Co přinese budoucnost? Ve Valašském Meziříčí se konal první ročník populárně-naučného festivalu, který navštívilo hned několik desítek účastníků. Ti si poslechli přednášky například o budoucnosti klimatu, psychotropních látek, genderu, sociálních sítí, zdravotnictví, mezinárodních vztahů, vývoje AI (umělé inteligence) nebo o vesmíru. Zaplněná přednášková místnost svědčila o tom, že i v menších městech roste zájem o vzdělání a diskuzi. Polovina vstupného navíc putovala na dobročinnou věc!
Festival odstartoval v obědovém čase. Už ve dvanáct začala první přednáška nesoucí název východiska klimatické krize s Tomášem Jungwirthem Březovským. Při příchodu do areálu festivalu, který se konal v M-klubu, jsem byla zaskočena tím, jak krásně to tam vypadá. Na malém nádvoří už stály stánky s doprovodným programem. Jeho součástí byl například boj proti dezinformacím od Fakescape, fakty a zajímavosti o Evropské unii či stánek adiktologie. Měla jsem dokonce možnost podívat se detailněji na Slunce profesionálním dalekohledem v rámci spolupráce s Hvězdárnou Valašské Meziříčí.
Zprvu se na festivalu pohybovalo jen pár lidí. Po chvíli se jich v přednáškové místnosti objevilo hned několik desítek a po celý festival už jen přibývali. Při vstupu do přednáškové místnosti, jsem míjela hezky zpracovanou výstavu Ženy mohou (vzděláním k nezávislosti), která ukazovala krátký souhrn, od kdy ženy mohou studovat, rozhodovat (nejen o sobě), být nezávislé nebo třeba bydlet samy a co v minulosti vůbec nesměly.
Panovala příjemná atmosféra, a ačkoliv teploměr ukazoval téměř 30 stupňů, návštěvníci se mohli kdykoliv schovat na stinnou terasu, kde probíhalo předčítání. Předčítaly se nejrůznější populární knihy, já jsem si s kávou v ruce poslechla Neviditelné ženy.
V odpoledních hodinách, už slunce pálilo trošku méně a spousta lidí seděla jen tak venku. Organizátoři i dobrovolníci byli nápomocní a rádi poradili s čímkoliv bylo potřeba. I když bylo naplánovaných osm přednášek hned po sobě, neměla jsem žádný pocit časového presu. Všechno bylo klidné a nikam se nespěchalo, byl prostor také na dotazy, které občas vyústily k horlivé debatě. Přednášející se volně pohybovali v areálu, takže kdokoliv se cítil, že se na jeho dotazy nedostalo, mohl pak volně diskutovat a doptávat se dosyta.
Většina lékařských výzkumů probíhá pouze na mužích
Nejvíce obohacující (teda alespoň pro mě!) byla přednáška s Marcelou Linkovou o genderové rovnosti. Fascinující bylo přinejmenším zjištění, že většina lékařských výzkumů probíhá pouze na mužích. Zdůrazňovala také důležitost pracovních pomůcek, které se vyrábí unisex. Tady ale nastává problém –policistkám unisex ochranná vesta nesedí stejně jako policistům. Pochopitelně za to mohou razantně rozdílné proporce těla. A kvůli tomu se stávají mnohem zranitelnější.
Na přednášce se také zmiňovaly srdeční choroby. „Dnes už víme, že ischemická choroba srdeční je hlavní příčinou úmrtí u žen v Evropě a v USA, ačkoliv máme stále v hlavě představu, že se jedná o převážně mužské onemocnění,“ vysvětlovala Marcela Linková. Postupy a diagnostiky byly vytvořeny na základě mužů, to pak vede k nepřesnosti, protože ženy a muži mají odlišné příznaky.
Věnovala se také tématu umělá inteligence, která se učí z našich stereotypů, nebo hlasových pomocníků, kteří reagují téměř vždy lépe na mužský hlas než na ten ženský. V místnosti bylo ticho a občas šlo vidět nesmyslné kroucení hlavou nebo údiv. Přednáška byla zakončena taktním dotazem: „Jak si udržet více žen ve výzkumu?“ Odpověď byla o něco složitější. Ačkoliv ve studiu přírodních věd je valné procento žen, ve výzkumu se už neudrží, protože si vždy musí vybrat mezi rodinou nebo prací. Výzkum jim pak neumožní hladký návrat. Nad tím jsem se zamýšlela intenzivně a dlouho, a došla jsem k závěru, že to jsou podmínky, které by společnost měla opravdu změnit.
Polovina dobrovolného vstupného poputuje na dobročinné účely
Festival se společně se západem slunce neúprosně blížil ke konci a já jsem byla nasycena novými poznatky. Spousta informací mi utkvěla v paměti a hodně z nich ráda předávám dále. Odcházela jsem mírně unavená, ponořená do vlastních myšlenek, ale také potěšená z toho, že se tohle dostává i k nám na Valašsko. Polovina dobrovolného vstupného poputuje na dobročinné účely, konkrétně půjde o podporu vzdělání ve Valašském Meziříčí, a i to je další důkaz, že když se jedná o diskuzi a vzdělání, už nejde jen o velká města.
Kdo stojí za festivalem „Co přinese budoucnost?“
Jsou nový neziskový spolek, který vznikl primárně kvůli festivalu, chce přinášet nové vzdělávací podněty do Valašského regionu. Všechny organizátory spojuje rodné město Valašské Meziříčí, proto je festival pořádaný na Valašsku.
Komentáře