Legislativa nedostatečně specifikuje problematiku domácího násilí. Pro zajištění potřebné změny navrhly zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová nový zákon o ochraně obětí domácího násilí.
Stávající legislativa nedefinuje domácí násilí jednotným způsobem. Změnu by měl přinést nový zákon o ochraně obětí domácího násilí. Koncem června měla vláda projednat připomínky a poslat je do Poslanecké sněmovny, jednání ale stále probíhají bez jasného výsledku.
„Zákon velmi vítáme a podporujeme. Rozhodně si myslíme, že bude užitečný, protože stanovuje společenskou normu, určuje, co je společensky přijatelné chování a co nikoliv,“ komentuje zákon Magdaléna Černá z centra LOCIKA. „Dosavadní legislativa nemá jednotnou definici domácího násilí, přístup k obětem je rovněž nejednotný, zohledňují se spíše skutky, které spadají do kategorie trestných činů. Nový zákon tyto nedostatky napravuje,“ říká ředitelka ACORUS Jaroslava Chaloupková.
Podle Iniciativy Pro bezpečný domov 50,7% případů domácího násilí se děje za přítomnosti dětí. „Často se nás lidi ptají, jak moc se mohou děti bít. Co je ještě v pořádku a co už ne. Zbytečně přemýšlíte, jestli už je to za hranou, zda a kdy je třeba zasáhnout. Pokud bude zákonem dané, že bít děti není v pořádku v jakékoliv formě a intenzitě, pak je daleko jednodušší se proti té situaci vymezit a ozvat se,“ popisuje Magdaléna Černá.
Istanbulská úmluva má pomoct s prevencí domácího násilí
Vláda by také brzy měla projednat Istanbulskou úmluvu, známou také jako Úmluva Rady Evropy o předcházení násilí vůči ženám a domácímu násilí. Iniciativa Pro bezpečný domov uvádí, že jedna ze tří žen se během svého života setká s některou z forem domácího násilí.
„Přijetí úmluvy znamená faktický závazek českého státu k naplnění konkrétních opatření k ochraně a podpoře obětí, v přístupu ke spravedlnosti, v oblasti prevence a koordinace spolupráce,“ komentuje Jaroslava Chaloupková. Úmluva by také měla zajistit větší dostupnost služeb krizové intervence.
Současná definice znásilnění je zavádějící
V souvislosti s domácím násilí se ve společnosti hojně řeší také redefinice znásilnění. Stávající definice je problematická a výrazně ztěžuje život obětem. V trestním zákoníku je znásilnění definované pouze jako jednání, při kterém je použité násilí, pohrůžka násilím nebo zneužití bezbrannosti.
Podle Konsent v současné definici není zahrnuto až 70 % případů znásilnění, kdy oběť šokem „ztuhne“, nebrání se a pachatel nemusí použít násilí. Redefinice se bude týkat také dětí. „Za problematické v Centru LOCIKA považujeme snižování věkových hranic u dětí pro bezbrannost. Podporujeme, aby tato hranice byla vyšší než původně navrhovaných 5 let věku dítěte. Šestileté dítě není schopné informovaně a zcela vědomě poskytnout souhlas k sexu,“ uzavírá Magdaléna Černá.
Mohlo by se vám líbit
Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině
Komentáře