llustrační obrázek (zdroj: pexels.com)

Menstruační volno už tu máme, ale ještě nemáme odvahu tomu říkat pravým jménem, říkají zakladatelky spolku Indiánky

Španělsko by mohlo být první evropskou zemí, která by umožnila ženám v zaměstnání tzv.„menstruační volno“. Data ukazují, že bolestivou menstruací v Česku může trpět až 75 % žen, přesto je v Česku debata o menstruaci stále tabuizovaná a o „menstruačním volnu“ se momentálně neuvažuje. Jaké jsou tedy výhody „menstruačního volna“? Co by ženám mohlo na pracovním trhu pomoci? Ocenily by ženy takové volno? Na to jsme se ptali spolku Indiánky, jehož cílem je osvěta tabuizovaných ženských témat.

V Česku se osvětě „ženských“ témat věnuje spolek Indiánky, který otevírá témata jako plodnost, syndrom polycystických ovárií, endometriózy (o které jsme už také psali), předčasné menopauzy či hormonální nerovnováhy. Jejich tématem je i bolestivá menstruace, která je příznakem například zmíněné endometriózy nebo hormonální nerovnováhy.

„Mělo by být na každé ženě, zdali by volno využívala či nikoliv. Všechny jsme různé a někdo na bolestivou menstruaci trpí a využívá právě sick days. Menstruační volno už tu tedy tak trochu máme v podobě právě sick days, ale ještě nemáme odvahu tomu říkat pravým jménem – nejsem nemocná, ale mám bolestivou menstruaci,“ říká Ann, jedna ze zakladatelek spolku Indiánky.

Menstruace = diskriminace?

Mezi projevy patří křečovité bolesti, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, pocit napětí v prsou a celková nevolnost. Kromě bolestivé menstruace ale jsou i jiné zdravotní stavy, které mohou člověka indisponovat a znemožnit mu schopnost pracovat, přesto ale nespadají do možnosti nemocenské. „Bolestivá, až nesnesitelná menstruace trápí v první řadě ženy s endometriózou (čemuž se věnuje spolek EndoTalks – pozn.red.), ale také občas ženy zcela zdravé. Víme, že ženy s endo se mnohdy raději uchylují k malým lžím o nemoci, protože se bojí, že jejich bolestivá menstruace nebude ze strany zaměstnavatele ani společnosti pochopena,“ říkají Indiánky.

Odborníci tak navrhují, aby byl celkově zvýšen počet sick days, který by pracujícím umožňoval vzít si volno, aniž by byl kdokoliv znevýhodňován nebo diskriminován již při přijímacím řízení. „Kdo chce, ten si k diskriminaci vždy cestu najde. Nemyslíme si, že by to bylo tak vyhrocené. Na druhé straně u mužů zase ve většině společností panuje větší platové ohodnocení, tudíž je otázka, co je pro firmu vlastně výhodnější,“ poznamenávají Indiánky k možné diskriminaci žen na pracovišti.

Jak je tomu ve světě?

Přestože Španělsko by zavedlo „menstruační volno“ jako první země v Evropě, není tato možnost žádnou novinkou. V Asii existuje již přes 70 let, většinou ve formě neplaceného nebo částečně placeného volna. Japonsko jej zavedlo v roce 1948, Indonésie o rok později, funguje i na Tchaj-wanu, v Číně a Jižní Koreji.

Ženy si pro jeho využití nemusí shánět potvrzení od lékaře, jako je navrhováno ve Španělsku. V Asii jsou však témata jako právě menstruace stále mnohem více tabuizovaná než v Evropě a je zde kladen větší tlak na pracovní výkon, ženy tak mohou otálet s jeho využitím.

Česko a menstruační chudoba

Stigmatizování menstruace souvisí také s tzv. menstruační chudobou, která se týká i žen v Česku. Hygienické pomůcky jako menstruační vložky a tampony jsou drahou záležitostí zatížené 21 % daní (pro srovnání daň na pivo činí 10 %).

Celosvětově menstruuje každý den 800 milionů lidí, z nichž 500 milionů nemá přístup k adekvátním pomůckám. Skotsko tento problém vyřešilo v roce 2020 distribuováním hygienických menstruačních pomůcek zdarma. V Česku se pravidelně diskutuje o snížení DPH, zatím to ale na změnu nevypadá. Jednotlivé podniky, firmy či školy to na některých místech řeší po svém a můžeme se setkat s menstruačními pomůckami na toaletách, jedná se však o výjimku.

Podle Indinánek by ale opatření jako bezplatné hygienické pomůcky na toaletách, možnosti homeoffice nebo sick days problém menstruace jako tabu téma nevyřešila, spíše opět zakryla.

Jestli chcete Indiánky podpořit, připravili jsme si pro vás od 7. 6. do 13. 6. 2022 akci s Pomocníkem. Pro více informací klikněte ZDE.

Studuji mezinárodní vztahy a bezpečnost a evropská studia a diplomacii. Studium mě doprovází i ve volném čase, kdy až posedle sleduji politické a celospolečenské dění, což prokládám dobrou kávou a naprosto vypínám sledováním seriálů. Pro Givt jsem začala psát jednoduše proto, že se mi líbí spojení novinařiny s podporou neziskového sektoru, který je v Česku stále stigmatizován a nedostává se mu pozornosti, jaké si zaslouží.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.