Minulý rok vznikla iniciativa Bez trestu. V představení svého projektu autorky uvádí, že Bez trestu vzniklo proto, že pachatelé domácího a sexuálního násilí odchází od českých soudů bez férových trestů. A oběti těchto trestných činů bez spravedlivého zadostiučinění. Jak v Česku trestáme znásilnění a jak to změnit?
Jednání spjatá se sexuálním násilím patří k nejvíce zraňujícím trestným činům. Ačkoliv se okolnosti jednotlivých případů na celém světě liší, dopady bývají velmi podobné – oběti často prožívají devastující následky fyzického, psychického, sociálního i emočního charakteru.
I přesto je u nás jedno ze dvou znásilnění, které se dostanou před soud, potrestáno podmínkou. Pokud tedy v České republice někoho znásilníte, děláte to s 50 % šancí, že zůstanete na svobodě, v případě domácího násilí je šance až 75 %. Uvedená data pochází ze stránek Bez trestu.
Iniciativa si klade za cíl vést o trestání sexualizovaného násilí otevřenou a celospolečenskou diskuzi. Za každou velkou změnou stojí podpora veřejnosti, proto iniciativa v prvé řadě usiluje o vytvoření veřejně přístupné databáze trestních rozsudků, ze které by odborníci i veřejnost mohli čerpat informace o tom, jak se domácí a sexualizované násilí trestá. Na konkrétních rozsudcích a případech zakladatelky chtějí ukazovat, že tresty jsou extrémně nepřiměřené.
Podmíněný trest za skoro desetileté opakované násilí
V jednom ze zveřejněných rozsudcích se můžeme dočíst o osmiletém domácím násilí s pravidelným znásilňováním, kdy pachatel svou manželku po dobu skoro deseti let psychicky a fyzicky týral. Poškozenou denně verbálně urážel, střílel jí u hlavy pistolí, kdy střela dvakrát jen těsně proletěla okolo jejího ucha, během vynuceného sexu jí způsoboval různá fyzická zranění. Pachateli daného jednání byl uložen podmíněný trest v délce tří let.
Týrání dětí a brutální znásilňování partnerky – tři roky podmíněně
V jiném rozsudku si můžeme přečíst o muži, který uplatňoval nejméně po dobu tří let neadekvátní přísnou výchovu a používal bolestivé tělesné tresty například za použití gumové hadičky nebo koženého pásku. Je dokázáno, že fyzicky a psychicky týral své dvě vlastní děti a zejména osvojenou nezletilou dceru.
Když děti udělaly sebemenší prohřešek (například nestály rovně), pachatel jim sprostě nadával nebo je zbil. Po stejnou dobu pachatel týral svou partnerku, opakovaně ji surově a bezdůvodně urážel, bil, partnerka jej musela poslouchat na slovo, kdy jí například vyčítal, že nesmí mít koutky úst dolů. Při fackování za její „drzost” jí říkal: „Tak jsi hodná, tak jsi poslušná.”
Nejméně dvakrát jí způsobil poškození žeber, ve chvíli, kdy otěhotněla, ji pachatel nejméně jednou zbil. Po partnerce opakovaně vyžadoval pohlavní styk s fyzickým násilím, s odůvodněním, že chce zažít v sexu to, co jí může způsobit bolest. Poté ji bil po celém těle páskou, gumovou hadicí nebo prutem. Poškozená musela stát či klečet nahá s rukama za hlavou. Během přibližně osmi let pachatel svou partnerku nabízel na internetovém seznamovacím portálu, kdy partnerku přinutil k souloži s přibližně třiceti muži. Za týrání dětí a partnerky, kuplířství a cca 80x brutální znásilnění byl pachatel odsouzen k podmíněnému trestu v délce trvání tří let a odškodnění ve výši 360 000 Kč.
Mezi zveřejněnými rozsudky je možné narazit i na pachatele, který se dopouštěl opakovaného pohlavního styku s vnučkou s těžkými následky. Sexuální jednání započalo minimálně od jejích osmi let a trvalo po velmi dlouhou dobu, protože měla strach, že kdyby pachatele odmítla, že by o něj přišla. Na svém dědečkovi byla kvůli neutěšeným rodinným poměrům závislá nejen citově, nějakou dobu u něj i bydlela. Pachatel byl také odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce tří let s odškodněním ve výši 250 000 Kč.
Důvěra obětí v justiční systém
Podmíněné tresty za uvedená jednání nepřináší obětem pocit zadostiučinění a jsou jedním z důvodů, proč se v České republice podle Bez trestu nahlásí na policii jen 5 % znásilnění za rok. Dva z pěti dospělých byli obětí sexuálního obtěžování nebo násilí. Jak říká v Koulím podcastu jedna ze spoluzakladatelek projektu, advokátka Lucie Hrdá: „Žijeme v tom, ale naše společnost na to neumí reagovat. Nemusím adekvátní reakci čekat od běžného člověka na ulici, ale od policie nebo soudu bychom to čekat mohli.”
Proto chce iniciativa také otevřít debatu o lepším a povinném vzdělávání pro soudce, státní zástupce a kandidáty na soudce. Mýty o sexualizovaném násilí se objevují právě v rozhodování soudů, což chce Bez trestu neprodleně změnit. Usilují o změnu, aby měly oběti sexualizovaných trestných činů důvěru v justiční systém.
Mohlo by se vám líbit
Historie interrupcí: Právo na život, nebo svoboda ženského těla?
ROZHOVOR: Hojit zjizvená místa české historie
Komentáře