Jedna ze základních Montessori pomůcek. Zdroj: Montessori ČR

Pomoz mi, abych to dokázal sám. Metoda Montessori vede děti k samostatnosti a rodiče k respektu

Montessori pedagogika je jednou z metod alternativní výuky dětí. Do České republiky se dostala na konci minulého století a zařízení, která vyučují pomocí této metody, dnes najdeme zejména ve větších městech. Kromě toho se k Montessori výchově uchylují samotní rodiče. Své děti tímto směrem vedla například i britská královská rodina nebo Bill a Hillary Clintonovi.

Maria Montessori, zakladatelka této metody, byla významnou italskou lékařkou a pedagožkou. Stala se první ženou, která vystudovala lékařství na univerzitě v Římě. Poté začala pracovat na výzkumu vzdělávání duševně nemocných dětí.

Během svého působení v ústavu docílila skvělých studijních výsledků handicapovaných dětí a rozhodla se metodu rozšířit i na výuku zcela zdravých školáků. Díky tomu dnes spousta rodičů vychovává své děti tolerantně, nenuceně a vede je k samostatnosti. Právě v tom totiž spočívá metoda Montessori.

V Česku fungují desítky školských zařízení s výukou Montessori. Zdroj: Montessori ČR

Důležité je začít s připraveným prostředím

První zařízení, které dnes známe jako Montessori školka, otevřela Maria v lednu 1907 v Miláně. V Domě dětí (Casa dei Bambini) vyučovala zprvu asi padesát dětí z chudých poměrů ve věku od tří do šesti let.

Důležitým prvkem, který Montessori už od dob Domů dětí prosazuje, je tzv. připravené prostředí. To by mělo být přizpůsobené malému dítěti – malé a lehké stolky a židle, nízké skříňky a umyvadla, snadno omyvatelné rovné plochy či zámky a tabule v dosahu dětské ruky.

Na tyto aspekty dbají především specializovaná zařízení. „Montessori doma je něco jiného než Montessori ve specializovaných školkách či školách,“ vysvětluje Rina Plavka z instagramového profilu Montessori doma, matka s certifikátem výuky Montessori.

„Na specializovaných místech mají děti profesionální vedení, materiály a prostředí ve kterém neexistuje televize nebo unavený rodič pod návalem emocí,“ pokračuje Rina.

Připravené prostředí je však důležité i pro domácnost, která se k Montessori uchýlila. Potvrzuje to i Lenka z instagramového profilu Monte_sorry aktivity. „Podle mě je nejdůležitější respekt, důvěra a připravené prostředí. Tohle jde společně ruku v ruce,“ uvádí matka dvou dětí.

Pomoz mi, abych to dokázal sám

Ačkoliv původně byly cílovou skupinou této výchovy děti předškolního věku, pokud chceme dítě vést k samostatnosti, vhodné je začít co nejdříve. Dnes jsou výzkumy podstatně dále, než byly před sto lety, a máme tak k dispozici širší škálu možností Montessori výchovy i mladších dětí.

„Nejideálnější je začít s Montessori od narození, ale nikdy není pozdě. Aktivity má tento směr již pro novorozence – např. tzv. Montessori mobily,“ popisuje Rina jednoduché závěsné dekorace nad postýlku miminka, které má tak možnost pozorovat tvary nebo odstíny barev.

Jedním z příkladů svobodné volby malých dětí je i spaní na zemi, respektive ne v postýlce. Ta totiž brání přirozenému rozvoji dítěte, kdy nemůže dělat to, co zrovna chce.

Právě možnost dítěte dělat to, co v danou chvíli chce, je základním kamenem Montessori výchovy. Dítě díky tomu dosáhne vlastního úspěchu a pocitu radosti. „V Montessori světě existuje skoro až mantra: ‚Pomoz mi, abych to dokázal sám‘, která v sobě zahrnuje to nejdůležitější z celého směru,“ vysvětluje Rina.

„Pro mě osobně bylo nejtěžší tuto větu transformovat do reality. Minimálně dítěti pomáhat, nerušit a nezasahovat, ovládat své emoce a chápat emoce dítěte,“ doplňuje.

„Nevěříme, že je ukázněný ten, kdo mlčí a nehýbá se. Takové dítě není ukázněné, ale zotročené.“

– M. Montessori, Objevování dítěte

Někdo by mohl namítat, že tímto samostatným způsobem výchovy nelze dosáhnout dětské poslušnosti. Podle Montessori filozofie je však důležité dítě respektovat, pokud neprovádí něco špatného. Rodičům se nemusí některé činnosti vždy líbit, pokud ale nejsou přímo nevhodné, neměli by je dětem zakazovat.

Pro matku Lenku je klíčem k dětské kázni připravené prostředí a určitá pravidla. „Na pravidlech jsme domluveni dopředu. Když děti dělají to, co jsme si řekli, že nebudou, tak po třetím upozornění aktivitu uklízím,“ popisuje svůj způsob výchovy.

Jednoduchá pomůcka sloužící k rozlišování barev. Zdroj: Unsplash

Stejně tak mají rodiče upustit od odměn – to by mohlo vést k dělání činností jen pro to, aby dítě získalo něco materiálního. I proto se ve školských Montessori zařízeních nehodnotí pomocí známek, ale slovně.

Díky Givtu můžete podpořit například benešovskou ZŠ a MŠ Archa nebo mladoboleslavskou ZŠ V Oboře. Prvky Montessori pedagogiky využívá také ZŠ Pod Montací v Náchodě, škola Na Radosti nebo ZŠ Mozaika.

Pomůcky ≠ hračky

Autorka metody od počátku výzkumů využívala k výuce tzv. pomůcky. Ty jsou důležitým prvkem v montessoriovské výchově a jsou součástí přirozeného prostředí. Jejich princip spočívá v jednoduchosti a rozvoji konkrétní schopnosti.

Maria Montessori tyto pomůcky navrhla tak, aby dítě nerozptylovaly a rozvíjely pouze jednu vlastnost, například rozpoznávání barev či velikostí. Rodiče by si proto měli dávat pozor při nákupu těchto pomůcek, jelikož tzv. Montessori hračky nemusí odpovídat těmto cílům.

„Z Montessori se stal velký byznys, na toto slovo totiž neexistuje copyright. Můžeme se tedy setkat s produkty, které mají toto přízvisko, ale v drtivé většině případů nemají s Montessori vůbec nic společného,“ upozorňuje Rina Plavka.

„Rodiče v dobré víře velmi snadno podlehnou marketingu. Opravdu stačí si doma aktivity připravovat. Přesýpání, přelévání, aktivity z praktického života a mnoho dalších,“ doporučuje.

Aktivity a materiály mají určitý řád

„Pro každé vývojové stádium existují tzv. materiály, které podporují dětský vývoj. Aktivity a materiály se volí dle věku dítěte,“ vysvětluje tento systém Rina.

Pomůcky jsou uzpůsobeny tak, aby dítě dokázalo samo odhalit chybu a nikdo mu nemusel pomáhat. Činnost by tedy mělo zvládnout samo. Tyto pomůcky jsou zpravidla umístěny na táccích v poličkách, přičemž najednou by jich mělo být v policích maximálně deset.

Přehled klasických Montessori pomůcek. Zdroj: Instagram rina.montessori

Dítě si samo vybírá aktivitu, na kterou se zrovna cítí. Rodiče pak postupně aktivity obměňují například podle náročnosti nebo schopnosti dítěte ji dokončit. Výměna přibližně třetiny aktivit je vhodná zhruba jednou týdně.

Při práci dítěte s pomůckami je důležité také opakování. Proto se nevyměňují všechny aktivity najednou, to by mohlo vést k případné frustraci ze změn.

Dítě si díky opakování ukládá informace v mozku, rozvíjí tak své schopnosti a také trénuje soustředěnost. Radostné opakování je také známkou, že rodič volí pro dítě správné aktivity.

Zdrojem inspirace mohou být i knihy

Maria Montessori napsala mnoho knih, které vysvětlují její výzkum i metodiku a uvádí příklady práce s dětmi. Do češtiny byly přeloženy například knihy Objevování dítěte, Tajuplné dětství či Od dětství k dospívání, které jsou sice psány více odborně, jsou však nejvhodnějším zdrojem studia k Montessori.

Výborná je nejen pro začátečníky také edice Montessori doma: Od myšlenek k činům nakladatelství Svojtka, v níž jsou čtyři knihy rozděleny podle věku dítěte. Ty kromě vysvětlení jednotlivých aspektů metody přináší také tipy na činnosti a pomůcky. Pro úplné nováčky doporučuje Rina Plavka knihu Montessori batole.

Nákupem knih a pomůcek přes Givt můžete podpořit své oblíbené neziskovky. Vyzkoušejte třeba e-shop Wiky, Agátin svět nebo Elis design, kde najdete kromě pomůcek i vhodnou výbavu dětského pokoje. Mnoho rodičů volí vlastnoruční výrobu některých pomůcek, tipy na ně najdete na zmíněných instagramových profilech nebo v doporučených knihách.

Jako novinářka se nejvíce zajímám o témata ze sociální sféry a zajímavé inovace. Kromě toho si ráda zahraju na příčnou flétnu nebo objevuji nepoznaná místa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.