Barevný, silný a majestátní zvuk vytváří více než 1 600 píšťal. Varhany v Čakovicích letos slaví 114 let, potřebují však rozsáhlou rekonstrukci, která se zcela jistě bude pohybovat v řádech milionů korun. Jak taková rekonstrukce probíhá, a čím jsou varhany v Čakovicích výjimečné, se dozvíte v rozhovoru s Eliškou Sobotkovou a varhaníkem Ondřejem Hrubým z projektu Vraťme jim život.
Projekt vymysleli čtyři farníci z Čakovic, kteří už nemohli dále přihlížet, jak hudební nástroj chátrá a rozhodli se sehnat finance na jeho opravu. Ondřej je povoláním programátor, hra na varhany je však jeho srdcovou záležitostí. Eliška zprostředkovává komunikaci a reklamu. Společnými silami s farářem Františkem Čechem a pastorační asistentkou Aničkou Steinovou vznikl plán na záchranu čakovických varhan. Ondřej naprogramoval také projekt Adopce píšťal, o něčem podobném jsme už na Givtu psali.
Proč jste se rozhodli pro renovaci těchto konkrétních varhan?
Ondřej: Čakovické varhany byly postaveny roku 1909 mistrem Janem Tučkem. Dá se říci, že jeho firma byla tou dobou největší u nás. Podílela se na stavbě nových varhan ve Smetanově síni v Obecním domě v Praze, tehdy prvních varhan na našem území s elektrickou trakturou (mechanismus spojující klapky klaviatury a hrací části jako jsou píšťaly, pozn. redakce), nebo na přestavbě varhan u sv. Jakuba v Praze, doposud se jedná o největší varhany v Čechách. V Čakovicích měl nástroj to štěstí, že se mu vyhnula rekvizice cínových píšťal během 1. světové války, i barokizační tendence 2. poloviny 20. století. Dochoval se nám tak nástroj autorsky ucelený, v původní podobě z období romantismu. V průběhu jeho existence do něj nebylo nijak zasahováno. Především jsou to varhany v našem kostele, kde je slýcháváme pravidelně při mších. Vzhledem k jejich stále se zhoršujícímu stavu je bohužel čím dál těžší je poslouchat. Farnost je vlastníkem varhan, a tak je pouze na nás farnících, s tím něco udělat.
![](https://blog.givt.cz/wp-content/uploads/2023/07/1_-117-300x200.jpg)
Varhany v Čakovicích. Zdroj: Vraťme jim život
Takže se dá říct, že zvuk je původní z přelomu století.
Ondřej: Ano, jedná se o větší dvoumanuálový nástroj z období pozdního romantismu. Najdeme zde plno zajímavých zvukových barev. Právě jedinečný a mnohotvárný zvuk je silnou stránkou těchto varhan. Bohužel za zvukovou stránkou pokulhává ta konstrukční, jako je tomu ostatně u většiny Tučkových nástrojů. Jedním z největších problémů je, že Tuček vtěsnal poměrně velký varhanní stroj do skříně, která svou velikostí nedostačuje. Kvůli nedostatku místa zde naprosto chybí přístupové lávky, chodníky a žebříky, takže i běžná údržba nástroje, jako například ladění, je velmi problematická. Malá skříň je důvodem, že jsou dnes varhany v tak špatném stavu.
Jak vlastně probíhá taková rekonstrukce varhan?
Ondřej: To je velice široká otázka. Nejdříve je třeba si rozmyslet, jaký nástroj rekonstruujete a kam se chcete s rekonstrukcí dostat. Jinak se přistupuje k historickému nástroji, který je starý přes 300 let a prošel za tu dobu mnoha přestavbami, jiný přístup bude zase k nástroji, který stojí sotva 100 let a dochoval se beze změn. Úplně jinou kapitolou jsou pak stavby zcela nových varhan. U rekonstrukce či restaurovaní je vždy třeba vybalancovat požadavky na zachování autenticity a původního charakteru nástroje, ať už po stránce zvukové nebo po stránce konstrukční. Jakmile se všechny tyto otázky vyjasní, sepíše se restaurátorský záměr, který navrhované řešení detailně popisuje. Například v Čakovicích jsme se rozhodli v maximální míře zachovat Tučkův rukopis, s výjimkou právě zmiňované varhanní skříně, která je nástroji příliš těsná. Skříň bude na kůru posunuta vpřed, čímž se získá místo mezi skříní a zadní stěnou kůru, aniž by tím bylo narušeno estetické působení varhan v interiéru kostela při pohledu zespodu. Do nově vzniklého místa budou vestavěny servisní lávky a chodníky, které nyní chybí.
![](https://blog.givt.cz/wp-content/uploads/2023/07/DSC07714-kopie-200x300.jpg)
Ondřej Hrubý. Zdroj: Vraťme jim život
Jak probíhá konkrétní praktická práce na varhanách, když se opravují?
Ondřej: Ať už vypadá restaurátorský záměr jakkoliv, většinou je nutné varhany rozebrat, pečlivě jednotlivé části zdokumentovat a převézt je do dílny restaurátora. Pokud byl nástroj napaden červotočem, ozáří se jednotlivé části gama zářením, aby se škůdce zlikvidoval. Pak se části očistí mechanicky a suchou parou. Následuje vlastní restaurování a oprava komponentů. Vzdušnice, hrací stůl a jiné části varhan se rozeberou na jednotlivá pérka, ventily a lamely. Dřevěné části se vyspraví, chybějící doplní, zteřelé kůže se vymění. Cínové i dřevěné píšťaly se vyspraví, pokud jsou už ale v tak špatném stavu, že je není možné opravit, musí se zhotovit autentické repliky. Pak se nástroj cvičně složí v dílně, kde se vše vyzkouší. Poté se znovu rozebere a transportuje zpět do kostela, kde následuje finální část rekonstrukce a tou je montáž, intonace a ladění. Intonace a ladění musí proběhnout až na místě, aby se vzala v úvahu akustika prostoru kostela.
To zní jako velký kus práce a znalostí, tomu všemu jako varhaník rozumíte?
Ondřej: Je pravda, že varhany od malička obdivuji i jako zajímavý stroj. Pravděpodobně to bude souviset se stejnou zvědavostí, která mě přivedla k profesi programátora. Jako varhaník ale na varhany především hraji. Ten, kdo musí do detailů všemu rozumět po technické stránce, je varhanář. Varhanář varhany staví a opravuje a musí zvládnout kombinovat mnoho řemesel. Musí být dobrý inženýr, truhlář, musí umět pracovat s kůží a kovovými píšťalami. Také by měl mít smysl pro hudební estetiku, to znamená umí propůjčit píšťalám kvalitní zvuk a umí pracovat s akustikou. K tomu musí mít mnoho nástrojů takzvaně naposloucháno, ale zároveň by měl být schopen se naladit na zvukový charakter konkrétních varhan. Je pravda, že právě poslední zmiňované specializaci se obvykle v dílně věnuje zvláštní pracovník, kterému se říká intonér. Nicméně i mistr dílny by měl mít o tomto aspektu alespoň základní přehled.
![](https://blog.givt.cz/wp-content/uploads/2023/07/1_-36-300x200.jpg)
Zdroj: Vraťme jim život
Je k takové rekonstrukci potřeba schválení historika nebo Ministerstva kultury?
Ondřej: Historika ani Ministerstva kultury nikoliv, té osobě se říká poněkud nespisovně památkář. Tedy ano, pokud se jedná podle zákona o památkově chráněnou věc, movitou či nemovitou, je třeba mít schválení místně příslušného orgánu památkové péče. V Praze toto provádí Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy (OPP MHMP), po konzultaci s Národním památkovým ústavem. Tomuto schválení se říká závazné stanovisko orgánu památkové péče a vydává se k předloženému restaurátorskému záměru. Památkáři buďto záměr schválí bez připomínek, nebo k němu vydají podmínky, které uvedou do stanoviska. Vlastník památky i restaurátoři se pak musí řídit tím, co je ve stanovisku, jinak porušují zákon. V Čakovicích nám již diecézní organolog, Štěpán Svoboda, restaurátorský záměr zpracoval a taktéž je na něj vydáno kladné závazné stanovisko OPP MHMP.
Kolik taková rekonstrukce vlastně stojí?
Eliška: Záleží na mnoha faktorech a náročnosti celé renovace, ale řádově se pohybujeme v milionech korun. V Čakovicích teprve proběhne výběrové řízení na restaurátora, které plánujeme uzavřít koncem září tohoto roku. Nicméně už teď víme, že se rekonstrukce bude pohybovat od tří milionů korun výše.
![](https://blog.givt.cz/wp-content/uploads/2023/07/DSC07716-kopie-200x300.jpg)
Eliška Sobotková. Zdroj: Vraťme jim život
Kdy byste chtěli rekonstrukci dokončit?
Eliška: To závisí na tom, kolik budeme mít k dispozici finančních prostředků v následujících letech. Celou akci plánujeme financovat z veřejné sbírky a ze státních a krajských dotací. Pokud bude peněz v některém roce málo, budeme muset akci o rok odložit. Ideální scénář je mít hotovou renovaci do čtyř až pěti let. Rekonstrukce by se měla ideálně provádět po částech, aby v kostele pokud možno zůstala nějaká část varhan v provozu. Samozřejmě přijde okamžik, kdy nástroj na nějakou dobu zcela utichne. S pracemi chceme začít na jaře příštího roku.
Jak plánujete oslovit místní komunitu, veřejnost či sponzory?
Eliška: Jelikož se jedná o velice rozsáhlý a časově náročný projekt, rozpracovali jsme i marketingovou komunikaci, oslovování případných partnerů a donátorů. Bez pomoci a ochoty všech by se nám jen těžko podařilo projekt úspěšně dokončit. Jde právě například o projekt Adopce píšťal, kdy chceme dát sponzorům něco hmatatelného, jako mít možnost vlastnit kousek čakovických varhan. V období adventu plánujeme speciální limitovaný certifikát s dárkem. Dále chystáme koncerty a plánujeme dražbu vyřazených částí varhan v případě, že po montáži zůstanou. Nápadů máme celou řadu a věříme, že jimi zaujmeme dostatek příznivců. Záštitu nad obnovou varhan drží starosta Čakovic Jiří Vintiška, který je aktivním členem farního společenství.
Komentáře