Zdroj: První vlaštovka

Původně jen chtěli bydlet společně, dnes je pro některé sdílený dům jedinou alternativou levnějšího bydlení v Praze

Sdílené domy je nejen název spolku, který vznikl v Česku za účelem budování projektu sdíleného bydlení pro komunitu, ale také koncept, který funguje už několik let v sousedním Německu. V podstatě jde o to, že si skupina lidí pořídí dohromady větší nemovitost, ze které se pak stanou nejen byty pro její členy, ale také komunitní centrum pro blízké okolí.

Protože jsou v Česku právní normy nastavené jinak než v Německu, vedla k založení spolku a později sociálního družstva, které stojí za projektem První vlaštovka, dlouhá cesta. Nyní už mají členové družstva koupený dům, na kterém začali pracovat. Kdy budou bydlet, ale ještě stále neví, musí napřed vyřídit všechna potřebná stavební povolení.

V domě se nebude jen bydlet, poslouží i komunitě sousedů

Sociální družstvo První vlaštovka tvoří devět dospělých a dvě děti. Po několika letech se jim podařilo společně koupit dům, který bude sloužit hned k několika účelům. Jednak budou v domě jednotlivé byty, které architekt navrhuje přímo na míru rodině nebo jednotlivci, zároveň má komunita v plánu vybudovat i společný obývací prostor.

„V domě bude i úplně veřejný prostor, který bude přístupný komunitě sousedů. Budeme pořádat různé semináře, přednášky a další kulturní akce. Chtěli bychom i poskytnout část prostor na úrovni ulice jako kanceláře pro neziskové organizace,“ říká Katka Nekolová z První vlaštovky.

Členové družstva První vlaštovka. Zdroj: První vlaštovka

Česká První vlaštovka se inspirovala u německého syndikátu nájemních domů. Ti podobných projektů vybudovali už okolo 150. V zemích, které spadaly pod bývalý východní blok jsou ale jiné právní podmínky. Proto se některé spolky z Maďarska, Slovinska, Chorvatska a Srbska spojily do sítě MOBA, kde sdílí své zkušenosti, protože čelí podobným výzvám při plánování a realizaci svých projektů.

České banky nejsou na financování komunitních domů připravené

„Nejtěžší bylo sehnat potřebné finance, v Česku se nám nepodařilo sehnat žádnou banku, která by naší skupině půjčila,“ vysvětluje Tomáš Němeček ze spolku Sdílené domy. Následovala jednání s bankami v Německu, ty však odmítly půjčku zajistit kvůli tomu, že se v Česku neplatí eury.

Nakonec jsou koupě i opravy domu financovány ze 70% německou nadací, která už má s podobnými projekty zkušenosti jak v Německu, tak i v Rakousku. Zbytek peněz poskládají dohromady členové družstva. Prostřednictvím portálu darujme.cz pořádají sbírku, kde vybírají peníze na komunitní prostory, které poslouží i ostatním sousedům.

Zdroj: Sdílené domy

Důvodem, proč bylo nutné využít kombinaci spolku a sociálního družstva bylo především to, že budoucí zájemci o nájemní bydlení musí zapadnout do komunity, která už v domě bude, a to by v klasickém bytovém družstvu nešlo. „Je důležité zmínit, že pořád budeme v nájmu, vlastníkem je družstvo a my proto nemůžeme do budoucna prodat náš podíl. Jeden ze smyslů tohoto projektu je, aby se dům koupil a aby trvale sloužil pro dostupné nájemní bydlení,“ dodávají Katka s Tomášem. Pokud by se některý ze členů chtěl odstěhovat, skupina si najde sama nového nájemce.

Sdílené domy by mohly být jednou z alternativ řešení vysokých nájmů i inflace

Členové První vlaštovky mají v plánu v dalších měsících na domě pracovat, aktuálně čekají na návrhy architekta, který navrhuje jednotlivé byty, hernu pro děti i společné prostory jak pro komunitu, tak pro sousedy. V září chystají aktivity v rámci Zažít město jinak a budou hostit setkání členských spolků skupiny MOBA.

Práce na domě Zdroj: První vlaštovka

V důsledku rostoucí inflace i nouze o volné byty by mohly být sdílené domy alternativou, zejména ve městech, kde se ceny nájmů i nemovitostí pohybují vysoko. V Praze, Brně a dalších velkých městech bude potřeba zajistit půjčku, v menších městech nebo na vesnicích by mohli dát lidé finance dohromady i bez ní.

„Snažíme se dál propagovat náš model bydlení a spolupracovat s dalšími skupinami, které by se chtěly přidat do sítě Sdílených domů. Zatím máme dvě skupiny, které by měly zájem něco podobného tvořit a my se jim budeme snažit předat know-how,“ říká Tomáš Němeček.

Jsem studentkou mezinárodních teritoriálních studií v Brně. Novinařinu jsem chtěla dělat už od základky a protože ráda poznávám svět, jako druhý obor jsem zvolila mezinárodní vztahy. Hodně cenných zkušeností jsem si odnesla ze stáže na Tanzanském konzulátu a v České televizi. Na neziskovkách se mi nejvíc líbí to, jaký mají přesah a dokážou spojovat lidi z celého světa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.