Zdroj: Kokoza

Sdílené zahrady propojují komunitu a pomáhají s udržitelností

S blížící se zahrádkářskou sezónou roste i povědomí o komunitních zahradách, které rádi využívají obyvatelé nejen velkých měst. Jak taková komunitní zahrada funguje? Nejdůležitější je najít správné místo, kde by se daly pěstovat různé druhy ovoce i zeleniny, nebo třeba bylinky.

Ne vždy je potřeba ke sdílenému zahradničení velkou plochu, k těmto účelům může sloužit i kus nevyužitého pozemku mezi panelovými domy. Vše už pak záleží na domluvě mezi sousedy a městem.

Komunitní zahrady mají mnoho benefitů jak pro města, tak pro sousedskou komunitu. Jsou takzvanou oázou uprostřed měst, přispívají ke zlepšení mikroklimatu dané lokality a podporují biodiverzitu ve městech. Zároveň se jedná o místa vhodná pro ekologickou výchovu škol, spolků ale i rodin. Sousedé nejvíce oceňují možnost zahradničení uprostřed města v biokvalitě. Díky zahradám se udržuje i místní komunita, která zde může realizovat své kulturní a sociální projekty.

„Jaro je ideální pro začátek realizace komunitních zahrad.“

Se zakládáním komunitních zahrad pomáhá organizace KOKOZA. Právě tato organizace pomohla založit asi pětadvacet zahrad. „Pomáháme vytvořit vizualizaci zahrady, aby si každý dokázal představit, jak bude vypadat. Poskytujeme komunitám záhony a kompostéry, předáváme zahradníkům know-how,“ vysvětluje Radka Pokorná, ředitelka KOKOZY.

Zdroj: Kokoza

Zahrady nevznikají jen ve velkoměstech, ale jejich vznik je ovlivněn typem zástavby. Největší poptávka je tam, kde lidé bydlí v panelových domech bez zahrad. To bylo důvodem, proč si nadšení zahrádkáři vybudovali několik zahrad i v menších městech s deseti tisíci obyvatel.

Ve větších městech se díky komunitním zahradám zvelebují nevyužité plochy nebo brownfieldy. Lidé si pak společnými silami prostor přetvoří k pěstování. Tak to bylo i v případě komunitní zahrady LIBÓZA v Praze, kde po zrušení zahrádkářské kolonie zůstal kus nevyužitého prostoru. „Magistrát neměl pro část pozemku využití, ale díky úspěšnému projektu participativního rozpočtu se nám povedl realizovat nápad přetvořit místo na komunitní zahradu,“ říká Vendula Guhová z komunitní zahrady LIBÓZA, která funguje už rok.

Komunitní zahrada LIBÓZA. Zdroj: Facebook Komunitní zahrada Libóza.

„Zahrady umožňují kompostovat a předcházet vzniku odpadu.“

V posledních letech a v souvislosti s pandemií Covidu-19 se poptávka po sdílených zahradách ještě zvýšila. „Lidé si začali víc uvědomovat roli zeleně v jejich okolí a začali se víc zajímat o udržitelnost. Poptávka po místech v komunitních zahradách převyšuje nabídku. Místa v nových zahradách jsou téměř okamžitě rozebrána,“ doplňuje Radka Pokorná. Nejbližší komunitní zahradu si lidé mohou najít na interaktivní mapě Mapko.cz. Zahrad je tam celkem 137 v různých koutech Česka a další neustále přibývají.

Mapa s komunitními zahradami. Zdroj: Mapko.cz.

Na zahradě LIBÓZA si můžete pronajmout za členský poplatek jeden až šest metrů čtverečních, na kterých pak pěstujete ovoce a zeleninu podle svých představ. „V současné době u nás zahradničí asi dvacet rodin nebo jednotlivců. Od loňska jsme doplnili jeden záhon, takže máme vyšší kapacitu než minulý rok, který pro nás byl testovací,“ dodává Vendula Guhová s tím, že zahradu zvelebovali především loni. Letos by chtěli vyzkoušet komunitní chov slepic a také využívat zahradu pro kulturní akce. Jednou za měsíc se v LIBÓZE koná koncert, vernisáž, divadelní představení nebo zahradní slavnost.

Zahrada LIBÓZA. Zdroj: Facebook Komunitní zahrada Libóza.

I letos bude organizace KOKOZA pomáhat s budováním komunitních zahrad. Kromě toho však startují mezinárodní projekt Ecogardens v rámci programu Erasmus+. Společně s týmy z Rakouska, Maďarska, Francie a Španělska chtějí vytvořit on-line tréninkový program pro komunitní zahradníky. Ten by měl sloužit jako jeden z nástrojů v boji s klimatickou změnou ve městech.

Jestli chcete organizaci KOKOZA podpořit, připravili jsme si pro vás od 3. 5. do 9. 5. 2022 akci s Pomocníkem. Pro více informací klikněte ZDE.

Jsem studentkou mezinárodních teritoriálních studií v Brně. Novinařinu jsem chtěla dělat už od základky a protože ráda poznávám svět, jako druhý obor jsem zvolila mezinárodní vztahy. Hodně cenných zkušeností jsem si odnesla ze stáže na Tanzanském konzulátu a v České televizi. Na neziskovkách se mi nejvíc líbí to, jaký mají přesah a dokážou spojovat lidi z celého světa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.