Běhání je náročná aktivita, vyžaduje vytrvalost a silnou vůli. Opravdová výzva je však běh do schodů. Umíte si představit vyběhnout dvě stovky schodů? Nebo třeba dva tisíce? Běh do schodů ve světě známý jako towerrunning je oficiální sport, cílem je v co nejlepším časem vyběhnout na vrchol věže, či mrakodrapu. Towerrunning world association organizuje závody po celém světě, zpracovává rekordy a žebříčky nejlepších běžců. Givtu o tomto netradičním sportu pověděl spoluzakladatel českého spolku Run Up Martin Konvičný a aktuální leaderka světového žebříčku Kamila Chomaničová.
Zdroj: Osobní archiv Kamily Chomaničové
Towerrunning je ve světě známý sport, který má velké zastoupení. V Česku a na Slovensku je tento sport stále ve vývoji. Existují však sportovci, kteří pod hlavičkou celosvětové asociace absolvují závody po celém světě. Češi podle nejnovějšího světového žebříčku z dubna 2023, který se obměňuje každý měsíc podobně jako v tenise, jsou umístěni na třináctém místě, Slováci na osmém. Slovenka Kamila Chomaničová, expertka na antidopingové vzdělávání a zaměstnankyně Antidopingové agentury Slovenské republiky, je aktuálně v běhu do schodů světovou jedničkou. Minulý rok vyhrála Towerrunning tour (světový pohár) a získala cenu Velký glóbus.
„Ide o celosvetový pohár v behu do schodov Towerruning tour. Sú tam zaradené preteky s rôznym faktorom, na ktorých bežci zbierajú body. Ráta sa však len osem najlepších pretekov, ktoré jednotlivec absolvuje. Trofej za minuloročné víťazstvo v tour mi bola odovzdaná na prvom preteku tohto roku z dôvodu zrušenia finálového kola, ktoré sa malo konať v novembri 2022 v Shanghai,“ říká Kamila Chomaničová. „Obvykle do roka absolvujem okolo pätnástich až dvadsiatich pretekov. K výhre mi v svetovom pohári dopomohlo aj to, že bolo zrušené už spomínané finálové kolo, kde sa malo bežať na Shanghai tower. Na pretekoch v příliš vysokých budovách nie som až tak dobrá. Shanghai tower má cez 3200 schodov. Skôr mi vyhovujú krátke šprinty, pripadně stredne výšky budov do päťdesiatich poschodí, čo je cca 1000 schodov,“ dodává.
Zdroj: Osobní archiv Kamily Chomaničové
Chomaničová se během několika let dostala na vrchol kariéry. „K towerrunningu som sa dostala viac menej náhodne. Kamarát ma zavolal vyskúšať si beh na UFO – Most SNP v Bratislave, ktorý má dvadsaťtri poschodí. V kategórii Open som vtedy v roku 2014 skončila na treťom mieste. Od roku 2015 vyhrávam majstrovstvá Slovenska. V roku 2016 som bola prvý raz na majstrovstvách Európy. Zbierala som body najskôr z menších podujatí. Potom, keď som bola v rebríčku vyššie, dostala som pozvánku aj na preteky svetového pohára do zahraničia, napríklad do Moskvy, Mexika, Dubaja, Bogoty, Shanghaja, New Yorku a tak ďalej,“ popisuje Chromanočová. Nejbližší závod se bude konat 24. června v Bratislavě na UFO Tower, která má 430 schodů. „Jedná sa o majstrovstvá Slovenska a áno, budem bežať,“ zakončuje Chomaničová.
V Čechách jsou malé budovy, profesionálové je vyběhnou i pod dvě minuty
Zakladatelem České asociace běhu do schodů je Martin Konvičný, společně s Tomášem Macečkem, který je jeden z nejlepších běžců, a Davidem Strnkou. Spolek už bohužel závody několik let neorganizuje. „Je to velmi náročné kombinovat s prací. Když jsme neziskovku zakládali, byli jsme dva, můj kolega Chris se tomu věnoval na plný úvazek. Když však skončil, zjistil jsem, že se to nedá zvládat, pracuji na náročné pozici jako IT specialista v bance,“ popisuje situaci Martin Konvičný. Je velmi náročné shánět sponzoring, komunikovat s majiteli budov a věží, shánět dobrovolníky pro organizaci na místě a komunikovat se sportovními kluby. „Nejdražší a nejobtížnější je sehnat dostatek čipů, tak aby každý závodník měl při doběhnutí správný čas, a aby se výsledky hned po doběhnutí evidovaly, ideálně na internet,“ říká Konvičný.
Běh dětské kategorie. Foto: Břetislav Šťasta. Zdroj: Run-up
„Organizace závodu jako takového je velmi náročná, musíte zajistit budovu, záchranku, musíte sehnat dobrovolníky, kteří budou stát na různých místech, registrovat, rozdávat čísla, vody atd. Někdy je závod na půl v budově a na půl ve městě, například ve Zlíně na Baťově Mrakodrapu 21. To se pak musí rozestavit ploty a vytyčit trať,“ popisuje situaci Konvičný. Dále popisuje, že je třeba vždy zajistit dvě kategorie pro profesionální závodníky zaregistrované ve světové asociaci Towerrunning nebo v českém Run Upu, a pro veřejnost, pro kohokoliv, kdo si chce běh do schodů vyzkoušet.
AZ Tower Brno. Zdroj: Osobní archiv Martina Konvičného
V současné době se však Martin Konvičný chystá znovu obnovit pár závodů. „Mám kolegu, kterého to zajímá a je ochotný ujmout se organizační role a shánění financí a sponzorů, kterou zastával můj bývalý kolega. Také mě nedávno kontaktovala Pražská správa nemovitostí, kteří vlastní budovu Motokov na Pankráci, jedná se o jednu z nejvyšších budov v Čechách,“ sděluje Konvičný. Zároveň popisuje, že v Česku jsou všeobecně velmi malé budovy v porovnání se světem. „Nezdá se to, ale když závod běží profesionál, vyběhnou je i pod dvě minuty. Zní to neuvěřitelně, ale je to tak,“ říká Konvičný. V Čechách je nejvyšší budova AZ Tower v Brně, která má 111 metrů. Běhalo se i v Žižkovské věži, v Ostravě v Nové radnici, v Liberci v budově krajského úřadu, v Mostě v budově Sas Group Tower.
Ve světě jsou závody run up na vysoké úrovni. „Byl jsem se podívat na mistrovství Evropy, které se pořádá ve Varšavě. Mají tam pro závod i vlastní televizní přenos, kameramany a fotografy. S nejlepšími závodníky se dělají rozhovory. Do VIP zóny přicházejí zajímaví hosté a celebrity. Zkrátka je to téměř profesionální sport,“ popisuje Konvičný. V té době existovala i komunita českých běžců, kteří se umístili na dobrých místech, jako například Lenka Švabíková.
Čipy zaznamenávající čas. Zdroj: Osobní archiv Martina Konvičného
Martin Konvičný zakládal spolek s velkým nadšením, postupem času však byla situace neúnosná. „V Mostu jsem kdysi pracoval jako učitel tělocviku. Následně jsem se přestěhoval kvůli své manželce do Prahy. Bývalý kolega mě jednoho dne požádal o maličkost, že přijede francouzský pořadatel běhu do schodů Chris Delattre a potřebuje kontakt v Praze. Tak jsem se v roce 2007 poprvé dostal na závod běhu do schodů. S Chrisem jsme následně založili plní nadšení spolek, a on se mu věnoval na plný úvazek, obíhal sponzory, budovy, zajišťoval, kdo nám dodá ceny, pití a sponzoring. Já jsem zajišťoval sportovní složku, přijel jsem na závod, měřil jsem časy a organizoval jsem dobrovolníky. Nejdříve jsme získali grant, navázali jsme dobrou spolupráci s OKD v Ostravě, kteří nás sponzorovali, a vše probíhalo hladce. Po tom, co Chris odešel jsem nedokázal náročný provoz utáhnout sám,“ zakončuje Konvičný. Nicméně je otevřený k organizaci dalších závodů. Nyní by chtěl závody provozovat formou charitativní akce, kdy výtěžek z akcí věnuje vybraným projektům, či jednotlivcům, kteří potřebují podporu.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře