Nedávná zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) zdůraznila, že jsme na prahu katastrofických dopadů klimatické změny. Planeta se v příštím desetiletí oteplí o 1,5 stupně Celsia, což bude mít vážné dopady na planetu. Tato zpráva je výsledkem dvojího úsilí týmu složeného z autorů z více než 60 zemí, kteří analyzovali přes 14 000 vědeckých studií. O dopadech oteplení na planetu jsme se bavili s analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky Romanou Březovskou, která také působí v neziskové organizaci Ci2.
Hlavní zpráva z výzkumu je jasná: člověk je hlavním viníkem změny klimatu. Naše emise skleníkových plynů způsobily zvýšení teploty na planetě o více než 1 °C oproti průměru před průmyslovou revolucí. „Podle poslední zprávy IPCC je pravděpodobné, že se současnými politikami a chováním překročíme kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně velmi brzy, do konce století se má oteplit až o 3,2 °C,” říká Romana Březovská, analytička z Asociace pro mezinárodní otázky, která zároveň působí v neziskové organizaci Ci2.
Nedostatek vody, tání ledů a permafrostů, vymírání druhů, sucho, požáry, ohrožení zdraví…
Ač se oteplení o 1,5 stupně Celsia může zdát jako zanedbatelný rozdíl, bude mít velké dopady na naší planetu. Mezi tyto dopady patří vzestup hladiny moří, zvýšení počtu a intenzity extrémních přírodních katastrof, jako jsou hurikány, sucha, lesní požáry, vymizení mnoha druhů rostlin a zvířat.
„Pokud se podíváme na Česko, ví se, že s každou další desetinnou stupně oteplení bude docházet například k delším a intenzivnějším dnům veder, zároveň se celosvětově zvýší klimatická rizika ohrožující naše zdraví, živobytí, potravinovou bezpečnost, současný ekonomický růst, trpět budou také ekosystémy, které nebudou schopné čelit změně klimatu – například oceány v důsledku oteplení a acidifikace již nyní ztrácí schopnost absorbovat CO2, což dál zintenzivňuje globální změnu klimatu. Rizika se budou také navzájem kombinovat a bude mnohem složitější umět je ‚řídit‘,” komentuje dopady oteplení Romana Březovská.
Nicméně zpráva také ukázala, že existují možnosti, jak dopady na planetu omezit. Pokud by země podnikly důsledné a okamžité kroky k omezení emisí skleníkových plynů, je možné omezit globální oteplování na 1,5 °C nebo méně. To by vyžadovalo, aby celosvětové emise skleníkových plynů klesly o 45% do roku 2030 a dosáhly nulové úrovně do roku 2050.
Je tedy nezbytné, aby vlády a společnosti přijaly zprávu IPCC s vážností a začaly okamžitě jednat, aby snížily emise skleníkových plynů. To zahrnuje využití čistých zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny, přechod k udržitelnému zemědělství a průmyslu. Měly by také začít uvažovat o adaptaci na nevyhnutelné dopady klimatické změny a ochraně přírodních prostředí, která mohou sloužit jako ochranný štít proti katastrofickým dopadům.
Země v Pařížské klimatické dohodě jsou nedůsledné v dodržování kroků k neoteplování planety
Dalším krokem je zajištění spolupráce mezi jednotlivými zeměmi a mezinárodními organizacemi, abychom dosáhli globálního snížení emisí a společně se připravili na nevyhnutelné dopady klimatické změny. „Vědecké zprávy IPCC jasně ukazují, kam se řítíme, nicméně zejména vyspělé státy, kam patříme i my, neplní vlastní závazky a nejdou příkladem, byť mají vzdělané a bohaté populace. Nejen tím se podrývá křehká důvěra mezi cca 195 státy světa a jednání jsou často zdlouhavá a patová,” informuje Romana.
Největší překážka v dodržení kroků k neoteplování planety zemí v Pařížské klimatické dohodě je nedostatek ochoty upravit svůj životní styl tak, aby byl udržitelnější, i kdyby taková změna přinesla prospěch jak nám samotným, tak celé planetě. „V Česku nám chybí politická reprezentace, která by o změně klimatu hovořila a sama vytvářela podmínky pro to, aby se různá řešení vymýšlela a chytře zaváděla do terénu – u nás i v rámci zahraniční spolupráce. Zároveň chybí voličstvo, které by volalo po aktivní vládě a vedení. Je to začarovaný kruh,” komentuje situaci Březovská.
I my sami můžeme podpořit snižování emisí
Je důležité si uvědomit, že klimatická změna není jen ekologický problém, ale má vliv na mnoho oblastí našeho života. Proto by měla být priorita pro politiky, podnikatele i obyčejné lidi. Každý z nás může přispět k řešení snižování emisí tak, že omezí svou vlastní spotřebu energie, podpoří čisté zdroje energie, rozšíří informace o této zprávě a důležitosti boje proti klimatické změně. „Je možné být aktivním doma, například nepřipravovat a nejíst maso, ani návštěvám, v městské části, v zaměstnání, kdekoliv – a otevírat občas i nepříjemné nelehké debaty. Ve finále ale musí změna proběhnout na vyšší úrovni, než je úroveň domácností, je potřeba změnit naše myšlení v socio-ekonomickém systému, které se vyznačuje emisně náročnými normami a zvyky, a změnit jej na lepší a odolnější,” říká analytička.
Zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu nám poskytuje velmi jasnou představu o tom, jaká jsou rizika a co musíme udělat. Je na nás, zda se rozhodneme jednat a přijmout odpovědnost za budoucnost naší planety. „V současné situaci zásadnímu pozitivnímu vývoji a zvratu nic nenasvědčuje. Otázkou tak spíše je, jestli bude teplotní růst nad 1,5 stupně pokračovat, nebo zda se teplotní růst zpomalí a zastaví. Není vše zatím ztraceno, současně si ale nemůžeme nalhávat, že se změna klimatu a s ní související rizika nějak někde vyřeší bez našeho vědomí a zapojení,” uzavírá Romana Březovská.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře