Amnesty International, největší lidskoprávní hnutí na světě, s více než 10 miliony členy ve 150 zemích, vydalo 4. srpna zprávu kritizující Ukrajinu za ohrožování vlastních občanů. Zpráva rozhořčila řadu ukrajinských politiků, vyjádřil se k ní například bývalý analytik Pentagonu Marc Garlasco a někteří Češi ruší finanční podporu organizaci. Co se ve zprávě píše a proč vedla až k rezignaci ředitelky ukrajinské pobočky Amnesty International?
Zpráva vydaná ústředím organizace obviňuje Ukrajinu z porušení mezinárodního humanitárního práva. K porušování údajně dochází zejména umísťováním armádních jednotek v obytných oblastech a také tím, že školy a nemocnice slouží jako vojenské základny. Podle zprávy následné ruské údery v obydlených oblastech zabíjely civilisty a zničily civilní infrastrukturu.
Ve stručné zprávě je uvedena i metodika vypracování reportu: vyšetřování probíhalo od dubna do července a šetřily se ruské údery v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Amnesty International vedla rozhovory s přeživšími, svědky, analyzovala použití zbraní a prověřovala místa úderů.
Ukrajina udělala z civilních objektů vojenské cíle
Ve zprávě je doslova uvedeno, že byly k dispozici alternativy (například hustě zalesněné oblasti), které by během bojů neohrozily civilisty. Ze zdokumentovaných případů vyplývá, že ukrajinská armáda nepožádala civilisty o evakuaci nebo jim s ní nepomohla, z čehož vyplývá, že nebyla přijata opatření na ochranu civilistů.
Zpráva však kritizuje i ruské útoky na obyvatelstvo a infrastrukturu. Závěrem zprávy je uvedeno, že všechny strany konfliktu musí vždy rozlišovat mezi vojenským cílem a civilním objektem a přijmout veškerá možná opatření. Nerozlišující útoky jsou vždy válečnými zločiny.
Vést válku je mnohem složitější než poučovat z tisíců kilometrů od bojiště
Proti zprávě se bezprostředně postavilo vedení ukrajinské Amnesty International, které mimo jiné ostře zkritizovalo to, že nemělo možnost se do reportu zapojit. Proti zprávě se vymezil i italský novinář, který ve stejné době působil na Ukrajině. Ve svém svědectví popisuje, že nikdy neviděl, že by například ukrajinské dělostřelectvo obydlená místa ostřelovalo. Neil Hauer, novinář, který bydlel ve stejném hotelu jako autorka reportu, Donatella Rovero, píše, že od začátku bylo zřejmé, že vnímala ukrajinskou armádu stejně špatně jako ruskou.
Nepatrně smířlivěji působí názor ukrajinského novináře Ilji Ponomarenka, který sice píše, že „vést válku proti jedné z největších světových armád je mnohem složitější než poučovat ze vzdálenosti tisíců kilometrů od bojiště“, ale zároveň dodává, že některá obvinění mohou být oprávněná. Podle dopisovatele Kyiv Independent by férovou zprávou byla například výzva pro obě strany k zajištění bezpečnosti civilistů ve válce.
John Spencer, bývalý americký major, přednášející o městském boji, napsal, že napomínání ukrajinské armády ohledně městských oblastí nedává smysl. „Rusové se při svém postupu snaží obsadit města. Ukrajinci se musí bránit ve městech, aby tomu zabránili. Kdyby se Ukrajinci přesunuli na otevřené prostranství a zaútočili na ruskou armádu, válka by už skončila – všichni by zemřeli,“ říká Spencer.
I z pohledu mezinárodního humanitárního práva může zpráva působit sporně. Jak uvádí nezisková organizace Truth Hounds, je například třeba prokázat, že z vojenského hlediska nebylo naléhavé umístit vojenské objekty či vojáky právě v obydlených zónách.
Amnesty musí vždy stát na straně lidských práv, padni komu padni
Podle deníku Forum24 je aktuálně vyhrožováno české pobočce Amnesty International. Ta stojí za ukrajinským výzkumem. Ve svém prohlášení uvádí, že byla jednou z prvních organizací, která od začátku války neúprosně dokumentovala válečné zločiny a zločiny proti lidskosti ze strany Ruské federace.
Ochrana civilistů není podle české pobočky soukromý požadavek organizace, ale jde o základní kámen humanitárního a mezinárodního práva. Obranné postavení Ukrajinců zemi nezbavuje povinnosti dodržovat lidskoprávní závazky. Ty platí pro všechny strany stejně. Nezávislost a nestrannost jsou základní principy hnutí a je rolí organizace měřit všem stejným metrem a být nezávislým hlídacím psem dodržování základních lidských práv a svobod. Dle vyjádření Amnesty International nemůže a nesmí vydávat či nevydávat reporty podle nálady a mínění veřejnosti, vlád, nadnárodních korporací nebo politických stran.
AKTUALIZACE Z 9.8. 2022:
Česká pobočka Amnesty International dodatečně vydala prohlášení nazvané Otázky a odpovědi k tiskové zprávě o ochraně civilistů na Ukrajině. Ředitelka Linda Sokočová v ní mimo jiné píše, že zpráva dle jejího názoru nebyla dodatečně citlivá v definování Ruska jako původce konfliktu nebo že nedostatečná komunikace a řešení připomínek je i jednou z výhrad české pobočky. Součástí článku je ale i například otázka „Co měla ukrajinská armáda udělat jinak“.
Zároveň Amnesty International ČR stojí za tím, že hlavním smyslem vydání zprávy bylo zvýšení ochrany civilistů na Ukrajině a zajištění jejich maximální bezpečnosti.
Mohlo by se vám líbit
Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině
Komentáře