Mezinárodní den žen každoročně připadá na 8. března. Tento mezinárodně uznávaný svátek stanovila OSN k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Od chvíle, kdy Američanky demonstrovaly za volební právo žen uplynulo více než 115 let, dodnes ale existuje země, kde se práva žen v průběhu posledních let nelepší, ale naopak významně zhoršují a o volebním právu nemůže být ani řeč. S čím se ženy v Afghánistánu aktuálně potýkají? A jak jim pomoci?
Během léta 2021 ovládlo území Afghánistánu radikální islamistické hnutí Tálibán, které vyhlásilo vznik nového státního útvaru, Afghánského islámského emirátu. Emirát byl v srpnu 2021 obnoven, předtím už existoval v letech 1996 – 2001, kdy se jednalo o faktickou vládu země.
Afghánistán – jedna z nejhorších zemí, kde se jako žena můžete narodit
Válečná reportérka Lenka Klicperová v rozhovoru pro Aktuálně.cz v srpnu 2021 uvedla: „Vždy to byla jedna z nejhorších zemí, kde se jako žena můžete narodit. Podmínky tam pro ně nebyly ideální, ale existovala naděje. Ta teď zmizela.“ Podle Lenky Klicperové v Afghánistánu panovaly mezi ženami velké rozdíly. Ženy na venkově a jižních provinciích (oblasti, kde měl Tálibán tradičně velký vliv) neměly právo vlastnit majetek, o všem rozhodoval jejich manžel. Naproti tomu ženy žijící ve velkých městech zpravidla žily moderně, udržovaly kontakt se zahraničím, měly přístup k internetu a mohly pracovat jako umělkyně, novinářky nebo policistky.
Rovná práva jim zaručovala ústava z roku 1964, po krátké mezivládě Tálibánu i ústava z roku 2004. Dnes je islámský emirát Afghánistán teokratický režim řídící se právem šaría v pojetí, které významně omezuje lidská práva a svobody.
Tálibán zřizuje Ministerstvo pro šíření ctnosti a prevenci neřesti
Ženy podle německé feministické organizace Medica Mondiale nesmějí cestovat bez mužského příbuzného, dům mohou opustit pouze v naléhavých případech a pokud dům opustí, musí být zcela zahaleny. Dívky mohou chodit do školy pouze do páté třídy základní školy.
Dle CNN mají ženy zakázáno zastávat většinu zaměstnání, nepřichází v úvahu, že by se jakýmkoliv způsobem mohly podílet na správě země. Jak uvádí mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch monitorující lidská práva po celém světě, ve chvíli, kdy se Tálibán vrátil k moci, zrušil ministerstvo pro záležitosti žen, klíčový orgán pro prosazování práv žen. Místo něj zřídil Ministerstvo pro šíření ctnosti a prevenci neřesti, které se stalo nástrojem omezování práv.
Jak se změnily životy žen po roku vládnutí Tálibánu? Zdroj: BBC News
Jak se odráží dopady těchto opatření?
Katarská televize Aljazeera přinesla reportáž o dvaadvacetileté dívce, která se do problémů dostala kvůli nařčení, že rozmlouvala s mužem, který nebyl jejím příbuzným. Dívka ale s dotyčným člověkem mluvila z toho důvodu, že šlo o místního lídra Tálibánu, který se ji snažil přesvědčit ke styku s jeho synem. Dívka se po nařčení začala bát, že ji zabijí, stejně jako celou její rodinu.
Mechanismy rozhodování nejsou známé, neměla advokáta a nakonec byla odsouzena k třiceti ranám bičem. Nejde však pouze o fyzickou bolest, která byla tak velká, že během bičování mladá žena ztratila vědomí, ale i o stigma, které poznamená celou rodinu. Dnes je dívka i s celou rodinou na útěku, našli dočasné útočiště v jiné afghánské provincii.
Jiným případem je příběh ženy jménem Zahra Joya, která se stala ženou roku 2022 podle amerického časopisu Time. Joya v roce 2020 založila Rukhshana Media, web se zaměřením na příběhy afghánských žen a dívek, po převzetí moci Tálibánem byla nucena uprchnout ze země. Sama jako dítě vyrůstala v období nadvlády Tálibánu, jako dítě musela například chodit do školy v chlapeckém oblečení.
Rukhshana Media dodnes funguje a přináší zprávy například o nárůstu sebevražd žen, kdy motivem je domácí násilí, vyloučení ze vzdělávání i zaměstnání. Stránka dokumentuje i příběhy aktivistek a aktivistů za práva žen. Aktivisté jsou většinou zatýkáni a mučeni.
Do špatné situace žen se promítá i to, že nemohou pracovat v nevládních organizacích. Mezinárodní i národní organizace, jako například Člověk v tísni, na tento krok zareagovaly pozastavením programů v Afghánistánu.
Život v Afghánistánu ovládnutém Tálibánem. Zdroj: DW Documentary
Jak pomoci?
Počátkem března Člověk v tísni oznámil, že obnovuje svou činnost v konkrétních oblastech. „Snažili jsme se, aby náš přístup byl koordinovaný v rámci širší humanitární pomoci, a také jsme hledali řešení a jednání na širší úrovni zapojením a jednáním s afghánskými úřady s cílem návratu žen zpět do práce,“ vysvětluje Lenka Manja Filípek, ředitelka Člověka v tísni pro Afghánistán na webových stránkách organizace.
Člověka v tísni je možné podpořit proklikem přes jejich webové stránky, v kolonce účel daru stačí vybrat SOS – Afghánistán.
Situaci v Afghánistánu se dlouhodobě věnuje i zapsaný spolek Berkat, za kterým stojí novinářka a humanitární pracovnice Petra Procházková, se kterou jsme o situaci v Afghánistánu v říjnu 2022 natočili rozhovor v podcastu Pijavice. Berkat lze podpořit zasláním daru na účet 544411/5500.
Obě zmíněné organizace je možné podpořit i přes portál Givt.cz.
Mohlo by se vám líbit
Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině
Komentáře