Zdroj: DNS Dúbravěnka

Děti, které se ve folkloru pohybují od plenek většinou pokračují ve šlépějích rodičů

Přes celé letní prázdniny mohou lidé navštěvovat různé folklorní festivaly, které slouží jako připomínka tradic. Ty se většinou předávají z generace na generaci. Rozdílný vztah k těmto lidovým tancům, písním a krojům mají lidé napříč Českou republikou. Nejvýrazněji se projevují na jižní Moravě. Velký podíl na zachovávání lidových tradic mají folklorní soubory ať už dětské nebo ty, ve kterých tančí, zpívají a hrají na tradiční nástroje dospělí.

Jedním z dětských souborů, který působí v jihomoravském městě Dubňany je Dúbravěnka. V tomto národopisném souboru tančí asi dvacet dětí od čtyř do patnácti let. „Potenciální nové členy oslovujeme každoročním náborem na začátku školního roku. Některé děti přivedou spolužáci,“ vysvětluje Lenka Benadová z dětského souboru Dúbravěnka.

Zdroj: DNS Dúbravěnka

Není pravidlem, že když chodili rodiče, chodí i jejich děti

Přesto, že se může zdát, že obliba folklorních souborů klesá, mnoho mladých lidí si k němu cestu najde. Lenka Benadová z Dúbravěnky zmiňuje, že mají momentálně v souboru víc dětí, jejichž rodiče nikdy o folklor nezavadili a někdy jsou dokonce k nim do Dubňan přistěhovaní z úplně jiné oblasti.

Zdroj: DNS Dúbravěnka

Přiznám se, že jsou chvíle, kdy přemýšlím o tom, jestli dokážeme v budoucnu folklorní tradice udržet. Ale pokud bude v každé dědině nebo městě malá skupinka lidí, kterým na tradicích záleží a která je bude předávat další generaci, nezanikne ani folklor, ani většina těch krásných tradic, které máme,“ odpovídá Benadová na otázku o udržení folkloru do budoucna.

Každá oblast je specifická

Jedním ze souborů, které působí v Čechách, je Kamýček. Ten byl založen před šestadvaceti lety v Kamýku nad Vltavou. Každoročně děti ukazují folklorní pásma ve městě a okolí. „Souborem už prošly desítky dětí, tak jsme v podstatě vychovali i rodiče, kteří o folkloru moc nevěděli,“ říká Jarka Špačková z Kamýčku. Podle ní folklor nevymizí, ale hodně záleží na rodičích, jak děti vedou.

Zdroj: Folklorní soubor Kamýček

„Velký rozdíl je hlavně v udržení tradic z pokolení na pokolení. Cítím, že Morava je na tom lépe a my Češi si na to někdy jen hrajeme,“ zmiňuje Jarka Špačková. Velkou roli podle ní hraje i populární hudba, kterou vnímají děti jako atraktivnější.

Většina vedoucích souborů se shoduje v tom, že se budou snažit, aby si děti vybudovaly k folkloru vztah a tradice se udržely co nejdéle. Přestože víc táhnou fotbal nebo mažoretky, děti, které se ve folkloru pohybují od plenek, pokračují i nadále.

Všechny soubory můžete podpořit svým nákupem přes Givt. 

Jsem studentkou mezinárodních teritoriálních studií v Brně. Novinařinu jsem chtěla dělat už od základky a protože ráda poznávám svět, jako druhý obor jsem zvolila mezinárodní vztahy. Hodně cenných zkušeností jsem si odnesla ze stáže na Tanzanském konzulátu a v České televizi. Na neziskovkách se mi nejvíc líbí to, jaký mají přesah a dokážou spojovat lidi z celého světa.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *