Při mimořádných událostech je nezbytná krizová pomoc. Zahrnuje širokou škálu opatření, aby lidé postiženi těmito událostmi zvládli překonat danou krizi a získat zpět stabilitu a bezpečí. Jak krizová pomoc funguje a co všechno zahrnuje nám zodpoví koordinátor pomoci při mimořádných událostech v ČR, Josef Koláček z organizace ADRA.
V případě mimořádné události je třeba jednat rychle. Humanitární organizace ADRA, jedna z největších humanitárních organizací v České republice, poskytuje okamžitou pomoc lidem zasaženým katastrofou. Josef Koláček je koordinátorem pomoci při mimořádných událostech v ČR. Oblasti humanitární pomoci se aktivně věnuje už 15 let. „Za úspěch považuji každou ukončenou pomoc po události, po které můžeme společně zasažení obyvatelé, ale i členové našeho týmu říct, že pomoc měla smysl,“ říká o své práci.
Jelikož se v dané oblasti pohybujete už dlouhou dobu, jak nahlížíte na emocionální zátěž, která je s poskytováním krizové pomoci spojena?
Oblasti humanitární pomoci se aktivně věnuji 15 let a každá událost znamená nějakou míru emoční zátěže a stresu. Je to neoddělitelná součást takové práce a pokud by někdo tvrdil, že se ho krizové události nedotýkají, příliš bych tomu nevěřil.
Josef Koláček (zdroj: adra.cz)
Umíte si udržet určitý odstup?
Určitou míru odstupu si snažím udržet především v průběhu procesu pomoci, do jisté míry přece jen zodpovídám na tým lidí, které jako organizace máme jak v terénu, tak ale také třeba v zázemí, kde se zpracovávají všechny informace a připravují například darovací smlouvy pro příjemce pomoci.
Každého kolegy se tak dopady takové situace dotýkají a už jen fakt, že se na tragickou událost díváte, například ve zprávách v televizi, vás nějakým způsobem zasáhne. To, co pomáhá mně, je pravidelná supervizní podpora, ale také například procházky v přírodě s pejskem. Vedle toho je potřeba hledat rovnováhu mezi extrémní pracovní zátěží právě v mimořádných událostech a odpočinkem a celkovém posilování naší resilience.
Co vnímáte za Vaši největší dosavadní výzvu a největší úspěch?
Za úspěch považuji každou ukončenou pomoc po události, po které můžeme společně zasažení obyvatelé, ale i členové našeho týmu říct, že pomoc měla smysl. Může to znamenat to, že se nikdo v týmu nezraní navzdory tomu, že se často pohybujeme v oblasti, která nemusí nutně být úplně bezpečná, ale také to, že se nám relativně dobře daří zvládat i podporu a vyrovnání se s takovou událostí.
Co se týká příjemců pomoci, mám velkou radost, že zasažení lidé hodnotí naši pomoc velmi pozitivně a setkáváme se v naprosté většinou s pozitivním přijetím. To je prokázáno výzkumem realizovaným po dvou letech od tornáda na jižní Moravě, který zastřešovalo konsorcium NNO a nadací a dárců.
Důležitou součástí pomoci je také poskytování informací zasaženým obyvatelům
Mimořádné události mohou být různého charakteru a zahrnovat širokou škálu situací, jako jsou například přírodní katastrofy nebo válečné konflikty. Jaké formy krizové pomoci poskytujete?
V kontextu poslání humanitární organizace se snažíme realizovat pomoc ve všech oblastech, které zmiňujete. Jednotlivé oblasti a typy pomoci pak definuje právě rozsah události, nebo katastrofy. Může se jednat v akutní fázi o pomoc materiální a potravinovou, která zahrnuje například pitnou vodu, potravinové balíčky, nebo hygienické balíčky, ale také například stavební materiál, jako tomu bylo například po tornádu v roce 2021. Důležitou součástí pomoci je také poskytování informací zasaženým obyvatelům, psychická, nebo i psychologická podpora a v mnoha případech i podpora finanční, a to především z veřejných sbírek a podpory dárců nebo různých soukromých nadací.
Jaké potřeby se objevují v situacích krize a od čeho se odvíjí?
Pokud se chceme zamyslet nad potřebami zasažených lidí, mohou se proměňovat v čase. Na počátku události, v takzvané akutní fázi, to je zpravidla potřeba bezpečí, která často souvisí s evakuací a naplněním základních fyziologických potřeb zasažených. Postupně ve fázi obnovy už je to i materiální a finanční pomoc a průběžně s ohledem na mnohdy tragické dopady události to je psychosociální pomoc, nebo v některých případech i odborná psychologická, nebo terapeutická pomoc zasaženým.
Dokážete popsat, jak se vaše práce v oblasti krizové pomoci liší v závislosti na povaze a rozsahu krize?
Krizové události z hlediska našeho zapojení rozlišujeme na malé, lokální události, jakými jsou například tragické nehody, požáry nebo například i událost osamělého střelce, kde se zaměřujeme především na poskytování psychosociální podpory, nebo v indikovaných případech i další odbornou pomoc.
U událostí velkého rozsahu, kdy se jedná například o povodně, tornáda, pandemie, či migrační krize, už aktivujeme vetší počet našich pracovníků zapojených do procesu pomoci. Zpravidla vyhlašujeme veřejnou sbírku na pomoc zasaženým a celkový proces pomoci postupně rozdělujeme do řady oblastí, které jsem zmiňoval. U velkých událostí je zpravidla odlišný i časový rámce nabízené, nebo realizované pomoci. Proces obnovy po povodních, nebo například po tornádu může trvat v rozsahu 6 měsíců až několik let.
Ilustrační obrázek (zdroj: Pexels.com)
Jak hodnotíte kooperaci s dalšími organizacemi a aktéry v rámci krizové pomoci?
S některými humanitárními organizacemi, například Člověk v tísni, Diakonie ČCE nebo Český červený kříž, spolupracujeme už mnoho let a snažíme se komunikovat a využívat různé společné platformy pro práci v terénu, ale i pro sdílení dat, která jsou důležitá pro efektivní poskytování pomoci zasaženým. Jedná se především o spolupráci v prostředí humanitární pomoci na území České republiky, ale výjimkou nejsou ani společné postupy při pomoci v zahraničí.
Jakým způsobem se Vaše organizace připravuje na budoucí mimořádné události a krize?
Vzhledem k faktu, že se do pomoci po mimořádných událostech zapojujeme už od roku 1997 se snažíme průběžně rozvíjet připravenost naší organizace, ale i našich externích spolupracovníků. Reagujeme na proměnu potřeb v pomoci, například v průběhu pandemie jsme se snažili proškolit naše kolegy v poskytování podpůrných telefonických hovorů a intervencí, v průběhu migrace uprchlíků z Ukrajiny to byla celá řada nových dovedností jako v oblasti jazykové vybavenosti, tak například práce s lidmi, kteří si přinášejí válečná traumata. Všechny tyto kompetence mohou naši kolegové dále rozvíjet a využít i v případě další i typově odlišných událostí.
Dokážete popsat klíčové dovednosti a vlastnosti potřebné pro úspěšnou práci v oblasti krizové pomoci?
Mezi klíčové dovednosti pracovníka patří odolnost vůči emoční, ale i fyzické zátěži. Očekáváme samozřejmě i vysokou míru empatie a odborné kompetence v oblasti humanitární a psychosociální pomoci, jako například výcvik kompletní krizové intervence, komunikační a koordinační schopnosti. Celou řadu kompetencí a dovedností pracovníků jsme pak schopni rozvíjet průběžně v čase a podle zadání a typu událostí.
Ilustrační obrázek (zdroj: Pexels.com)
Jak vnímáme aktuální situaci ohledně zájmu o dobrovolnickou činnost?
Dobrovolnická pomoc při mimořádných událostech je velké téma. Naše společnost navzdory některým mediálním obrazům je velmi otevřená a štědrá a lidé jsou připraveni ochotně pomáhat. V běžném životě mimo rámec mimořádných událostí naše organizace poskytuje dobrovolnickou pomoc v celé řadě oblastí a činností. Máme akreditované programy zaměřené na pomoc seniorům, lidem s různou mírou tělesného nebo mentálního postižení a ve zdravotnických zařízeních, ale také například na doučování a dobrovolnictví v domácnostech.
A co se týče zapojení dobrovolníků přímo v případě mimořádných událostí?
Pokud chceme hovořit o dobrovolnické pomoci po mimořádných událostech, tam může být situace malinko odlišná, protože se často hlásí, anebo do oblasti pomoci přijíždí mnohem více dobrovolníků, než je skutečná potřeba. To je na jedné straně dobrá zpráva, protože je stále mnoho lidí ochotných nabízet nezištně svoji pomoc, na straně druhé bychom určitě vítali ochotu zapojovat se do pomoci dlouhodobě, a ne pouze například v prvních dnech po události.
Například po tornádu v roce 2021 byl největší zájem dobrovolníků ve prvních dnech bezprostředně po události, ale pomoc v místě jsme realizovali až v horizontu šesti měsíců po ničivém dopadu tornáda. Už po několika týdnech však zájem dobrovolníků prudce opadal a někdy bylo složité dostatečný počet ochotných rukou k pomoci obstarat.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře