Ilustrační obrázek (zdroj: Pexels.com)

Prchajícím Ukrajincům stojí v cestě obchodníci s lidmi i náročná integrace

S příchodem ukrajinských občanů do České republiky přišla také nutnost řešení jejich začlenění do společnosti. Český stát najednou musí řešit problém nejen s bydlením, který byl silně palčivý i před válkou, ale také inkluzi do vzdělávání a pracovního trhu. Z české strany se začaly ozývat hlasy o tom, že Ukrajinci berou Čechům práci. 

Do České republiky prchají statisíce lidí hledající azyl. Stát se snaží proces integrace zjednodušovat, proto od 12. března začal platit zákon zvaný „Lex Ukrajina“. Před jeho schválením potřebovali cizinci k získání práce, pokud zde nežijí trvale, zaměstnanecké a modré karty. Nový zákon ale nyní umožňuje, aby všichni držitelé víza dočasné ochrany mohli mít volný vstup na trh práce, a byli tak automaticky vnímáni jako lidé s trvalým pobytem v České republice. 

To v některých kruzích vyvolalo vlnu nevole. Výrok, že „Ukrajinci berou Čechům práci“ je ale podle odborníků mylný. Podle posledních dat Ministerstva práce a sociálních věcí z února letošního roku je uchazečů o 100 000 méně než volných míst. Často se jedná o manuální práce, o které Češi sami nemají zájem. Jsou mezi nimi ale také vysoce kvalifikované pozice, například v oblastech IT a ekonomických oborech. Problémem je nedostatek zkrácených úvazků pro ženy s dětmi nebo neochota zaměstnávat starší lidi.

Navíc podle zákona musí zaměstnavatel podat tzv. hlášenku pracovního místa. To znamená, že je zde nutná lhůta 30 dnů, během kterých se o práci mohou přihlásit pouze občané Evropské unie. Teprve pokud se pozici nepodaří obsadit občanem EU, může se o ni přihlásit cizinec ze země mimo EU. 

Mnozí odborníci, jako například z výzkumné nevládní organizace České priority, vytvořili ve spolupráci s PAQ Research na základě svých výzkumů seznam doporučení pro lepší integraci cizinců. Mezi těmi, které se týkají pracovního trhu najdeme například nutnost „výrazně posílit a urychlit možnost uznávání kvalifikací, vytvoření evidence zaměstnání uprchlíků, posílení jazykového vzdělávání dospělých“, nebo právě potřebu „bojovat s šedou ekonomikou“.

Pád do ilegality = konkurenční výhoda

Velkým problémem je zaměstnávání a práce načerno. Za rok 2020 bylo odhaleno kolem 3000 případů, z toho 2 454 bylo cizinců ze zemí mimo EU, nejčastěji z Ukrajiny a Vietnamu. Trh je na pracovnících z ciziny závislý a o manuální práce je mezi Čechy čím dál menší zájem. Proč jsou ale cizinci ochotni pracovat mimo zákon? 

Pro zaměstnavatele pracovníci zaměstnaní na černo představují konkurenční výhodu, jelikož za ně nemusí hradit zdravotní pojištění. Před válkou na Ukrajině představoval český byrokratický systém řadu překážek pro cizince, kteří se chtěli na trhu legálně uchytit. Víza jsou vázána na konkrétního zaměstnavatele a musí platit na striktně stanovenou dobu. Zaměstnavateli, který se na nelegálním zaměstnávání pokusí vydělat, však může hrozit pokuta až 10 milionů Kč. 

„V zásadě jde o to, že lidé pracující zde nelegálně, všichni cizinci, nejen Ukrajinci, byli buď oklamáni, tedy že jim byla slíbena legální práce, nebo šli zkrátka jednodušší cestou, protože legální cesta byla pro ně nedostupná kvůli byrokratickým překážkám, poplatkům zprostředkovatelům apod.,“ říká zaměstanec organizace La Strada, který si nepřál být z bezpečnostních důvodů jmenován.

Mají z toho tedy zpravidla buď pouze nevýhody, nebo někdy i výhodu vyšší mzdy, protože je nezdaněná a bez odvodů. V obou případech jsou však v rizikovém a zranitelném postavení – ať již při hledání práce, vymáhání nevyplacené mzdy, či pracovním úrazu, či nemoci,“ dodává. Posláním organizace je přispívat k odstranění vykořisťování a obchodování s lidmi.

Otrocká práce a vykořisťování

V roce 2018 bylo podle organizace Walk Free Foundation kolem 31 000 moderních otroků. Organizace zahrnuje do pojmu moderního otroctví soubor specifických právních pojmů, včetně nucené práce, dluhového otroctví, nuceného manželství, otroctví a praktik podobných otroctví a obchodování s lidmi. Jedná se o všechny situace, které osoba nemůže odmítnout kvůli hrozbám, které jí to nedovolí. 

Případy vykořisťování se týkají všech zemí, včetně České republiky. Úřady i neziskové organizace varují přicházející Ukrajince před hrozbami zneužití obchodníky s lidmi, které jsou hojné právě během uprchlických krizí. Lidé jsou manipulováni nepravdivými informacemi o dostání víza či práce v Česku a „výhodnějšími“ nabídkami od vykořisťovatelů.

Co by mohlo výrazněji pomoci jako prevence nelegální práce je především zjednodušení přístupu cizinců na trh práce. V tomto ohledu se možné nějaké pozitivní změny projeví právě nyní u lidí s pobytem za účelem dočasné ochrany, kteří mají volný vstup na trh práce,“ poukazuje La Strada na možné způsoby, co dělat, aby stát mohl těmto případům lépe předcházet. „Dále pak zvýšení informovanosti a zlepšení vymahatelnosti práva“, dodávají.

Seznam doporučení lze nalézt ve studii organizace, která se zaměřovala na případ Bulharů a Bulharek v oblasti pracovní migrace vytvořené ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Může dojít i na prostituci 

Zejména zranitelné jsou ženy, často cestující samy, jež obchodníci zneužívají k nucené prostituci. Podle Hospodářských novin (HN) řeší policie již první případy zneužití ukrajinských uprchlic. Právě ty společně s dětmi nejčastěji utíkají, podle posledních dat tvoří celkem 85 % ze všech příchozích.

„Přímo na hranicích je oslovují muži, kteří jim nabízejí, že je za poplatek dopraví do Česka. Uprchlice se pak bohužel stávají obětí obchodníků s lidmi. Ti jim podají drogy, vytvoří u nich drogovou závislost a nutí je k prostituci. Víme o desítkách takových případů,“ popisuje pro HN postup obchodníků s lidmi koordinátorka Spolku na ochranu žen Zdeňka Pecharová.

Na toto nebezpečí upozorňuje nové video Policie ČR. Relevantní informace nápomocné pro zvládnutí legislativních procesů pak sdružuje projekt Naši Ukrajinci

Studuji mezinárodní vztahy a bezpečnost a evropská studia a diplomacii. Studium mě doprovází i ve volném čase, kdy až posedle sleduji politické a celospolečenské dění, což prokládám dobrou kávou a naprosto vypínám sledováním seriálů. Pro Givt jsem začala psát jednoduše proto, že se mi líbí spojení novinařiny s podporou neziskového sektoru, který je v Česku stále stigmatizován a nedostává se mu pozornosti, jaké si zaslouží.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.