Článek Alarmu a Deníku N přinesl informace o nevhodném chování nyní už bývalého poslance Dominika Feriho k ženám. Kromě toho, že článek rozvířil debatu o obtěžování žen v české společnosti, otevřel i další téma: sexuální obtěžování na vysokých školách.
Podle článku Apoleny Rychlíkové a Jakuba Zelenky se měl Dominik Feri dopouštět nevhodného chování mimo jiné během aktivit studentského spolku Právnické fakulty Karlovy univerzity. Přestože si studentky na nevhodné chování stěžovaly studentským senátorům, toto téma se nikdy nedostalo na program Akademického senátu. Děkan Právnické fakulty Jan Kuklík po uveřejnění článku o Dominiku Ferim však řekl, že je nutné, aby se fakulta zabývala tím, jak podobnému chování předcházet a jak při takových stížnostech postupovat.
Organizace Konsent uvádí, že asi 18 % vysokoškolských studujících má zkušenost s nevítanou sexuální pozorností od vyučujících a 9 % z nich se setkalo se sexuálním nátlakem. Vysoké školy ale ne vždy disponují nástroji a procesy, jak sexuální obtěžování na akademické půdě řešit. Jednou z možností je například zřízení úřadu ombudsmana, o kterém nyní uvažuje i Právnická fakulta Karlovy Univerzity.
Například na Filozofické fakultě Univerzity Palackého úřad ombudsmana funguje už sedmým rokem. Od roku 2020 je v této funkci Jaroslav Šotola, který vidí v ombudsmanské funkci možnost, jak sexuální obtěžování na vysokých školách řešit a především mu předcházet. „Funkce ombudsmana je především prevence,“ říká Šotola. „Ombudsman by měl být důvěryhodná figura, za kterou dotyčné mohou zajít. Je to někdo, kdo má možnost ty problémy řešit. Když půjdou za svojí kamarádkou, tak ta je sice vyslechne, ale to je málo. Ombudsman může vyjednávat řešení toho problému. Ten hlavní problém u Dominika Feriho a to, co se opakuje u sexuálního obtěžování je to, že oběti vlastně nevědí, za kým mají jít, stydí se za to a mají pocit, že jsou stigmatizovány, pokud se svěří.“ Jaroslav Šotola také dodává, že pro ty, kteří sexuální obtěžování zažili, je velmi důležité, aby jim byla zaručena anonymita. „Už vůbec nechtějí být konfrontovány s útočníkem. Je potřeba mít někoho, za kým můžou zajít a zůstat v anonymitě, to je klíčové. To je to, co se ukázalo i u těch novinářů, to zafungovalo. Anonymita je klíčová právě z důvodu další stigmatizace.“
Olomoucký ombudsman také doporučuje preventivní programy pro studenty a vyučující, které je pomohou na takové situace připravit. „Důležitá je prevence a to, že by jak fakulty, tak i studenti měli projít lehkým úvodem do toho, jak řešit obecně téma obtěžování. A zneužití pozice a zneužití moci v jakékoliv podobě.“ Jednou z možností, kterou mohou univerzity v Česku využít, jsou workshopy, které nabízí organizace Konsent. Tyto workshopy pomáhají vysokým školám nastavit takové prostředí, které bude bezpečné pro všechny. Podle Konsentu jsou velmi efektivní formou prevence, protože dávají jejich účastníkům možnost si v modelových situacích vyzkoušet, jak problémové situace v reálném světě rozpoznat a řešit. Pokud máte chuť se se svojí univerzitou do programu Konsentu zapojit, více informací zjistíte tady.
Mohlo by se vám líbit
Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině
Komentáře