Už na první pohled zaujme svým krásným vzhledem, především je ale důležitým opylovačem a indikátorem stavu okolního prostředí. Jasoň červenooký je motýl, který byl v Česku v minulém století zcela vyhuben. Přestože ho později biologové do přírody opět uměle vysadili, dnes je populace kriticky ohroženého motýla opět na hraně vyhynutí. Pomoci zvrátit tento trend se nyní snaží čeští ochránci přírody, kteří se zapojili do mezinárodního projektu LifeApollo2020.
Jasoň červenooký je v Evropě vnímán jako vlajková loď ochrany přírody. Vyniká svou velikostí i červenými oky na bílých křídlech, důvodů, proč se ochrana zaměřuje právě na něj, je ale víc.
„Jasoň představuje typický deštníkový druh, což znamená, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy a jejich domovy,“ vysvětluje koordinátorka projektu v Česku Tereza Macečková.
Cílem projektu, do kterého se vedle Česka zapojilo také Polsko a Rakousko, je kromě zvýšení populace jasoně také více přiblížit veřejnosti téma ochrany přírody včetně důležitosti motýlů a dalšího hmyzu.
„Motýli jsou totiž důležitými opylovači a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí, stejně jako právě jasoň,“ dodává Macečková.
Pro motýly vzniknou zcela nové biotopy
Jasoň červenooký (zdroj: JARO Jaroměř)
Název evropského projektu LifeApollo2020 je odvozen od předmětu své ochrany, neboť jasoň červenooký se latinsky řekne Parnassius apollo. Celý program je pak plánovaný celkem na šest let a za tu dobu by měli ochránci na územích středoevropských zemí vytvořit soubor biotopů, které budou motýlovi vyhovovat a dokáže v nich trvale žít.
„Čekají nás náročné vyřezávky náletových dřevin, obnova někdejších druhově mimořádně bohatých stanovišť s využitím tradičních způsobů šetrného hospodaření člověka v krajině, včetně využívání vhodně nastavené pastvy,“ popisuje plánované práce Macečková.
Kromě toho bude zapotřebí také namnožit určité druhy rostlin a následně je v lokalitách vysadit. Housenky motýla se totiž živí jen několika druhy rozchodníků, které ale z míst v minulosti vytlačily náletové dřeviny. Do takto připravených lokalit pak ochránci chtějí jasoně navrátit.
Ochránci spolupracují napříč celou střední Evropou
Aktuálně se jediná populace jasoně v Česku nachází v severomoravském městě Štramberk, i zde však jejich počet setrvale klesá. Díky programu LifeApollo2020 by se měl jasoň usídlit nově také v Krkonoších, kde pro něj ochránci plánují jeden z biotopů připravit.
Hlavním koordinátorem je u nás organizace ČSOP Hradec Králové, na pracích se však výrazně podílí také ČSOP JARO Jaroměř. Kromě ní na projektu spolupracuje rovněž správa Krkonošského národního parku, odborníci z České společnosti entomologické, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR či Slovenské státní ochrany přírody.
Program z více než poloviny financuje Evropská unie, zbylé peníze pak organizace pokrývají z vlastních zdrojů, fundraisingových kampaní nebo třeba pomocí darů od podporovatelů a partnerů. „Na zahájení bylo úspěšně vybráno přes sto tisíc korun přes portál darujme.cz, ale je to jen začátek,“ dodala Macečková.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře