Flexibilní vegetariánství neboli flexitariánství označuje převážně vegetariánskou stravu s příležitostnou konzumací masa. Podle průzkumu agentury IPSOS pro Asociaci společenské odpovědnosti z roku 2020 jsou v Česku 4 % flexitariánů, ale téměř třetina obyvatel v průzkumu uvedla, že plánují konzumovat více rostlinných potravin a zároveň méně masa a živočišných produktů. Co přesně flexitariánská dieta obnáší? A jaké jsou další způsoby redukce živočišných produktů v našem jídelníčku, aniž bychom se museli stát vegetariány nebo vegany na plný úvazek?
Co je flexibilní vegetariánství?
Flexitariánství je způsob stravování, který nemá žádné striktní pravidla a hranice. Frekvence konzumace masa při této dietě může být různá a stejně tak jsou různé důvody, proč se lidé flexitariány stávají. Flexitariánka Ulrike popisuje, že dříve byla vegetariánkou, ale v současné době maso občas konzumuje: „Od čtrnácti do osmnácti jsem byla vegetariánka. Teď je mi třicet jedna a občas mám dny, kdy vůbec nemůžu jíst maso, protože je to pro mě nepříjemné, ale občas mám chuť masa ráda.“ Zároveň dodává, že flexitariánství je pro ni kompromisní varianta, kterou zvolila i kvůli svému okolí: „Moje babička pořád mluví o tom, jaká to byla hrůza, když jsem byla vegetariánka. Když jsem u babičky, tak samozřejmě maso jím. Jsem trochu líná a nechci dělat problémy a mít něco speciálního. Je pro mě jednodušší být flexitarián, proto nejsem vegetariánka. Je to kompromis. Ale když doma vařím, je to dost často i veganské.“
Flexitariáni ke svému jídelníčku přistupují různě. Někteří například jedí jen maso z ekologických chovů nebo z volné přírody, jiní si určují dny, kdy maso jedí a kdy naopak ne, a řada z nich jí maso opravdu jen výjimečně. Další možností kromě omezení frekvence konzumace masa je omezení množství masa, které máme na talíři. I Ulrike popisuje, že její jídelníček je hodně variabilní: „To, jak často jím maso, se hodně mění. Občas nejím žádné maso tři týdny, občas jím maso pětkrát týdně. Záleží na vnějších okolnostech,“ říká.
Stejně tak mohou být různé i důvody, proč lidé maso ve svém jídelníčku omezují. Někteří se tak rozhodnou kvůli svému zdraví, například kvůli snížení cholesterolu nebo krevního tlaku. Lidé v Česku však zmiňují i environmentální příčiny, v průzkumu agentury IPSOS 40 % respondentů uvedlo, že jsou přesvědčeni o tom, že živočišná produkce má negativní dopad na životní prostředí a změnu klimatických podmínek na zemi. O podobných důvodech mluví i Ulrike: „Když jsem byla vegetariánka, nejedla jsem maso hlavně z ekologických důvodů, pak přišly i ty etické důvody.“
Smažený sýr zas a znova
Tereza Vandrovcová z organizace Soucitně říká, že v Česku nepřibývá veganů a vegetariánů také proto, že tradiční česká kuchyně zahrnuje hodně masitých jídel. „Dnes najdeme v nabídce školních jídelen pětkrát týdně maso. Pokud není jídlo z masa, je sladké. Představy o tom, že když nejíte maso, jíte salát nebo sladké jídlo, jsou zakořeněné hluboko,“ vysvětluje. To je i jedním z důvodů, proč není vegetariánkou na plný úvazek Ulrike: „V Česku je to těžké i restauracích. Jsou tady jenom smažené sýry a jíst každý den smažený sýr není ideální. I saláty obvykle mají nějaké smažené kuřecí maso a tak, stejně tak těstoviny.“
Větší nabídka vegetariánských nebo veganských jídel v restauracích by tak dost možná uspokojila poptávku strávníků, kteří se živočišné produkty ve své stravě snaží omezovat. Podle Luboše Kastnera, spolumajitele restaurační skupiny Hospodska.cz, která má podniky v Praze a Plzni, je zdravější rostlinná strava v restauracích v Česku na vzestupu. Tento trend se však pořád týká spíš větších měst a pro řadu vegetariánů je problém se v restauraci dobře najíst: „Myslím, že k vegetariánství už se asi nevrátím. Záleží na vnějším okolnostech, kdyby v hospodách vařili víc dobrého vegetariánského jídla nebo kdybych nechodila na návštěvu k nikomu, kdo mi nabízí maso, tak už ho nebudu jíst, nebo jen strašně málo,“ uzavírá Ulrike.
Proč a jak živočišné produkty omezovat?
Česká veganská společnost udává, že odvětví živočišné výroby je zodpovědné za 18 % emisí skleníkových plynů, což je vyšší podíl než má celosvětová doprava. Snížení spotřeby masa a jiných živočišných produktů tedy může významným způsobem přispět ke zmírnění změny klimatu. Zároveň živočišná výroba spotřebovává velké množství vody a dochází kvůli ní k odlesňování planety. Ekologická náročnost produkce masa je jedním z důvodů, proč lidé omezují živočišné výrobky, dalším z nich je i etická rovina, tedy ohleduplnost ke zvířatům. Podle průzkumu agentury IPSOS jsou lidé při omezení živočišných produktů ale nejvíce motivování prevencích zdravotních problémů, což jako hlavní důvod snížení konzumace masa uvádí 55 % respondentů. Ohleduplnost ke zvířatům je hlavním důvodem pro zvolení živočišné stravy pro 22 % lidí, ekologické důvody jsou důležité pro 15 % z nich.
Patříte-li mezi tu třetinu lidí, kteří plánují konzumovat méně živočišných produktů, ať už z jakýchkoliv důvodů, nemusíte se stát rovnou vegetariány nebo vegany na plný úvazek. Podle Martina Ranningera, předsedy České veganské společnosti, je jakákoliv redukce živočišných produktů z přínosná, jak se vysvětluje i ve videu České veganské společnosti v závěru článku. Flexitariánství tak může být cesta právě pro vás.
Další možností je zapojit se do veganské výzvy, kterou organizuje Platforma pro udržitelný rozvoj a etiku. Ve veganské výzvě zkusíte jíst třicet dní jen vegansky a na stránkách této výzvy najdete spoustu tipů kde nakoupit, co si uvařit nebo kam se jít najíst. Pak už je jen na vás, jestli u rostlinné stravy zůstanete nebo třeba jen zařadíte do svého jídelníčku pár nových veganských jídel.
Mohlo by se vám líbit
Snažím se stravovat vegeratiánsky a vegansky, zejména z ekologických důvodů. Maso nepotřebuji – nestává se, že bych na něj měla chuť. Co mi vadí je přemíra masa ve školních jídelnách, u nás je tedy bezmasé jídlo 2x týdně, ale do toho se počítá i ryba 🙈 Měl by se začít někdo kompetentní zabývat „spotřebním košem“, podle kterého školy musí vařit a sestavit ho tak, aby tam nemuselo být maso tak často. Druhá strana je asi i starší generace kuchařek ve školních jídelnách, které nejsou mnohdy ochotné zkoušet nová jídla…