Ilustrační obrázek, zdroj: freepik.com

Voda je zdroj života, na Zemi se ale stává nedostatkovou. Jak šetřit vodou v domácnosti?

Aby člověk naplnil své základní životní potřeby, potřebuje každý den až 50 litrů vody. Tři čtvrtiny zemského povrchu sice tvoří voda, té ale soustavně ubývá kvůli klimatické změně. Voda se tak stává po celém světe nedostatkovým zbožím. Jak my sami můžeme zamezit plýtvání vodou? Tady jsou některé tipy od Kamila Repeše z neziskové organizace Arnika.

Nejvíce pitné vody spotřebováváme při koupání, sprchování a splachování WC. Přitom na krátké sprchování stačí 24 litrů vody, plná vana může ale spotřebovat litrů skoro dvě stovky. Chcete-li vodu doma šetřit, pořiďte si perlátory na kohoutky v kuchyni i ve sprše. Dokáží uspořit až 40 % vody. O tom, jak vybrat správný perlátor, se dočtete například na stránkách ekologického eshopu Econea, s jehož spoluzakladatelem, Martinem Matesem, jsme natáčeli epizodu podcastu Pijavice.

Používáním zařízení pro dvojí splachování na záchodech ušetříme při každém spláchnutí tři až čtyři litry vody. Pokud máte starší záchod, dá se do nádržky vložit obyčejná PET láhev s vodou. Zmenší se tak objem vody při spláchnutí. Další možností je instalace stop tlačítka. Při čištění zubů, holení nebo umývání stačí, když voda teče při namáčení a oplachování. Myčku v kuchyni zapínejte jen tehdy, je-li zcela naplněná.

Dešťová voda může nahradit až polovinu spotřeby pitné vody

Pro zalévání zahrady nebo trávníku je ideální zachycovat dešťovou vodu do sudu, stejně tak se dá využít v domě pro květiny. Dešťovou vodu můžeme využívat i pro splachování WC a praní. Architekti vymýšlejí nová stavební řešení, jak dešťovou vodu sbírat a skladovat, na což je dobré pamatovat při stavbě domu nebo při stavebních úpravách.

Na balenou vodu v plastových lahvích se na celém světě spotřebuje až dva miliony tun plastu každý rok. Tím, že omezíte nákup nápojů v PET lahvích, snížíte i množství vody potřebné na jejich výrobu. Kohoutková voda má výhodu čerstvosti, protože není vystavena rizikům skladování. Kvalita vody je v Česku kontrolována zhruba třikrát týdně, její nezávadnost je tedy zaručena častými rozbory. Samozřejmě jsou v České republice lokality, kde se kvalita vody liší, tento problém se dá ale snadno vyřešit bateriovými filtry nebo filtrační konvicí.

Naše pitná voda – vysychá svět? Zdroj: DW Documentary

Co do vody vylijeme, to si vypijeme

Spláchnutím do záchodu či vylitím do umyvadla se chemických látek nejde stoprocentně zbavit. Čistírny odpadních vod je všechny nezachytí a tak se dostávají do našeho životního prostředí a někdy i zpátky k nám na stůl. Větší množství kuchyňského oleje v kanalizaci způsobuje problémy, proto jej odevzdávejte do sběrného dvora jako nebezpečný odpad.

V mnoha městech dnes už existují i kontejnery na olej a tuky. Stejně tak je vhodné do sběrného dvora odevzdávat i nádoby se zbytky barev, laků, ředidel, hnojiv a dalších látek. Při výběru barvy je na místě vybírat si přednostně barvy ředitelné vodou. Do odpadu nepatří ani léky, prošlé nebo zbylé odevzdávejte v lékárně.

Zdravá krajina jako ochrana před suchem i povodněmi

Povodně i sucha vedoucí k požárům jsou přírodní jevy, kterým nelze zcela zamezit, v poslední době jsou ale extrémy počasí kvůli klimatickým změnám mnohem častější. I tyto vlivy ale můžeme zmírnit šetrnějším chováním. Přispívá k tomu například zadržování vody v krajině přírodními způsoby, revitalizace vodních toků anebo šetrné zemědělství.

Spolek Arnika usiluje o čisté řeky bez toxických látek, bohatou a členitou krajinu schopnou zadržet přívalové deště a chránit tak lidi před suchem i povodněmi a vyzývá politiky, odborníky i občany k uvědomování významu ochrany vody i životního prostředí. Arniku lze podpořit i nákupem přes Givt.cz

Spolek Arnika můžete podpořit kliknutím ZDE.

Jsem studentka Právnické fakulty v Olomouci. Rok života jsem strávila ve Španělsku, tam jsem zjistila, že jsem patriotka a Olomouc je pro mě srdeční záležitost na celý život, podobně jako neziskový sektor, rozvoj společnosti a lidská práva. V minulosti jsem pracovala například jako fundraiserka pro mobilní hospic nebo jako migrační stážistka v Amnesty International. V Givtu se primárně věnuji podcastu Pijavice.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.