Petra Jirglová je spisovatelka a zakladatelka spolku Za ruku, který se bude starat o malé děti v nemocnicích, především o opuštěné, bez péče a bez žádného kontaktu rodičů. Jak bude spolek fungovat, nebo proč se bývalá letuška rozhodla založit dobročinný spolek?
Spolek vznikl po osobním zážitku při návštěvě nemocnice, kde se Petra Jirglová setkala s novorozeným chlapcem, který byl několik měsíců upoutaný na lůžko, byl tam sám a matka o něj nejevila zájem. Rozhodla se něco s touto situací udělat. Zanechalo to v ní tak silný zážitek, že začala batole navštěvovat, což se neobešlo bez komplikací. Nakonec se podařilo chlapci zařídit pěstounskou péči.
Jaký je nynější osud chlapce z nemocnice, který celý tento příběh odstartoval? Jste stále v kontaktu?
Chlapeček se má určitě velmi dobře. Bohužel s ním v kontaktu nejsem, i když bych samozřejmě byla ráda. Věřím, že se jednou setkáme, až třeba bude chtít on sám. V mém srdci má místo, které nemá expirační dobu. Takže i kdyby to mělo být za 10 let, budu tady pro něj.
Setkala jste se ještě někdy s podobným případem?
Když jsem ho navštěvovala v Motole, viděla jsem ležet s ním na pokoji dalšího chlapečka, který byl také tak trochu opuštěný. Měl matku, která ho navštěvovala, ale ne dostatečně často. Bohužel takových případů je opravdu hodně, dostala jsem stovky zpráv od pacientů i od zdravotníků, kteří o podobných případech věděli.
Pro časopis Heroine jste uvedla, že si myslíte, že dítě, i takto malé, potřebuje lidský kontakt, protože to na něm zanechává následky. Mohla byste tuto myšlenku rozvést?
To si nemyslím, to je holý fakt. Pokud dítě, obzvlášť dítě v prvních letech života, nemá fyzický kontakt, pokud se mu nikdo nevěnuje, a nevěnuje pozornost jeho psychomotorickému vývoji, má to většinou fatální následky v podobě mentální i fyzické zaostalosti.
Nyní zakládáte spolek Za ruku…
Spolek v podstatě neoficiálně funguje už rok, ale až v říjnu jsem ho nechala oficiálně zapsat. Za ten rok proběhlo spousta jednání, vymýšlení, schůzek, telefonátů. Postupujeme ve stejných kolejích, akorát jsme trochu šláply na plyn. Také se mi podařilo získat sponzorský dar, což pomůže jakémukoli projektu. Momentálně jednáme s profesionály v oboru dětské psychologie a jednáme s nemocnicemi ohledně možné spolupráce.
Jak bude konkrétně vypadat péče o děti?
Žádné dítě by nemělo být na těžké chvíle samo, obzvlášť v nemocnici, v cizím prostředí, když je nemocné, nebo ho něco trápí. Chceme, aby byl s dětmi, které z různých důvodů nemají doprovod, někdo, kdo se jim bude věnovat. Průvodce hospitalizací, který jim pomůže zvládnout pobyt tam. Bude jim dělat společnost, hrát si s nimi, číst jim, chovat je a bude dbát na správný psychometrický vývoj. Zároveň uleví zdravotníkům v běžných povinnostech, které nevyžadují lékařský zákrok (např. přebalení pleny).
Přechodných pěstounů je málo a jejich práce je velmi náročná
Chcete se zaměřit na pěstounskou a dočasnou péči, nebo chcete sehnat dobrovolníky, kteří si budou chodit povídat s dětmi do nemocnic?
Ve hře je momentálně více scénářů. V ideálním případě by se „povolali“ přechodní pěstouni, kteří by takovou roli mohli bez nutnosti dlouhého školení zastoupit v podstatě okamžitě, bohužel přechodných pěstounů je málo a jejich práce je velmi náročná. Dobrovolníci jsou úžasné řešení, avšak ne vždy ideální a nejspolehlivější. Nejlepší by byla nově vzniklá pracovní pozice, kterou jsme v rámci spolku vymyseli. A úplně nejlepší by byla kombinace všech možností. Tedy kombinace pěstounů, našich pracovníků i dobrovolníků, které bychom přiřazovali na základě vážnosti případů.
Co si můžeme přečíst na vašem blogu TooSweetNothings?
Blog jsme založila před odletem do Dubaje, abych mohla zaznamenávat svoje zážitky a aby si je mohli číst přátelé a rodina. Později, když už jsme neměla tolik cestovatelských zážitků, jsem tam psala i různé postřehy a příhody, které jsme zažila.
V posledních letech se z vás stala i spisovatelka. Napsala jste knihy jako je LETUŠKA Z ECONOMY aneb Co na Instagramu neuvidíte nebo Nejdražší suvenýr. Chystáte se psát další?
Prvotina Letuška z economy je sbírkou mých blogových příspěvků o životě v Dubaji, kde jsem pracovala pro společnost Emirates. Už mám rozepsanou i další knížku. Žánrově budu pokračovat nejspíš v takové humorné romanci, ale ještě nejsem úplně rozhodnutá. Ráda bych knížku vydala příští rok před Vánoci.
Komentáře