Zdroj: archiv Michaely Seifertové

V Rumunsku se všeobecně ví o týrání psů ve státních útulcích, kastrace je řešení

Psi v Rumunsku se dlouhodobě přemnožují. Vysoký nárůst toulavých psů se pohybuje okolo stovek tisíc, podle Michaely Seifertové z Heart for Romanian dogs, z.s. se však reálná čísla blíží až k několika milionům. Na to navazuje i nezvladatelná situace v útulcích, které nemají kapacitu se o zvířata řádně postarat. Česká organizace se tak snaží pomoci, a to přímo na místě činu.

Logo Heart for Romanian dogs. Zdroj: archiv Michaely Seifertové

Podle Michaely problém započal už v 80. letech v době komunismu. „Probíhala urbanizace a industrializace měst. Lidé, kteří žili na vesnici, se museli přestěhovat do nově vznikajících paneláků. Samozřejmě si s sebou vzít pejsky nemohli,“ popisuje situaci Míša. V této době se začali psi rapidně přemnožovat, jejich předchozí majitelé je nechali buď na vesnici, nebo volně pobíhat po městě.

Útulek v Rumunsku. Zdroj: archiv Michaely Seifertové

Nejúčinnější způsob jak zabránit přemnožování psů a jejich zbytečnému strádání hladem, je kastrace. Situace je ale těžko zvladatelná, protože mnoho obyvatel si buď nemůže operaci dovolit, anebo nepociťují potřebu to udělat. „Aktuálně je pro nás hlavní prioritou kastrační program. Do konce roku se plánujeme přiblížit k celkovému počtu 1 000 vykastrovaných psů. Kastrace nejdou dělat v zimě, a tím, že je již druhá polovina léta, spěcháme, aby na jaře neumíralo tolik štěňátek zbytečně. Už se nám podařilo celkově vykastrovat přes 600 zvířat,“ říká Michaela. Čas na kastraci je tedy omezený, v horku může docházet k infekcím a v zimě zase ke špatnému hojení rány z důvodu mrazu, proto musí organizace postupovat rychle a efektivně.

V současné době probíhá sbírka Darujme.cz na prostředky potřebné pro kastraci psů. „Kastrace je jediná šance, jak situaci reálně zlepšit,“ říká Michaela. Zároveň dodává, že situaci nelze řešit stejně jako tady v Čechách, protože adoptovat miliony psů najednou není samozřejmě reálné. „Počty psů v soukromých azylech se pohybují v řádech stovek, jinde i několik set zvířat najednou. Ve státních útulcích, kde dochází k týraní, se pak počty psů mnohdy pohybují i v řádu několika tisíc na jednom místě,“ dodává.

Lidé nemají zájem pomáhat, je jim to jedno. Všeobecně se ví, že se psi týrají ve státních útulcích

V Čechách se výrazně liší i přístup ke psům a k útulkům. Michaela vysvětluje, že u nás se nestandartní podmínky v útulcích řeší, o týrání psů a nelegální množírny jeví zájem média, veřejnost a vláda. „Rumuni nejsou pejskaři. Vyhladovělý, nebo přejetý pes na silnici je tam na denním pořádku. Problém je celý systém, je tam i značná míra korupce. Lidé nemají zájem pomáhat, je jim to jedno. Všeobecně se ví, že se psi týrají ve státních útulcích. Do těchto útulků jdou peníze, ale lidé si je mezi sebou rozeberou. Stejně tak nemůžete v Rumunsku dát informaci médiím, o tom že je pes v nouzi, nikdo o tom nenapíše,“ popisuje situaci Seifertová.

Psi na ulici. Zdroj: Archiv Michaely Seifertové

Spolek Heart for Romanian dogs se snaží pomáhat nejen psům v útulcích a na ulici, ale snaží se pomáhat a komunikovat s majiteli psů. „Nekastrujeme jen v azylech, které podporujeme, ale kastrujeme i psy, kteří mají majitele. Ať už si to nechtějí nebo nemohou dovolit, my jim to nabízíme zdarma,“ říká Michaela.

Obecně se nezisková organizace již dlouhodobě zabývá všeobecnou podporou rumunských psů a vystavěním strategie jak situaci zvládnout. „Podporujeme v maximální míře soukromé azyly, které v Rumunsku zachraňují pejsky a současně působí na okolí osvětově,“ vysvětluje Michaela. Jedná se o psí útulky, které se snaží doopravdy pomáhat a nastolit zvířatům v rámci možností přijatelné podmínky. O podobné pomoci jsme informovali nedávno v článku o Útulku Bouda, kteří rovněž pomáhají psům z Rumunska a Slovenska.

Dodávka krmiva do Rumunska. Zdroj: archiv Michaely Seifertové

Jsem srdcem snílek, baví mě dobrodružství. Miluji kreativitu a tvorbu, maluji, píšu a učím se grafiku. Studuji na UPOL Mediální a komunikační studia, mám ráda komunikaci s lidmi, nejvíce mě baví rozhovory a reportáže z místa dění. Zastávám názor, že to, co dáme do světa, se nám vrátí, a že dobré skutky mají smysl.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.