V rámci kampaně Pestré jídelny se nezisková organizace NESEHNUTÍ snaží dosáhnout transformace školního stravování tak, aby bylo zdravější, lahodnější, s ohledem na snížení ekologického dopadu a zlepšení stavu životního prostředí, a zároveň aby bylo dostupné pro všechny. V současné době jen 30 % školních jídelen nabízí dietní stravu a většina dětí je proto vyloučená ze školního stravování.
Nezisková organizace NESEHNUTÍ v rámci kampaně Chceme rovnost na talíři požaduje, aby nová metodika nejen zohledňovala dietní stravování, ale také respektovala různé světonázory a náboženské významy při stravování. Organizace společně s širokou veřejností a dalšími organizacemi vyzývá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) k logickému kroku, kterým by byla opětovná integrace těchto aspektů do připravované metodiky.
Nová metodika pro školní jídelny ohledně dietního stravování dorazí do části školních jídelen již v říjnu. I když původní návrh dokumentu bral v úvahu potřeby strávníků s různými stravovacími preferencemi, jako jsou například vegetariáni či vegani, ve finální verzi není zmínka o této skupině strávníků kvůli zásahu MŠMT. „Není spravedlivé ani efektivní, aby metodika řešila problém jen části populace se stravovacími omezeními a nikoli všech. Tím spíše když je postup pro zpřístupnění vegetariánské nebo veganské stravy stejný jako u stravy dietní – alespoň povinnost umožnění ohřevu vlastního jídla,” komentuje problém Anna Neumanová, koordinátorka kampaně Pestré jídelny.
Ministerstvo hájí své rozhodnutí tím, že školní jídelny stále mohou připravovat bezmasá jídla. Nicméně, reálná data ukazují, že spousta dětí je nyní v podstatě vyloučena ze školního stravování. Jídelny řídící se připravovaným dokumentem jim oběd z domova bez potvrzení od lékaře ani neohřejí. „Přitom tento minimální nárok se opírá o rozhodnutí soudů a vyjádření veřejného ochránce práv,“ říká Anna. Samotná metodika stačit nebude. Je nutná změna vyhlášky o školním stravování.
Jistotu školního oběda nemá každé čtvrté dítě
V současné době jen 30 % školních jídelen nabízí dietní stravu, 15 % z nich nabízí ohřátí vlastního jídla. Ve společnosti se vyskytuje asi 10 % lidí s intolerancí na laktózu a 1 % s intolerancí na lepek. „Poté máme ještě lidi, kteří ze své stravy vyřazují maso a jiné živočišné potraviny, těch je zhruba 5-10 %. Z toho vyplývá, že na každé škole je celkem početná skupina dětí, které mají specifické stravovací potřeby a které se z klasické nabídky školních jídelen nenají,“ uvádí Anna Neumanová. Dle aktuálních dat vychází, že se v jídelně nenají každé čtvrté dítě.
Jak dosáhnout zdravého a nutričně vyváženého stravování v jídelnách?
Pro tento cíl je nutná změna vyhlášky a to konkrétně změna nutričních požadavků, které jsou v této vyhlášce zakotvené – tzv. Spotřební koš. Aktuální vyhláška vyžaduje vysoké množství masa, mléka a mléčných výrobků. „Přitom takto vysoké množství není prospěšné pro zdraví a ukazuje se, že není možné takové množství dětem nabízet. Děti to jíst nechtějí a vede to k velkému plýtvání,“ dodává Neumanová.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře