Rozdíly v platech mezi muži a ženami nejsou jen otázkou statistik, ale reálným problémem, který ovlivňuje životy milionů žen nejen u nás v Česku. Genderové informační centrum NORA, o.p.s. se dlouhodobě věnuje problematice nerovného odměňování a usiluje o systémové změny, které by vedly k férovějším pracovním podmínkám. Jak se gender pay gap vyvíjí a jaká opatření mohou přispět k jeho snížení, či ideálně úplnému odstranění?
Vývoj nerovnosti odměňování v Česku
Podle Evy Lukešové, ředitelky již zmíněného centra NORA, se rozdíl v odměňování žen a mužů v posledních letech pohybuje mezi 15 až 19 %. „Zatímco v roce 2019 dosahoval 19,3 %, v následujících dvou letech došlo k poklesu na 16,7 % (2020) a 15,4 % (2021).“ Nedá se však říct, že bychom sledovali obecný a jednoznačný trend ke zlepšení. „Tento pokles byl do značné míry ovlivněn pandemií covidu-19 a s ní spojenými mimořádnými faktory, například jednorázovými odměnami ve zdravotnictví, kde pracuje velký podíl žen,“ míní Lukešová.
Aktuálně rozdíl odpovídá přibližně 1,5 hodině neplacené práce žen každý pracovní den.
To naznačuje i následný opětovný nárůst v pocovidových letech, kdy se rozdíl v roce 2022 vyšplhal opět až na hodnotu 18,4 %. „Nejen tedy, že nerovnosti v odměňování nadále přetrvávají, ale vidíme také, že zlepšení nejsou systematického, ale spíše nahodilého rázu a často souvisejí s konkrétními ekonomickými opatřeními než se skutečnými systémovými změnami,“ upozorňuje Lukešová. „Roli sehrál například i růst minimální mzdy nebo úpravy platových tarifů v profesích, kde dominují ženy – například ve školství.“
Jak si toto nerovné odměňování představit v praxi? Eva Lukešová to popisuje tak, že aktuálně rozdíl odpovídá přibližně 1,5 hodině neplacené práce žen každý pracovní den. „V ročním srovnání to odpovídá dvěma měsícům neplacené práce – tedy jako by ženy od ledna do konce února pracovaly bez výdělku, zatímco muži by byli placeni po celý rok,“ dodává. Tento stav nejen, že snižuje jejich současné příjmy, ale má i dlouhodobé důsledky, jako jsou nižší důchody a větší ohrožení chudobou ve stáří. Přestože výše nerovnosti kolísá a k mírnému poklesu dochází, podle Lukešové jsou k výraznému snížení potřeba změny například v odměňovacích politikách zaměstnavatelů či větší flexibilitě trhu práce.
Kde jsou rozdíly největší?
Rozdíly v odměňování nejsou rovnoměrně rozložené napříč odvětvími a často jsou ovlivněny genderovými stereotypy. „Ženy jsou od malička vedeny k péči a tím pádem nakonec častěji pracují v odvětvích spojených s péčí – ve školství, zdravotnictví či sociálních službách,“ říká Lukešová. Tyto profese bývají méně finančně ohodnoceny, přestože jsou ve společnosti nepostradatelné. „Naproti tomu technické obory, kde převažují muži, kteří jsou k tomu taktéž od malička vedeni, jsou honorovány výrazně lépe. To ukazuje, že genderové stereotypy výrazně ovlivňují volbu povolání a že péče je stále vnímána jako samozřejmost, nikoli jako odborná a kvalifikovaná práce, která si zaslouží odpovídající finanční ocenění.“
Pandemie COVID-19 ukázala, jak může být toto nastavení problematické. Zdravotnictví a sociální služby, kde převažuje zastoupení žen, čelily enormnímu tlaku, ale finanční ohodnocení zaměstnanců v těchto sektorech zůstalo nízké. „Tato krize jasně ukázala strukturální nerovnováhu na trhu práce. Nedostatečné ohodnocení těchto profesí a jejich vnímání jako samozřejmosti vedlo k destabilizaci celého systému. Pokud jsou klíčová odvětví dlouhodobě podhodnocená, jejich odolnost v krizových situacích je výrazně oslabena,“ vysvětluje ředitelka Nory.
Nejde však jen o finanční ohodnocení, ale také jakousi prestiž těchto profesí. Kromě platové nerovnosti je tak potřeba změnit také pohled společnosti na hodnotu práce. „Péče je klíčová pro fungování společnosti a měla by být finančně ohodnocena stejně spravedlivě jako technické obory. Přehodnocení mzdových struktur v těchto sektorech a odbourávání genderových stereotypů umožní, aby lidé mohli naplno rozvíjet svůj potenciál bez omezení daných zažitými představami o „vhodných“ povoláních.“ Podle ředitelky Evy Lukešové je to zásadní krok k udržitelnějšímu a spravedlivějšímu trhu práce.
Jaká opatření mohou narovnat způsob odměňování mužů a žen?
Genderové informační centrum NORA zmiňuje konkrétní kroky, které mohou pomoci snížit platové nerovnosti:
Lepší možnosti pro rodiče – Největší rozdíl v platech vzniká ve chvíli, kdy mají lidé malé děti. Pokud ženy zůstanou několik let doma, často po návratu do práce mají nižší či stagnující plat nebo stejnou či horší pracovní pozici. Pomohlo by, kdyby bylo víc školek a jeslí, aby se mohly ženy vrátit do práce dřív a taky postupně, pokud chtějí. Důležité je taky podporovat sdílení rodičovské mezi matkou a otcem – když by si péči o dítě rozdělili, ženy by tolik neztrácely kariérní příležitosti, což se daří v jiných státech, u nás však nikoliv.
Spravedlivější daně – Dnešní nastavení daní a slev na děti spíše odrazuje druhého vydělávajícího v rodině (většinou ženy) od návratu do práce, protože se to pro ně často víc „vyplatí“.
Otevřené informace o platech/mzdách – Mnoho lidí si neuvědomuje, že na stejné pozici mohou mít muži vyšší mzdu než ženy, aniž by pro to existoval objektivní důvod. Nová evropská směrnice o transparentnosti odměňování zavádí pravidla, která zavazují zaměstnavatele s více než 100 zaměstnanci pravidelně analyzovat a zveřejňovat rozdíly ve výdělcích žen a mužů na stejných pracovních pozicích. To neznamená, že by si jednotliví zaměstnanci a zaměstnankyně mohli navzájem prohlížet své výplatní pásky. Firmy budou zřejmě poskytovat přehledy o mzdách na úrovni pracovních pozic a genderu, což umožní odhalit nerovnosti a vytvořit tlak na jejich odstranění. „Transparentnost v odměňování posiluje možnost každého a každé ptát se, zda je jeho či její mzda spravedlivá, a vytváří podmínky pro to, aby zaměstnavatelé aktivně řešili nerovnosti,“ upozorňuje Lukešová.
Jaké aktivity realizuje Genderové informační centrum NORA?
Genderové informační centrum NORA, o.p.s. je nezisková organizace, která se již od roku 2004 věnuje prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, zejména v oblasti trhu práce. Jejím hlavním cílem je boj proti genderovým nerovnostem, a to především prostřednictvím osvěty a vzdělávání.
Organizace poskytuje odborné poradenství jednotlivcům i firmám, pořádá školení a semináře zaměřené na rovné příležitosti a férové odměňování a spolupracuje s institucemi na národní i evropské úrovni.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře