Kavárny, restaurace a další gastroprovozy v Česku ročně vyhodí až 27 000 tun hotového jídla a zbytků. Ke snížení tohoto množství a efektivnějšímu využívání potravin se snaží přispět nová kampaň spolku Kokoza.
Společensky prospěšný podnik Kokoza se věnuje kompostování ve městech již deset let. Kampaní Nesuď podle slupky, kterou spolek spustil na začátku června, chce upozornit na problematiku plýtvání jídlem v restauracích, fastfoodech či kavárnách.
„Jsou to právě zástupci gastropodniků, kteří rozhodují o tom, jaké jídlo bude na talíři, jak se získávají a připravují potřebné suroviny a co se stane se vzniklým odpadem,“ přibližuje koncept odbornice na kompostování v Kokoze Kristýna Mrkvičková.
S recyklací bioodpadu pomohou přehledné příručky a video
Osvětovou kampaň s cílem upozornit na tzv. uzavřený cyklus jídla (jinak také „foodloop“ či „food cycle“) doprovází i videospot. Těmito způsoby se Kokoza snaží oslovit gastropodniky a představit jim možnosti snížení odpadu díky kompostování.
„Kompostování v gastroprovozu je důležité a může s ním začít opravdu každý podnik. V Kokoze jsme experti na kompostování a rádi poradíme gastroprovozům, domácnostem i firmám, jak na to,“ uvádí hlavní koordinátorka projektu Denisa Lešková.
Návod, jak správně a efektivně kompostovat v restauračním provozu i v domácnosti Kokoza shrnula také do dvou přehledných e-booků, které si můžete stáhnout na webu kampaně.
Příručka pro gastroprovozy je vytvořena na míru i pro zaneprázdněné majitele podniků a představuje tipy k omezení odpadu z jídla i možnosti řešení. Druhá příručka je zaměřena na domácí kompostování, vysvětluje přínosy různých způsobů zpracování bioodpadu v bytě, na zahradě nebo třeba v garáži.
Důraz na bioodpad klade i nový zákon
Kokoza svou kampaní reaguje také na zákon o odpadech, který ukládá gastroprovozům povinnost nakládat s vyprodukovaným odpadem. Nově je v něm kladen důraz právě na třídění bioodpadu provozovateli restaurací a dalších podniků.
A proč je podle Kokozy vlastně kompostování důležité? Ve směsném komunálním odpadu najdeme 40 až 60 % biologicky rozložitelného materiálu. Ten následně končí na skládce a jeho rozkladem vznikají skleníkové plyny znečišťující ovzduší. Kompostováním můžeme doma i v restauracích ušetřit nejen životní prostředí, ale také místo v popelnicích a popelářských vozech.
Komentáře