Ilustrační obrázek (zdroj: Pexels.com)

Život lidí s OCD je doprovázen strachem a úzkostmi. Za své zvláštní chování se často stydí

Měli jste někdy při odchodu z domu pocit, že jste nezamkli a šli jste proto dveře zkontrolovat? Nejspíš se nejedná o nic neobvyklého a jen jste se chtěli ujistit. Pokud jste se však ke dveřím vrátili podruhé, potřetí, nebo dokonce napočtvrté a celá situace ve vás vyvolala nepříjemné pocity, možná trpíte obsedantně-kompulzivní poruchou (OCD). O co se jedná a jaká je léčba OCD?

Abychom téma nezlehčovali, obsedantně-kompulzivní porucha, zkráceně OCD, je neurotickou duševní poruchou, která se může projevovat neškodně, ale stejně tak může mít i výrazný dopad na všechny aspekty života dané osoby. Cyklus nekontrolovaných a nechtěných myšlenek, který u osob s OCD vzniká, negativně ovlivňuje každodenní fungování, osobní vztahy a v některých případech i fyzický stav člověka.

Neléčené OCD může vést k tomu, že postižený zcela ztratí kontrolu nad svým chováním a není schopen dále fungovat v běžném životě

Tato úzkostná porucha má, jak už z názvu vyplývá, dva hlavní příznaky: obsesivní myšlenky a kompulzivní chování.

Obsese označuje neodbytné opakované myšlenky, které se neustále vtírají do mysli člověka a které vyvolávají napětí, strach, stres či úzkost. Ján Praško a Hana Prašková v publikaci Obsedantně-kompulzivní porucha a jak ji zvládat uvádí příklady spouštěcích podnětů. Nepříjemné pocity se mohou objevit například při podání ruky s cizí osobou, po zamčení bytu, při pohledu na ostrý předmět, po přečtení nepřijatelného slova, nebo při pohledu jiného člověka. Spouštěčem může být taktéž vzpomínka nebo vlastní chování.

Kompulze pak označuje opakující se nutkavé jednání, kterým se daná osoba snaží zahnat a neutralizovat nepříjemný pocit, který navodila obsese. I když si osoba trpící OCD často uvědomuje, že se jedná o nadměrnou nebo nesmyslnou činnost, nepříjemnosti nezmizí, dokud není toto chování uskutečněno. Také je nutno dodat, že lidé mohou mít příznaky jen obsesí nebo kompulzí, ale většina lidí má obojí.

Ilustrační obrázek (zdroj: Pexels.com)

Neléčené OCD může vést k tomu, že postižený zcela ztratí kontrolu nad svým chováním a není schopen dále fungovat v běžném životě. ,,Pomoc je potřeba vyhledat ve chvíli, kdy porucha zasahuje do normálního fungování. K léčbě jsou vhodná antidepresiva v kombinaci s psychoterapií, nejlépe kognitivně-behaviorální,“ říká Lenka Vachková, spoluzakladatelka Práh jižní Morava z.ú. a vedoucí lékařka Centra duševního zdraví (CDZ) Psychiatrické nemocnice Brno.

Organizace Práh jižní Morava poskytuje pomoc lidem s duševním onemocněním při začleňování do běžného života. Provází je v základních životních oblastech a usiluje o to, aby se lidé mohli zotavovat ve vlastním prostředí mezi svými blízkými.

Jak se OCD projevuje?

Projevy OCD jsou individuální. Může jít o malé obtíže, které běžný člověk nezaznamená, až po problémy, které vedou k úplnému zneschopnění. ,,V našem CDZ máme pacienty s opravdu vážnými formami OCD. Obsedantní znamená nutkavý. Člověku pořád dokola v hlavně naskakují myšlenky, které nechce. Například, že ublíží člověku, kterého má rád. A takové myšlenky se nedají zahnat, pořád se vrací,“ dodává lékařka Vachková.

Ilustrační obrázek (zdroj: Pexels.com)

Myšlenky, které se člověku s OCD honí hlavou, se mohou týkat různých věcí. Vachková uvádí příklady, které souvisí s hygienou nebo s odcházením z domu. ,,Člověk má například pocit, že jedno umytí rukou nestačí, že tam přetrvává infekce, a tak si umývá ruce pořád dokola. Někdo se zase tak dlouho ujišťuje, že nechal doma všechno v pořádku, až chodí všude pozdě, nebo nakonec ani nevyjde z domu. V takových případech mluvíme o kompulzivně-nutkavém jednání. Lidé si takové potíže jasně uvědomují, ale nedokáží si pomoci,“ říká.

Typy obsedantních myšlenek a nutkavého chování jsou různorodé. Pro představu, konkrétním případem je zaběhlý rituál, který spočívá v tom, že daná osoba cítí potřebu vyprázdnit svůj močový měchýř pokaždé, než usedne k jídlu, neboť se domnívá, že si bez svého rituálu jídlo patřičně nevychutná. Dalším příkladem je opakované otevírání a kontrolování již napsaných a zalepených dopisů, které je spojeno s obavou, že dopis nebyl napsán správně.

V jiných případech může jít o různé obavy z toho, že se něco přihodí nebo zanedbá a následky budou katastrofické. Lidé trápí i myšlenky na tragickou smrt jejich blízkých. Zkrátka, podoby obsedantně-kompulzivní poruchy se týkají různých věcí a mohou se také lišit i v závislosti na vážnosti onemocnění.

Sdílet

Jsem studentkou žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na neziskovkách se mi nejvíc líbí obětavá práce lidí, kteří se jejich prostřednictvím snaží pomáhat ostatním. Jsem hrdou maminkou pěti koček, a ve volném čase se kromě pečování o ně věnuji také tvorbě digitálních ilustrací, poslechu hudby všeho druhu, cestování a sledování Tří Tygrů.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *