Čtyři dny před Štědrým dnem, tedy 20. prosince, slavíme Mezinárodní den solidarity. Přečtěte si při této příležitosti něco o historii vzniku a principu neziskových organizací, na které na Givtu přispíváte.
Mezinárodní den lidské solidarity byl vyhlášen Organizací spojených národů v roce 2005 a má nám připomínat, že je na světě spoustu míst sužovaných chudobou či válečným konfliktem. Nemusíme samozřejmě chodit za hranice, lidé co žijí pod hranicí chudoby najdeme i u nás. A právě my, kteří žijeme v relativně dobrých podmínkách, bychom s lidmi, kteří strádají, měli být solidární.
Jaká je vlastně definice neziskových organizací?
Jsou to organizace (právnické osoby), které jak už název napovídá, nevytvářejí zisk pro své vlastníky nebo správce. Zisk, který vytvoří, musí vložit zpět na svůj rozvoj anebo na účel, pro které byly založeny. Činnost neziskovek je velmi rozmanitá. Od zdravotních a sociálních služeb až po kulturní, sportovní a rekreační vyžití či lidská práva. Dělit je můžeme několika způsoby, nejčastěji však na nestátní neboli nevládní organizace, jež nejsou řízeny státem ani lokálním subjektem a na státní příspěvkové organizace, tedy takzvané veřejnoprávní neziskové organizace, jako jsou například veřejné školy či nemocnice.
Nevládní organizace můžeme ještě dále dělit na:
- Servisní, které poskytují přímé služby svým klientům. Patří sem veškeré zdravotnické, humanitární, sociální, kulturní, charitativní a vzdělávací organizace.
- Advokační, jež bojují za práva určitých skupin. Patří mezi ně lidskopravní nebo ekologické organizace.
- Filantropické, mající za cíl podporovat veřejně prospěšné aktivity ať už hmotně, a nebo finančně. Jedná se zejména o nadace a nadační fondy.
- Zájmové, mezi kterými najdeme sportovní kluby či komunitní spolky.
Něco málo z historie
Rozvoj neziskových organizací v Evropě nastal v 19. století po francouzské revoluci. Ideje, které přinesla, vytvořilo občanskou společnost, která se snažila naplnit odkaz revoluce ve formě právního a sociálního státu. Dalším motivem ke vzniku těchto společenství bylo ekonomické selhávání trhu a selhávání vlád. Při poruchách trhu bylo narušeno pojetí spravedlnosti, selhání samoregulačního tržního mechanismu vedlo k problémům, které soukromé subjekty nebyly schopny odstranit. V předchozím období roli těchto společenství naplňovala církev.
Rozvoj neziskových organizací byl typický i ve vznikajícím Československu. Díky rozsáhlým občanským svobodám mohla začít vznikat celá řada organizací. Jednalo se o sdružení pro pěstování styků mezi národy, turistické, myslivecké spolky a sportovní spolky. Významnou roli hrál také Československý červený kříž.
Negativním zásahem byl nástup komunistického režimu, který vedl k hromadnému rušení spolků či jejich převádění pod centrální instituce. Politické uvolnění nastalo po roce 1968, významnější zlepšení nastalo po roce 1989, kdy se začala opět oblast spolků rychle rozvíjet.
Kde berou peníze a proč je dobré přispívat?
Finanční potřeby neziskových organizací pokrývá více zdrojů, veřejné i soukromé. Jejich poměry se v jednotlivých spolcích liší v závislosti na použité strategii. Z vlastních zdrojů můžeme jmenovat prodej služeb a výrobků nebo příjmy z majetku. Veřejné zdroje tvoří státní dotace, peníze čerpané z nich jsou kontrolovány několika státními institucemi. A konečně, soukromé zdroje jsou právě dary. Jako nehmotný zdroj se počítá i dobrovolnictví.
Neziskovky odvádějí pro společnost významnou službu tím, že zajišťují sociální smír. Jsou projevem občanské společnosti vyrůstající zdola. Obohacují kulturní a společenský život, pomáhají udržovat hodnoty svobodné společnosti živé.
Pokud vás po přečtení článku pohltila vlna solidarity a chtěli byste pár dnů před Vánoci přispět na nějaký projekt, který pomáhá potřebným, projděte si tipy na našem blogu. Vytvořili jsme pro vás například seznam vánočních charitativních sbírek v roce 2021 nebo tipy na dárky, kterými přispějete na dobrou věc. Během celého roku také můžete přispívat svými nákupy na Givtu aniž by vás to stálo jedinou korunu navíc.
Komentáře