S příchodem jara srny kladou mláďata do vysokých trav na loukách. Ve stejném období zemědělci sečou trávu pro senáž. Srnčata jsou ohrožená sekacími stroji, přirozeně se přikrčí k zemi a neutíkají, což vede k jejich usmrcení nebo vážným zraněním. V Česku takto zahyne až 60 tisíc mláďat ročně. Osvětová kampaň Stop sečení srnčat se to snaží změnit.
Od května do začátku července se provádí sečení luk pro senáž. Srny v tomto období kladou svá mláďata do vysoké trávy. „Jsou na lukách, protože se tam přes den nevyskytují predátoři,“ říká Pavla Benettová, koordinátorka kampaně Stop sečení srnčat.
K sečení mláďat dochází kvůli nedodržování zákonných povinností, nesoučinnosti zemědělců a myslivců, nevhodnému způsobu sečení od kraje do středu a kvůli nedostatku plašících zařízení. Chybějí také dotace na potřebné technologie, veřejnost je neinformovaná, stále někteří zemědělci či myslivci nespolupracují s dobrovolníky. „Řešením by bylo posunout seč až na červenec, jenomže v tom období už tráva nemá tak výživné látky,“ komentuje Pavla Benettová. V květnu a červnu je tráva nejvýživnější a posléze se jí krmí krávy chované pro mléko.
Pomoct by měly dotace na drony s termovizí
Zemědělci mají ze zákona povinnost seč hlásit místnímu mysliveckému spolku. Podle Pavly Benettové však stále tuto povinnost někteří z nich nedodržují. „Veliká družstva, která sečou stovky i tisíce hektarů, někdy seč nehlásí, protože je to pro ně zdržování,“ dodává. Myslivci jsou ze zákona povinni louky před sečením procházet, ale mnohdy na to sami nestačí. Nejideálnější na hledání srnčat v trávě jsou drony s termovizí, které jsou však finančně náročné. „Snažíme se, aby ministerstvo vyčlenilo dotace pro myslivce, zemědělce a drony. Naším snem je, aby každá honitba měla k dispozici vlastní dron,“ informuje Pavla.
K ochraně mláďat může přispět i veřejnost. Například nabídnutím své síly přes portál senoseč, případně místním uživatelům honiteb, nebo zapojením se do lokálních skupin po republice. Při nálezu posečeného zvířete je třeba tuto skutečnost oznámit příslušným úřadům. „Veřejnost může pomoct šířením osvěty a také se zapojit do ochrany mláďat v místě svého bydliště procházením luk,“ říká Benettová. Zároveň dodává, že spolek vnímá velké zlepšení situace srnčat, ať už ze strany lidí, kterým jejich osud přestává být lhostejný, tak i ze strany myslivců a zemědělců.
Komentáře