajímají o pomoc psům, nejen v Česku ale i v Evropské unii. Snažím se proto komunikovat s útulky tady i v zahraničí a sleduji situaci o psech v nouzi. V České republice máme totiž perfektní podmínky pro opuštěné psy, ale v zahraničí je to mnohdy jinak. Co se týče českých psů, tak adopce jdou velmi dobře, proto naše útulky nejsou přeplněné.
Takže pomoc byla tvá vlastní iniciativa? A co se tedy v Rumunsku dělo?
Co se týče opuštěných zvířat, nejhorší situace je na východě, jedná se třeba i o Slovensko. Rumunsko je krizová země. Pohybuje se tam velké množství toulavých psů, kteří mohou ohrožovat lidi. Útulky tak mají spoustu práce a dochází k jejich naprostému přeplnění. Pro srovnání, já mám tady šestnáct psů, ale u nich je běžné mít v jednom útulku sto psů na velmi málo lidí, kteří nemají síly se o všechna zvířata postarat. Zároveň však jsou tyto útulky povinny odchytávat toulavé psy, očkovat je, kastrovat, a nedá se to zvládat.
Zdroj: osobní archiv Kateřiny Chromečkové
Takže ses rozhodla odlehčit jejich situaci, aby bylo o psy řádně postaráno.
Ano, domluvily jsme se společně se slečnou z rumunského útulku, že jim pomůžeme alespoň lehce snížit kapacitu protože se ocitla v nezvladatelné situaci.
Péči o zvířata beru jako samozřejmost, není to pro mě práce
Co tě motivovalo založit si útulek. Jak vlastně Bouda vznikla a jak dlouho existuje?
Útulek Bouda existuje již rok. Vznikl pod zapsaným spolkem Tail Story a k dnešnímu datu existuje šest let. Začalo to, když jsem si adoptovala svého prvního psa, a na základě toho jsem se rozhodla dělat dočasnou péči. Jedná se o péči o psa, který je stále v útulku, ale pokud na něj nemají pracovníci tolik času, a jedná se o zvíře vyžadující individuální péči, tak si je berou lidé dočasně domů, aby je naučili chodit na vodítku, hygieně a připravili je na život v rodině. Tato práce mě naplňovala, a tak se to časem vyvinulo v to, že jsem se rozhodla založit si vlastní útulek.
Co musí člověk právně zařídit pro to, aby si mohl založit útulek? Bylo to komplikované?
Bylo to náročné, protože v dnešním světě se člověk musí hodně snažit, pokud chce něco takového vybudovat. Chod útulku a založení útulku má spoustu pravidel a především nároků na to, kde psi přebývají, jak je o ně postaráno, a všeobecně, jaké mají podmínky pro život. Stálo mě to spousty hodin studia zákonů a všech věcí, které bylo třeba opatřit.
Oreo (zdroj: osobní archiv Kateřiny Chromečkové)
Takže se dá říct, že provozovat útulek je náročné nejen po fyzické a časové stránce, ale i po stránce právní.
Znamenalo to navýšit objem administrativy, protože při provozování dočasné péče jsem se prakticky o nic nemusela starat. Člověk s útulkem má zodpovědnost, protože on vybírá rodiny pro svá zvířata osobně. Zároveň je to neskutečné papírování, musí se vést evidence a statistiky, protože odpovídám veterinární správě. Zároveň podstupuji pravidelné kontroly.
Jak zvládáš provozovat útulek a svou práci? Musí to být velmi náročné.
Je to hodně o zvyku. V podstatě starost o útulek mi zabírá většinu volného času a soukromého života. Ale tím, že mě to baví, a je to něco co mě dělá šťastnou, tak je to o to jednodušší. Péči o zvířata beru jako samozřejmost, není to pro mě práce. Práce se psy mě naplňuje.
Pokud chcete útulek podpořit, připravili jsme si pro vás speciální akci s Pomocníkem od 30.6. do 6.7. 2022, díky které poputují peníze organizaci Tail Story i bez nákupů. Pro více informací klikněte ZDE.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře