V půlce září začaly Týdny sociálního podnikání. Na konci nich má Ministerstvo práce a sociálních věcí v plánu předložit návrh zákona o sociálním podnikání. Ten by měl pomoct se zaměstnáváním jedinců se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněným. Mezi zrakově postiženými je nezaměstnanost výrazně větší.
Řada lidí se zdravotním postižením či sociálním znevýhodněním je nezaměstnaná. Odhaduje se, že například tři čtvrtiny lidí se zrakovým postižením nemohou najít práci, přitom mají požadované vzdělání. „Mezi osobami s těžkým zrakovým postižením je zaměstnanost opravdu výrazně menší, respektive nezaměstnanost větší, než u jiných zdravotních postižení,“ říká Luboš Zajíc, prezident SONS ČR. Organizace se snaží takové jedince zapojit na trh práce. „Naše organizace zaměstnává zhruba 130 zrakově postižených zaměstnanců, přičemž využíváme již v současné legislativě existující opatření podporující zaměstnávání osob se zdravotním postižením,“ komentuje Zajíc.
Na volném trhu práce mnoho let nedošlo k žádné úpravě
V současné době funguje takzvaný chráněný trh práce, přičemž podniky mohou za určitých podmínek získat příspěvky od státu na náklady a mzdy. Luboš Zajíc podotýká, že zatímco podpora chráněného trhu práce během posledních let alespoň částečně reagovala na inflaci v ČR, u volného trhu práce již nedošlo za poslední roky prakticky k žádné úpravě. „Dnešní nástroje politiky zaměstnanosti jsou jako motivace zaměstnavatelů značně bezzubé. Ale obecně nesdílím postoj, že čím více legislativy, tím lépe, spíše naopak,“ dodává.
Tento problém by mohl vyřešit návrh o sociálním podnikání, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předloží v prosinci na konci Týdnů sociálního podnikání. „Bude reagovat i na podněty, které vzejdou z Týdnů sociálního podnikání. Naším cílem je po několika neúspěšných pokusech předchozích vlád konečně komplexně a systémově zlepšit podmínky pro sociálně znevýhodněné občany na trhu práce, nastavit pro ně férovější pravidla, a tím usnadnit jejich integraci do společnosti,“ uvádí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Je velkou otázkou, zda zákon o sociálním podnikání skutečně sám o sobě může situaci zrakově postižených zlepšit
Nová pravidla budou platná od začátku roku 2024. „Je velkou otázkou, zda zákon o sociálním podnikání skutečně sám o sobě může situaci zrakově postižených zlepšit. Spíše než sama jeho existence či neexistence o tom patrně rozhodnou detaily úpravy a zejména finanční motivace sociálních podniků,“ říká Luboš Zajíc.
Zákon o sociálním podnikání rozšíří možnosti zaměstnávání lidí se sociálním i zdravotním znevýhodněním s využitím sociálních podniků. Týkat se to bude například mladých lidí opouštějících dětské domovy, propuštěných vězňů, dlouhodobě nezaměstnaných, lidí bez vzdělání nebo z problematických sociálních prostředí.
Sociální podniky budou připravovat s pomocí státu tyto zaměstnance na přechod na otevřený trh práce. Do budoucna se má koncept i dále rozvíjet, v plánu je zapojení dalších resortů, například v oblasti kultury nebo životního prostředí.
Týdny sociálního podnikání doprovází série akcí v podobě kulatých stolů, konferencí či seznámení hendikepovaných s legislativními procesy. Podrobný program naleznete zde.
Komentáře