V hledání vhodných léčebných způsobů pro děti se speciálními potřebami nachází své místo stále častěji metoda, která kromě svých terapeutických účinků na pohybový aparát umožňuje také spojení mezi člověkem a přírodou – hiporehabilitace. Na Vysočinu se do centra Mirákl za touto metodou sjíždí rodiny nejen z Česka už více než 10 let. Ředitelka Givtu Karolína dostala možnost se na pár dní stát součástí projektu Mirákl. Jak to vypadalo?
Zdravotnické zařízení Mirákl nabízí týdenní hiporehabilitační pobyty po celý rok. Ve své péči má klienty s nejrůznějšími druhy genetických onemocnění, s vrozenými vývojovými vadami nebo neurologickými a ortopedickými diagnózami. Za cíl si fyzioterapeuté z bohuslavického centra kladou, aby i tyto děti mohly díky koňskému hřbetu beze strachu zažívat pohyb s pocitem svobody.
Ředitelka a zakladatelka Miráklu Kateřina Maříková, která zde působí jako hlavní fyzioterapeutka, byla před pár měsíci hostem našeho podcastu Pijavice, kde o činnosti centra povídala. Hned poté, co jsme epizodu dotočily, mi Klára, se kterou podcasty děláme, říká: „Ty tam chceš jet, že jo?“ Několik týdnů mi to leželo v hlavě a když jsem konečně měla možnost alespoň na pár dní do Miráklu přijet a být u toho, o čem jsem slyšela v podcastu, neváhala jsem.
Koně odpočívají po ranní rozcvičce
Přijela jsem v druhé polovině pobytu rovnou na jednu z večerních porad, kde jsme podrobně rozvrhli plán a úkoly na následující den. Ten začal už v 6:30 rozcvičkou koní. V Miráklu kladou obrovský důraz na to, aby samotní koně, kteří mají poskytovat terapii, byli po všech stránkách spokojení a mohli být dětem co nejvíce nápomocni. Pro mě, člověka, který se u koní takto blízko nikdy nepohyboval, bylo těžké vůbec rozpoznat všechny nuance v pohybu v tříslech koně, zadních končetinách nebo správném dýchání, které jsou pro hiporehabilitaci důležité. Byla jsem překvapená z toho, jakým detailům se v Miráklu věnovali.
Následovalo čištění koní, do kterého už se ochotně zapojovaly také děti. Předposlední den pobytu už v tom na rozdíl ode mě byly téměř profíci. Pobytů se často účastní celé rodiny včetně sourozenců handicapovaných dětí a dokonce i domácích mazlíčků.
Tohle je přesně to, co se nedá popsat slovy
Samotné hiporehabilitace probíhaly dvakrát denně po dvou hodinách, kdy má každé dítě na jízdu na koni vyhrazených 20 minut. Některé děti sedí na koni samy, jiné s pomocí takzvaného asistovaného sedu, kdy za nimi sedí terapeut. V obou případech jde vedle koně z bezpečnostních důvodů ještě člověk navíc – asistent, který dopomáhá dítěti ve správném posazení, nebo podává pomůcky, díky kterým se dítě dostane do nejvhodnější polohy pro jeho terapii. Při každé jízdě mi Katka vysvětlovala, proč byl v daném případě zvolen zrovna ten daný kůň, kde přesně má dítě stimulovat nebo jakého cíle má hiporehabilitace zrovna u toho konkrétního dítěte dosáhnout.
Celý pobyt začíná vstupním vyšetřením dětí, kde se stanoví cíle terapie. Já jsem byla v Miráklu od středy do pátku, takže mě Katka přizvala až k výstupním vyšetřením, kde už se hodnotilo, jak byly cíle splněny, rodičům byly doporučeny cviky a vysvětlen další doporučený postup. Nejeden rodič se už při odchodu ujišťoval, zda pro jeho dítko bude místo na pobyt i v dalším roce. Čekací listiny jsou totiž plné a po spuštění registrací na pobyty na následující rok je většinou do pár minut plno.
Dagles na jízdárně před pátečním krmením, kdy jim děti za pomoci asistentů podávají mrkev a další jídlo
Co mě zaujalo, je opravdu individuální přístup ke každému dítěti a to, jak se celý tým snažil najít co nejefektivnější metodu pro každého z nich. S Katkou jsme se už během podcastu bavily o tom, zda by Mirákl nemohl vzhledem k čekacím lhůtám a vysoké poptávce po jejich službách navýšit kapacity, každopádně už chápu, že kvalita je pro ně to stěžejní z čeho nechtějí slevovat. Hlavní terapeutickou metodou jsou sice hiporehabilitace, ale škála terapeutických přístupů je mnohem širší. Měla jsem možnost asistovat u muzikoterapie, arteterapie, canisterapie s dvěma oblíbenými pejsky nebo takzvané mixterapie, kdy děti za pomoci asistentů vedou koně a psy překážkovou dráhou.
„Tohle je přesně to, co se nedá popsat slovy,“ říkala mi Katka, když jsem byla svědkem jednoho ze silných momentů mezi koněm a dítětem a viděla jejich vzájemnou chemii. Vidět pokrok a radost z hipoterapie nejen u dětí, ale i celých jejich rodin bylo nepopsatelně obohacující.
Byť se v Miráklu snaží ceny pobytů držet opravdu nízké, tak, aby si je rodiny mohly dovolit, provozní náklady jako například seno pro koně, nebo pronájem stájí, se neustále zvyšují. Budu proto ráda, pokud Mirákl podpoříte svými nákupy přes náš portál, přímým darem na jejich účet, nebo tím, že také nabídnete svou pomocnou ruku.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře