Do Senátu po třetím čtení v Poslanecké sněmovně zamířila novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Ta by měla dočasně snižovat vyplácení dávek pro chudé lidi, kteří spáchají přestupek a nezaplatí pokutu. Obec je tak oprávněna strhnout ji právě z dávek pomoci v hmotné nouzi, mezi které patří doplatek na bydlení, okamžitá mimořádná pomoc poskytovaná například lidem postiženým přírodními katastrofami a příspěvek na živobytí.
Proti novele zákona se podpisem otevřeného dopisu Křesťané proti kriminalizaci chudých postavil například ředitel Charity ČR Lukáš Curylo, Tomáš Halík, Armáda spásy ČR, nebo ředitelka neziskové organizace Fokus Praha, sociální a výzkumná pracovnice, zabývající se sociálním vyloučením a sociálním bydlením Magdalena Opletalová. Nejčastější profesí u signatářů dopisu je sociální pracovník/pracovnice. Proti návrhu intenzivně vystupuje i Člověk v tísni.
Návrh totiž v konečném důsledku povede ke složitější sociální práci, kterou nezřídka vykonávají právě neziskové organizace, které bývají často terčem politiků.
Jaké přestupky budou moci dočasně snížit dávky v hmotné nouzi?
Předkladatelé zákona tvrdí, že samosprávy budou postihovat vybrané závažné přestupky. Úřady by obecně měly postihovat přestupek spočívající v nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce, zanedbávání péče o dítě spočívající v neomluveném zameškání více než 100 hodin povinné školní docházky v průběhu jednoho školního pololetí, přestupek porušení povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku, přestupky proti občanskému soužití, proti majetku a proti veřejnému pořádku.
Předkladatelé novely na kritiku Pirátů, kteří hlasovali proti návrhu, odpovídají, že mají přijít se svým řešením problému. Nepopírají důležitost prevence a sociální práce. A jak uvedl Jan Bauer v rozhovoru s Deníkem N, kdyby vláda přišla s návrhem zákona, který by řešil problematiku, tak by svůj návrh stáhnul.
Novele se v médiích někdy přezdívá „Třikrát a dost“, ale není to přesné označení. Třikrát a dost totiž implikuje to, že pokud někdo opakovaně páchá přestupky a neplatí pokuty, tak má obec právo na snížení dávky. Návrh však počítá i se snížením dávky po prvním nebo druhém přestupku, za předpokladu, že je pokuta jiným způsobem nevymožitelná a současně existují vážné pochybnosti o způsobilosti pachatele k nápravě.
Zároveň ale návrh umožňuje orgánům samospráv určit, které osoby právní nárok na sociální dávky v hmotné nouzi neztratí ani dočasně.
Důvod a cíl novelizace
Zejména předkladatelé zákona z ODS od počátku projednávání novely tvrdí, že jejich záměrem je poskytnout nástroj samosprávným celkům, obcím, kde dnes starostové nemají dostatečné páky na lidi opakovaně páchající přestupky. Jan Bauer, který byl dvanáct let starostou Prachatic, v médiích, jako například v rozhovoru pro Deník N, říká, že starostové nemají jak problematiku řešit. Vláda údajně nechala řešení komplexní problematiky sociálně vyloučených lokalit a sociálně slabých občanů na nich a současná legislativa jim nevychází příliš vstříc. Jak uvedl v Deníku N, zákon psal sám život a starostové vyloučených lokalit, kteří údajně velice dobře vědí, kdo jsou „známé firmy“ a „hříšníci“.
Na čem se shodují ať už kritici nebo podporovatelé návrhu, je to, že různé obce řeší problematiku sociálně vyloučených lokalit a chudých různě. A také to, že vláda byla dlouhodobě nečinná, problémy neřešila, nechávala na starostech. Předkladatelé návrhu mnohokrát opakovali v rozhovorech, že represi má doprovázet prevence a pečlivá sociální práce. Koneckonců i v původním návrhu novely z roku 2018 je solidarita a pomoc potřebným vykreslena jako trvalý a samozřejmý projev každé vyspělé demokratické společnosti.
Dopady novely
ODS ústy svých členů často uváděla, že chce dát do rukou nástroj starostům k řešení drobné kriminality. Jan Bauer v jiném rozhovoru uvedl, že maximálně půjde o stovky lidí. Odborníci v článku Alarmu hovoří o tom, že novela bude systematicky dopadat na už tak ohrožené skupiny a na celou mašinerii nakonec doplatí nejvíce děti.
Jan Bauer z ODS chová důvěru k úředníkům obcí, že dokážou velmi dobře posoudit, kdo jen „uklouzl“. Důvěra však není zárukou toho, že nebude docházet ke svévoli. Dočasné snížení dávek je napadnutelné a přezkoumatelné (i když není specifikováno jak).
Dávky v hmotné nouzi jsou už však ze své podstaty koncipovány tak, aby byly nezbytnou okamžitou pomocí lidem ohrožených chudobou. Daniel Hůle z Člověka v tísni poukázal v České televizi také na to, že i v aktuálním platném právním řádu existuje nezabavitelné minimum, i když je člověk v exekuci, na které jakýkoliv věřitel nedosáhne. Novelou zákona však dojde k tomu, že obce, které někdy mohou bývat spolupachateli sociálního vyloučení, budou moci snížit dávky. Tímto by došlo k preferování jednoho věřitele před jinými a předně: dávky v hmotné nouzi jsou určeny zejména na jídlo a bydlení. Přestupky jsou trestány samy o sobě už nyní. Nedotknutelnost těchto dávek také má své opodstatnění. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček označil úpravu zákona o pomoc v hmotné nouzi za ohrožení lidských práv. Listina základních práv a svobod zaručuje každému, kdo se nachází v hmotné nouzi, právo na zajištění pomoci nezbytné pro zabezpečení základních životních podmínek. Pokud novela projde v aktuálním znění, dá se očekávat, že nakonec skončí až u Ústavního soudu.
Novela zákona není nástrojem, který bude postihovat výjimky, jde o systematický nástroj, jelikož mnohdy bude postihovat celé rodiny, protože dočasné snížení dávek se nebude týkat jen jednotlivce, ale celé rodiny. Restrikce se tedy nebude týkat jen pachatele. Kvůli jakémukoliv zletilému členu rodiny, který se dopustí přestupku, může domácnost přijít o bydlení. Jak uvedl v České televizi Daniel Hůle, chudé rodiny jsou větší a často může jít o soužití až tří generací. Rodina tedy bude tlačena k tomu, aby člověka „vyhodila” z domu a z toho se následně pravděpodobně stane bezdomovec. Bezdomovectví dané osoby nakonec Českou republiku bude stát více peněz.
Na výtky týkající se zkomplikování situace celé rodiny odpovídá například Jan Bauer v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu tak, že touto logikou by nebylo možné například odebrat živiteli rodiny řidičský průkaz. Odebrat někomu řidičský průkaz a připravit někoho o bydlení však není to stejné. Na otázku, co se stane s lidmi, ze kterých budou bezdomovci, odpovídá, že by doporučoval každému, aby v prvé řadě neohrožoval svou rodinu. Novelu zákona vnímá jako „preventivní pohlavek“ lidem, kteří páchají přestupky.
Kdo dosahuje na dávky v hmotné nouzi?
Osoba či rodina v hmotné nouzi je definována jako osoba či rodina nemající dostatečné příjmy, její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost. Současně není možné tyto příjmy z objektivních důvodů zvýšit (například využitím nebo prodejem majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním. Za osobu v hmotné nouzi nejsou považovány například osoby, které prokazatelně neprojevují snahu zvýšit si příjem vlastním přičinění, nebo osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítly vykonávat krátkodobé zaměstnání anebo osoby, které za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky byla uložena sankce. Jak poznamenala Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi, novela bude mít za následek i to, že rodiče budou dětem omlouvat záškoláctví, čistě proto, aby nepřišly o dávky na jídlo a bydlení. Sborník stanovisek ombudsmanky Anny Šabatové z roku 2017 dávky v hmotné nouzi definuje jako poslední záchrannou síť pro osoby, které ačkoliv učinily maximum pro zajištění svých životních potřeb, tak tyto potřeby uspokojeny nejsou.
Mohlo by se vám líbit
Ruský student v Česku: „Strašná chyba, která nestála za žádný ztracený život,“ říká o Ukrajině
Komentáře