Rozhovor s obrnářem Víťou aneb Z vozíku na nohy

Víťovi z Ostravy je 25 let a od narození trpí dětskou mozkovou obrnou. Založil si YouTube kanál a TikTok, aby si splnil svůj sen a postavil se na nohy. Jeho kamarádka Radka pro něj pomohla uspořádat koncert na podporu rehabilitací, které jsou pro něj finančně náročné, ale mohou mu pomoci s léčbou. Uskuteční se 26.3. online formou na YouTube kanále Z vozíku na nohy a vystoupí zde například Metalica revival Litovel. Přinášíme vám s Víťou rozhovor.

V době, kdy se Víťa narodil, nebylo tolik nadstandardních rehabilitací jako je tomu dnes. Osud Víťovi toho naložil docela dost, ale to ho naučilo bojovat. V jeho dětství mu mohly pomoci včas zahájené rehabilitace, jeho matka však péči zanedbala kvůli svému alkoholismu. Pomocí svého YouTube kanálu a TikToku se snaží získat finance na rehabilitace, které pojišťovna neproplácí. Peníze budou použity na výdaje spojené s rehabilitacemi.

Jak by ses čtenářům popsal? Jaké jsou tvé koníčky?

Narodil jsem se s dětskou mozkovou obrnou, tu mám v podstatě od narození. Narodil jsem se o dva měsíce dříve, z toho důvodu to vlastně vzniklo. Můj největší koníček je výcvik psů. (Víťa si sám cvičí svou asistenční čivavu Dáju, která má i svůj vlastní TikTok. pozn. redakce) Odmala jsem pejskař, takže se dost věnuji těm psům.

Také jsem si všiml, že rád natáčíš videa. Tvou tvorbu najdeme na sociálních sítích jako je TikTok nebo YouTube, snažíš se zde získat finanční prostředky na rehabilitace, že?

Ano, TikTok vznikl hlavně kvůli rehabilitacím, tam je široká škála lidí různého věku. Proto jsem se to snažil využít i tímto způsobem. Pozitivní reakce zde převažují. Setkal jsem se zde i s komunitou, se kterou si navzájem pomáháme. Také jsem se zde setkal s lidmi, kteří mi poradili s těmi začátky – jak shánět finanční prostředky. Podpora lidí byla strašně fajn.

Přesunem se k tvému onemocnění. Kdy se u tebe objevily první příznaky?

Od narození, ale začalo se projevovat když mi byly dva roky. Tehdy se to začalo nějakým způsobem zhoršovat, první to nešlo vidět, až později si člověk začne všímat, že je něco špatně. Na základní i střední škole jsem se později dokonce setkal i s šikanou.

@wheelsagi

#dmo#cerebralpalsy #obrna #mozkováobrna #handicap #postižení #rehabilitace #lecba #pokrokrehabilitace #sbírka #zvozikunanohy #vozickar

♬ původní zvuk – Víťa

Jaké máš plány do budoucna, jaký je tvůj vysněný cíl?

Úplně nejvíce bych se chtěl věnovat těm psům, to je takový největší sen. Ale to je ještě někde v daleké budoucnosti.

V čem tvé onemocnění spočívá, jak si mají čtenáři dětskou mozkovou obrnu představit?

Každý obrnář je vlastně jiný, takže se to nedá úplně specifikovat. Jde tam vlastně o různé křeče po těle, nepřirozené pohyby. Někteří mají horší horní končetiny, někteří dolní.

Ty patříš do které skupiny?

Já mám horší ty dolní končetiny, částečně mám i zasažené ruce, ale ne tolik. Lidé na tom mohou být ještě hůř – mít problémy s řečí, nemusí se zvládnout najíst, napít. Je to strašně široká škála. Kdyby se vedle sebe postavili dva obrnáři, tak každý je úplně jiný.

Jak se tvé onemocnění bude v budoucnosti vyvíjet?

Lékaři říkají, že se to nehorší, ale není to tak. Ono se to s věkem horší. Jako dítě jsem ještě chodil o berlích, vůbec jsem nebyl na vozíku. A teď jsem rád, že tady sedím. Že ujdu, to co ujdu a právě proto jsem se s tím rozhodl něco dělat, protože mí rodiče s tím nic nedělali, nijak to neřešili, dali bohužel přednost alkoholu.

Jak probíhají tvé rehabilitace, které cviky tam například cvičíš?

Teď konkrétně je třeba důležité srovnat páteř, protože mám těžkou skoliózu páteře, je důležité hlavně posílit svaly na nohou. Zapojit jiné svaly než jsem zapojoval a díky těm rehabilitacím se to daří. Nedělají se zde obyčejné cviky jako v nemocnicích, tohle je v podstatě nadstandard, tohle pojišťovny neproplácí.

Existuje šance, že se jednou z vozíku díky rehabilitacím zvedneš?

Určitě, myslím si že ano. Lékaři říkali, že k tomu mám velký potenciál, takže v to doufám.

Jak dlouho na ně docházíš? Jsou pro tebe náročné?

Asi čtyři měsíce. Jsou náročné, jak psychicky, tak fyzicky.

@wheelsagi

#vozickar #fypシ #rehabilitace #zvozikunanohy #fyp #pokrokrehabilitace

♬ Bad Habits – Ed Sheeran

Jak moc nákladná tato léčba je?

Zhruba 14 500 Kč měsíčně. Záleží samozřejmě na počtu rehabilitací, hodinová rehabilitace stojí 1000 kč a já na ně potřebuji docházet minimálně dvakrát až třikrát týdně.

Je to na celý život?

Vždycky to budu muset nějak udržovat, takže v podstatě ano.

Jak bys na tom teď byl, kdyby se rehabilitace zahájily včas?

Znám spoustu obrňáků, kteří jsou na tom podobně jako já a když mi vyprávěli, jak s nimi rodiče makali, tak je tam obrovský progres. A já jsem na to měl podle lékařů taky. Moje mamka se na to bohužel vykašlala a prostě to zanedbala.

Kdy ses rozhodl si sám pomoci, začít shánět finanční pomoc na své rehabilitace?

Před čtyřmi měsíci zhruba, takže někdy v listopadu.

Na tvém TikToku jsem mimo jiné zaznamenal, že trpíš i panickými atakami. To také souvisí s tvým onemocněním? Jak se projevují?

Ono to souvisí s ledasčím – s minulostí. Co se týče alkoholismu mých rodičů, nějakým psychickým týráním a podobnými věcmi. Projevují se tak, že prostě začnu panikařit. Mám pocit, že musím utéct, jinak se udusím. Problém je v tom, že když se mi to stane třeba v tramvaji, tak tím, že jsem na vozíčku, jsem stejně odkázaný na pomoc jiného člověka, což ty příznaky třeba ještě zhorší.

S tvým onemocněním ti pomáhá čivava Dája, tu jsi získal od nějaké nadace?

Ne, tu jsem si pořídil i vycvičil sám, ona je vlastně ještě štěně. Má devět měsíců. Odkoukávám různá videa, snažím se sesumírovat taktiky. Pomáhá mi tak, že mi podává předměty, sundává ponožky, pomáhá při záchvatu. Umí i uklidnit panický záchvat.

@asistencni_civava

Nemocný páníček🤒#asistencnipes #pesasistent #civavaLD #civava #malyasistent #servicedog #smallservicedog #servicedogintrainning #dog

♬ Paper Birds (3 min) – Jordan Halpern Schwartz

Co bys vzkázal lidem, kteří se setkají s lidmi, kteří trpí podobným handicapem jako ty? Jak se mají chovat?

Chovat se tak, jako se chovají ke zdravým lidem. Často se setkávám s tím, že když jdu do společnosti se zdravým člověkem, ostatní lidé se baví pouze s ním, jako bych tam nebyl. Takže důležitý je oční kontakt a komunikace s tím daným člověkem.

Studuji žurnalistiku v Olomouci. V rámci žurnalistiky se zajímám zejména o politiku a politickou geografii, ale i o sociální a socioekonomická témata, proto mě baví psát také o neziskovkách. Ve volném čase mě potkáte nejčastěji když běžím po horách kolem Frenštátu, odkud pocházím, v Olomouci jen kolem řeky. Stejně tak s oblibou navštěvuji hospody a vedu hluboké konverzace nad dobrým pivem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.