Tomáše Richtera na pozici předsedy správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) nahradí zakladatel a místopředseda správní rady Jiří Kučera. Richter sám odstoupil z funkce, protože figuruje v týmu jednoho z prezidentských kandidátů a nechce ohrozit jméno organizace. Nadační fond podporuje nezávislé žurnalisty a periodika, uděluje granty na jejich projekty, snaží se zkvalitňovat práci novinářů, úroveň zpravodajství a zlepšovat zákony, které utváří prostor pro česká média.
Tomáš Richter odstoupil kvůli střetu zájmů. Může u vás jako u advokáta také dojít k nějakému střetu, který by vedl k rezignaci tak, jako u vašeho předchůdce?
Musel by být mým klientem, nebo druhou stranou sporu, například grantista. Já bych se v okamžiku, kdybychom hlasovali o podpoře tohoto média, musel zdržet hlasování. To by byl střet zájmů. U Tomáše Richtera se jedná o to, že je součástí kampaně jednoho z kandidátů na prezidenta a naši grantisté, tedy různá nezávislá média, budou o těch kandidátech psát. On se nemůže dostat do podezření, že by jakýmkoliv způsobem mohl ovlivnit výběr žádostí o grant, jejich hodnocení, a tak dále. Proto odstoupil. V jakémkoliv rozhodování, které se týká médií, se nebude účastnit, aby vyloučil potencionální střet zájmů.
Ve vyjádření na vašem webu jste zmiňoval projekty ohledně standardů žurnalistické práce. V rámci těchto projektů byl vytvořen i Media Rating, který má hodnotit zpravodajské weby. Proč takový projekt vzniknul?
Naším posláním je kultivovat mediální prostředí. Ne jenom podporovat nezávislá média, ale také vytvářet tento diskurz. Z toho vyplývá, že je to mnoho úkolů v jednom. Pro tuto kultivaci jsme zavedli hodnocení Media Rating vztahující se i na zpravodajství a publicistiku, které má za cíl zajistit dodržování určitých standardů práce jednotlivých médií.
Proč je hodnocení zpravodajství a publicistických webů důležité?
Tím, že je budeme veřejně hodnotit, budeme říkat, jakých výsledků dosáhli. Vytvoříme veřejné informace, na základě kterých se budou moci rozhodovat návštěvníci stránek.
Zdroj: Kučera & Associates, foto Lukáš Havlena
Takže to může člověku pomoci při rozhodování o tom, z jakých zdrojů má čerpat informace?
Toto hodnocení standardů žurnalistiky chceme rozvinout do celoevropské diskuze. Chceme k tomu využít české předsednictví na konferenci o Evropských žurnalistických standardech. Na základě takového nezávislého, férového a transparentního hodnocení napříč Evropskou Unií bude například možné přidělovat podporu v rámci jednotlivých států.
Co je vlastně standard žurnalistické práce? Jak by si to měl laik představit?
Standard práce vychází samozřejmě z různých etických kodexů. V praxi si to představte tak, že to jsou formální povinnosti, které musíte splňovat. Například podepisovat články, označovat jestli se jedná o komentář nebo o zprávu, nemít clickbaitový, tedy zavádějící titulek, který nekoresponduje s obsahem. Je také velmi důležité zveřejňovat údaje o tom, kdo vás vlastní a kdo vás financuje. Pak je to například práce se zdroji a uvádění informací do kontextu.
Když novinář zveřejňuje údaje z policejních spisů, nebo odposlechů, může se stát předmětem manipulace
Napadá vás i nějaký složitější příklad?
Dalo by se jít ještě hlouběji a zkoumat jaká jsou pravidla pro standardy dobré žurnalistiky. Například když zveřejňujete údaje z policejních spisů, nebo odposlechů. Tady se novinář může stát předmětem manipulace ze strany někoho, kdo mu tu informaci dává. Je vhodné, aby získané údaje z policejního spisu konfrontoval ohledně potvrzení jejich pravdivosti s dalšími zdroji.
V oblasti advokacie, nebo ve vytváření novel zákonů se zabýváte čím?
Lobujeme ohledně změn právních předpisů, které by vedly k větší nezávislosti veřejnoprávních médií na politické moci a větší transparentnosti a nezávislosti dohlížitelských orgánů jako jsou Rada České televize a Rada Českého rozhlasu.
Probíhá aktuálně nějaký politický tlak na změnu zákona?
Tlak na konkrétní zákon probíhá. Je to novela zákona o České televizi a o Českém rozhlase. Společně s Rekonstrukcí státu a českým IPI (International Press Institute) jsme loni připravili poměrně velké novely obou zákonů, které měly za cíl zvýšení a zaručení nezávislosti médií, a to před politickou a mocenskou manipulací; a zvýšení ekonomické nezávislosti. S novelou jsme obešli zástupce demokratických stran v parlamentu, kteří oblast měli v jejich straně na starost a domluvili jsme se na tom, že změny jsou potřebné.
Jak to probíhalo dále?
Po volbách se zástupci koaličních stran shodli na nějakém minimálním konsensu, což je malá novela zákona, která je teď ve sněmovně. Je to skutečně drobná úprava, která mimo jiné odstraňuje velkou mocenskou páku, kterou Parlament měl, respektive Poslanecká sněmovna, že v případě dvojího neschválení výročních zpráv končí celá rada, a to by se mělo novelou změnit. Zavádí také rozdělení voleb do rad mezi Poslaneckou sněmovnu a Senát. Na Ministerstvu kultury vzniká pracovní skupina, která bude reformy mediálních zákonů připravovat.
Vytvořili jsme tři aplikace, které by přivedly čtenáře ke zpravodajství
Před rokem jste vytvořili tři aplikace, které měly prohlubovat zájem o zpravodajství, především u mladých lidí. Vy jste byl v týmu, který vytvořil aplikaci AI (audiální zprávy). Byl již proveden nějaký výzkum, který by ukázal, zda to mělo nějaký efekt? Máte nějaké informace z monitoringu?
Ano, šlo o tři aplikace, já jsem byl v týmu audio zpráv. Byl to projekt, který jsme vymysleli společně s Česko.Digital na základě toho, že nám opakovaně v roce 2016 a 2019 z výzkumu vycházelo, že čím dál tím víc lidí nekonzumuje zpravodajství, ale většina z nich chodí k volbám. To byla základní zpráva, kterou jsme komunikovali skrze média. Snažili jsme se navrhnout nějaké nástroje, které by ne-konzumentům zjednodušily konzumaci zpráv, nebo je ke zprávám přivedly.
Jaké konkrétní výsledky mají tyto aplikace?
Vyvinuli jsme tři nástroje: Audio zprávy, Chatbot a Témata pod lupou, což jsou participativní aplikace pro čtenáře. Zatím k reálnému užití došlo u Témat pod lupou, která přinesla zpravodajskému serveru Drbna.cz 72 tisíc nových uživatelů v rámci zkušebního provozu. Teď ohledně aplikací jednáme s našimi grantisty, jak by je mohli používat. Aplikace jsou volně ke stažení na GitHubu i s manuálem, jak je používat.
Logo NFNZ, zdroj: webové stránky nfnz
Jak funguje přidělování grantů nezávislým médiím? Kdo má šanci uspět?
My se zaměřujeme na podporu nezávislých médií formou grantu, což znamená, že poskytujeme přímou finanční podporu. Dělí se na dvě části. První je grant pro píšící, jsou to výzvy ohledně investigativní a analytické žurnalistiky. Druhý je grant na podporu rozvoje určitého média, především v oblasti jejich expertízy a financování. Naším dlouhodobým cílem jsou média samo-financovatelná. Vzhledem k velikosti našeho trhu a současné situaci se toho dá velmi těžko dosáhnout z reklamy. Snažíme se zprostředkovat a zafinancovat alespoň část nákladů na zpoplatnění obsahu, na kvalitnější zobrazovací techniky apod.
V současnosti podporujete i datovou žurnalistiku, kterou využíval třeba i zavražděný slovenský novinář Ján Kuciak. Proč je tento druh žurnalistiky tak důležitý?
Datová žurnalistika je u nás pořád trochu opomíjený obor, i když ve světě je to už jeden z hlavních proudů žurnalistiky. Umožňuje žurnalistům čerpat z veřejně dostupných zdrojů dat. Tento způsob novinářské práce umožňuje analýzu dat a jejich interpretaci ve srozumitelné podobě. Čtenáři, ale i kolegové žurnalisté tak získávají další hodnotu při pohledu na určité téma. Obor datové žurnalistiky je třeba podpořit.
Jsme ohrožení přímo, například ruskými dezinformacemi a jejich válečnou propagandou
V současné době podporujete projekty, které pomáhají médiím na Ukrajině. Kdyby existoval projekt jak pomoct médiím v Rusku s jejich objektivizací a depropagandizací, šel byste do toho? Jak by takový projekt mohl vypadat?
V našem zakladatelském stanovisku je, že naše podpora je určena českým médiím a médiím, které poskytují informace našim občanům. Je to proto, že naším meta cílem je obrana demokratického právního státu. Toho bez nezávislých médií nelze dosáhnout. To, že podporujeme ukrajinská média v důsledku ruské agrese, je naprostá výjimka.
Proč jste se rozhodli učinit tuto výjimku?
Děláme to proto, že ukrajinská média nám poskytují informace o tom, co se nás dotýká. Je to právě válka na Ukrajině, která je z našeho pohledu za rohem. My nejsme ve válečném stavu s Ruskem, ale jsme ohrožení přímo, například ruskými dezinformacemi a jejich válečnou propagandou. Podporujeme nezávislá média, ať už je to NV nebo Ukrajinská pravda, což jsou velmi seriózní periodika. Snažíme se pomoci i novinářům, kteří vytváří zprávy pro ukrajinské občany na našem území, tedy pro uprchlíky. Zde to považujeme za práci i v České republice, byť se to tak nemusí zdát, ale jedná se o informování ukrajinské komunity. Mělo by jim to pomoci k lepší integraci do naší společnosti. Ať už krátkodobé nebo dlouhodobé.
V souvislosti s Ruskem je teď velkým tématem boj proti dezinformacím. Jaké používáte prostředky a jak se snažíte varovat před dezinformačními weby?
Týden po začátku války byl zveřejněn seznam serverů, které CZ.NIC vypnul a nyní je opětovně spustil. Patří mezi ně samozřejmě Aeronet, AC24.cz, Sputnik a tak dále. To jsou velmi známí hráči mezi dezinformátory a je to stále stejná parta, která vám říká, že vás imigranti přišli sníst a druhým dechem dodává, že Rusko za nic nemůže, a že za všechno může Ukrajina. My podporujeme psaní a rozšiřování povědomí o dezinformacích i konkrétní projekty, které jsou proti fakenews zaměřeny.
Ilustrační obrázek, zdroj: pexels
A co je motivuje k tomu rozšiřovat takové informace?
Je to jejich business, jde jim o příjem z reklamy, ten se odvíjí od toho, kolik máte reálných uživatelů. V tomto ohledu je docela zajímavá práce Respektu a Reportérů ČT, kteří odhalili identitu provozovatele Aeronetu, který má příjmy z podpory čtenářů. Protiproud má zase tajemné příjmy od ruského podnikatele apod.
Dá se tedy říct, že na těchto webech standardy žurnalistické práce nemohou vůbec fungovat. Může tedy laik rozpoznat dezinformační web, když si bude všímat základních náležitostí?
Samozřejmě, nemůžou na nich fungovat. Ta kauzální souvislost mezi kvalitní nezávislou žurnalistikou a dodržováním standardů je taková, že se standardy nedají dodržet, když podáváte dezinformace. To je jeden z důvodů, proč na základě objektivních informací lze považovat někoho za seriózní médium a někoho za neseriózní médium, popř. dezinformátora.
Měl by šanci i nějaký novinář jako jednotlivec získat váš grant, který by chtěl jít prozkoumat nějaká zakázaná území, nebo vyšetřovat třeba mafii? Nebo kdyby chtěl vyšetřovat Ruská média.
Můžete se podívat mezi naše podpořené grantisty. Určitě tam takové osobnosti najdete. Například Vojtěch Boháč z Voxpotu, a jeho zpravodajství z Ukrajiny a jejich předchozí reportáže. Byl na Ukrajině jako první novinář v první linii na frontě, který přinesl rozhovor s ukrajinským velitelem oddílu speciálního nasazení, o tom jak probíhaly boje v okolí Kyjeva. Nemá za sebou velké nakladatelství, nemá za sebou velkou redakci, přesto se tímto způsobem dá dělat skvělá žurnalistika.
Takže novinář s dobrým nápadem může uspět i když není zaštítěn velkým médiem?
Ve fondu máme kritérium, podle kterého ty informace musí mít nějaký dopad. To znamená, že informace budou mít potenciál dostat se k velkému množství čtenářů. Grantisté musí myslet i na to, jak budou výsledky své práce distribuovat. Je to složitá práce, máme panel hodnotitelů, kteří nám dávají podle kritérií bodové i slovní hodnocení žádostí, a my na základě toho jako správní rada rozhodujeme.
Mohlo by se vám líbit
ROZHOVOR: Hojit zjizvená místa české historie
Komentáře