Ilustrační obrázek (zdroj: pixabay.com)

Mezinárodní den proti zneužívání drog: Jak ovlivnil COVID-19 uživatele?

V roce 1987 rozhodlo Valné shromáždění OSN svou rezolucí, že se 26. červen bude slavit jako Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi. Tento akt byl výrazem odhodlání posílit činnost a spolupráci k dosažení cíle zajistit svět bez drog a jejich zneužívání. Otázkou zůstává, jak moc ambiciózní a splnitelný tento plán byl a jestli lze tohoto cíle vůbec dosáhnout. Jaký vliv měl na uživatele covidový rok 2021 ve světě a u nás?

Mezinárodní den proti zneužívání drog a nezákonnému obchodování s nimi, který každoročně podporují jednotlivci, komunity a různé organizace po celém světě, si klade za cíl zvýšit povědomí o hlavním problému, který pro společnost představují nelegální drogy. Pandemie, klimatická krize, potravinová krize, energetická krize a narušení dodavatelského řetězce zvýšily utrpení mnoha lidí a přivedly nás na pokraj globální recese.

Kampaní #CareInCrises Úřad OSN pro drogy a kriminalitu vyzývá vlády, mezinárodní organizace, občanskou společnost a všechny zúčastněné strany, aby přijaly naléhavá opatření na ochranu lidí, včetně posílení prevence a léčby užívání drog a řešení nezákonných dodávek drog. Kampaň zdůrazňuje data, které si můžeme přečíst v nejnovější výroční Světové zprávě o drogách z roku 2021. A co nám tato data říkají?

Více jak čtvrt miliardy lidí užilo nelegální drogu

Zhruba 275 milionů lidí po celém světě užilo v loňském roce nějaký druh drogy, zatímco více než 36 milionů lidem užívání drog přinášelo problémy (závislosti, psychické problémy apod.).

Zpráva dále uvádí, že za posledních 24 let se potence konopí v některých částech světa zvýšila až čtyřikrát, i když procento dospívajících, kteří vnímali drogu jako škodlivou, kleslo až o 40 procent. „Nižší vnímání rizik spojených s užíváním drog souvisí s vyšší mírou užívání drog a zjištění Světové zprávy o drogách zdůrazňují potřebu překlenout propast mezi vnímáním a realitou, abychom mohli vzdělávat mladé lidi a chránit veřejné zdraví,“ uvedl výkonný ředitel Úřadu Ghada Waly.

Většina zemí navíc hlásila nárůst užívání konopí během pandemie. V průzkumech mezi zdravotníky v 77 zemích 42 procent tvrdilo, že užívání konopí vzrostlo. Ve stejném období byl také pozorován nárůst nelékařského užívání farmaceutických léků.

Kampaň #CareInCrises (zdroj: web Úřadu OSN)

Počet uživatelů drog narostl

Mezi lety 2010-2019 se počet lidí užívajících drogy zvýšil o 22 procent, zčásti kvůli růstu celosvětové populace. Pouze na základě demografických změn současné projekce naznačují, že do roku 2030 celosvětově vzroste počet lidí, kteří drogy užívají až o 11 procent – ​​v Africe tak až o 40 procent kvůli rychle rostoucí a mladé populaci.

Podle nejnovějších celosvětových odhadů asi 5,5 procenta populace ve věku 15 až 64 let užilo drogu alespoň jednou za poslední rok, zatímco 36,3 milionu lidí, tedy 13 procent z celkového počtu osob, které drogy užívají, trpí poruchami užívání drog. Odhaduje se, že celosvětově více než 11 milionů lidí injekčně užívá drogy, z nichž polovina žije s hepatitidou C.

COVID-19 mohl přimět více lidí k užívání drog

COVID-19 spustil inovace a adaptaci v protidrogové prevenci a léčbě prostřednictvím pružnějších modelů poskytování služeb. Mnoho zemí kvůli pandemii zavedlo nebo rozšířilo služby telemedicíny, což pro uživatele drog znamená, že zdravotničtí pracovníci nyní mohou nabízet poradenství nebo počáteční vyšetření po telefonu a používat elektronické systémy k předepisování kontrolovaných látek.

Zatímco dopad COVID-19 na problémy s drogami ještě není zcela znám, analýza naznačuje, že pandemie přinesla rostoucí ekonomické těžkosti, které pravděpodobně způsobí, že pěstování nelegálních drog bude pro křehké venkovské komunity přitažlivější. Sociální dopad pandemie, který vede k nárůstu nerovnosti, chudoby a poruch duševního zdraví, zejména mezi již tak zranitelnou populací, představuje faktory, které by mohly přimět více lidí k užívání drog.

Situace v ČR

A jaká je nyní situace v ČR? Podle organizace Drop in, která se u nás věnuje poskytování zdravotnických a sociálních služeb především uživatelům nealkoholových drog a jejich rodinám, v současné době nepozoruje výraznější změnu chování uživatelů návykových látek, jen u opiátů se již delší dobu setkává v důsledku kriminalizace s užíváním různých náhražek heroinu, které jsou často rizikovější než původní droga jako je například fentanyl.

Ve zprávě o nelegálních drogách v České republice, kterou každoročně vydává Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti se můžeme dočíst o vlivu pandemie na uživatele návykových látek u nás. V rámci on-line části Národního výzkumu užívání návykových látek 2020 realizovaného v květnu až červnu 2020 na reprezentativním vzorku 3000 respondentů starších 15 let vybraných z internetového panelu respondentů agentury MindBridge Consulting byly podrobněji sledovány změny v užívání návykových látek v četně tabákových výrobků a digitálních závislostí v době nouzového stavu vyhlášeného na jaře 2020 v souvislosti s epidemií COVID-19.

Ukázalo se, že intenzivní uživatelé, tedy ti, kteří užívali návykové látky nebo vykázali závislostní chování v posledních 12 měsících velmi často (denně nebo téměř denně), svou míru užívání během nouzového stavu spíše zvýšili, zatímco méně intenzivní uživatelé ji naopak spíše snížili. Tato tendence byla patrná zejména u uživatelů sedativ a hypnotik, a do značné míry také u uživatelů konopných látek.

U uživatelů jiných nelegálních drog nebyla patrná žádná tendence, pravděpodobně také kvůli jejich velmi nízké populační prevalenci. Obdobný vzorec vykazovali také konzumenti alkoholu a hráči hazardních her. Kuřáci tabáku byli jedinou uživatelskou skupinou, u které došlo ke snížení průměrné míry užívání ve všech frekvenčních kategoriích.

Spot organizace Drop in

Spektrum adiktologických služeb, které poskytuje organizace Drop in, směřuje od primární prevence pro školy, přes substituční léčbu, ambulantní léčbu, resocializaci a doléčování až k programům terciární prevence. „V roce 2021 Centrum primární prevence pracovalo s 4 859 žáky a 225 pedagogy, Terénní program s 2 642 klienty, Nízkoprahové středisko s 1 189 klienty, programy substituční léčby s 352 pacienty, adiktologická ambulance se 196 klienty, psychiatrická ambulance s 36 pacienty, resocializační projekt Tvoje šance s 30 klienty a Centrum následné péče s 88 klienty,“ uvádí vedoucí nízkoprahového střediska Martin Titman.

Pokud byste chtěli pomoci této organizaci, účet lze najít na webových stránkách organizace úplně dole v sekci Podpořte nás. „V projektech terciární prevence jsme rádi za věcné dary ve formě potravin, oděvů a drogerie, nicméně je dobré případný dar konzultovat mailem (stredisko@dropin.cz) či telefonicky (222 221 431), neboť ne vše můžeme využít. Aktuální potřeby sdílíme na našem profilu na Facebooku (Drop In),“ dodává Titman.

Přispět můžete samozřejmě také svým nákupem na Givtu nebo díky speciální akci s Pomocníkem. Více informací ZDE. 

Sdílet

Studuji žurnalistiku v Olomouci. V rámci žurnalistiky se zajímám zejména o politiku a politickou geografii, ale i o sociální a socioekonomická témata, proto mě baví psát také o neziskovkách. Ve volném čase mě potkáte nejčastěji když běžím po horách kolem Frenštátu, odkud pocházím, v Olomouci jen kolem řeky. Stejně tak s oblibou navštěvuji hospody a vedu hluboké konverzace nad dobrým pivem.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *