Jakub Mastík, zakladatel NAVZDORY. (Foto: Jiří Zerzoň)

Ročně domácnosti vyhodí až čtyři miliardy tun jídla. Začněme u sebe, říká Jakub Mastík z NAVZDORY

Upcycling je přeměna starých a nepotřebných produktů na produkty s vyšší užitnou hodnotou. Přečtěte si rozhovor s Jakubem Mastíkem, který se svými kolegy v agentuře NAVZDORY vzdoruje neefektivnímu nakládání se všemi možnými materiály. Rád by kreativou svého týmu a upcyclingem inspiroval veřejnost i firmy k udržitelnějšímu přístupu. Jak se mu to v daří a proč jen třídit odpad nestačí? Co všechno se dá vyrobit třeba z elektro odpadu?

Jak v České republice nakládáme s odpady? Kde jsou naše rezervy?

Fakt, že v České republice dobře třídíme, bohužel nic nevypovídá o následném využití těchto vytříděných odpadů. Také to nic nevypovídá o vyspělosti v oblasti cirkulární ekonomiky. Chybí totiž poptávka po recyklovaných věcech, protože jsou o něco dražší a lidé k nim zatím nemají zcela důvěru. Zaměřme se například na to, aby státní subjekty, které vyhlašují zakázky, jako jsou například stavby budov nebo dálnice, vyhlašovaly výběrová řízení tak, aby jedním z důležitých bodů byla udržitelnost, ekologie. Jedním z takových kritérií mohou být použité (recyklované) materiály, které se budou při zakázce používat. Jedinou důležitou věcí nemůže být cena, což ostatně potvrzuje novela zákona o odpovědném veřejném zadávání.

Je ten problém tedy v tom, že neexistuje velké povědomí o této problematice?

Mezi lidmi se o cirkulární ekonomice moc neví. Na druhou stranu se u firem začíná „obracet karta“, protože si již teď uvědomují, že do budoucna materiály, které teď ve výrobě používají, nebudou. Nebo budou výrazně dražší, což jde vidět i v aktuální krizi. Myslím, že poprvé stojí některé recyklované materiály méně, než materiály nové. Nicméně mezi veřejností moc povědomí o cirkulární ekonomice není a to se snažíme naší činností mimo jiné změnit.

Misky z lahví z dílny NAVZDORY

Zabýváte se i cirkulárními kancelářemi. Co tento pojem znamená?

Této oblasti se věnujeme společně se subjektem Ciraa. Firmám pomáháme řešit vnitřní prostředí kanceláří, odpadové hospodářství, energetické toky, vodu a další. Pokud ve firmě toto téma rezonuje, pak je potřeba zjistit aktuální stav. Jedná se o tzv. službu „quick check“, kdy náš tým v konkrétní firmě zpracuje analýzu a následně sestaví doporučení, jakým směrem by se firma měla ubírat. Takovým příkladem může být výměna papírových utěrek za vysoušeče – díky tomu se ušetřilo 94 tun papírových utěrek a 516 000 Kč za rok.

Dle vašeho tvrzení se dá využít průmyslový i kancelářský odpad efektivně. Můžete přiblížit jakým způsobem?

Efektivní využití je zejména takové, že odpad vůbec nevzniká. V praxi se u firem často setkáváme s větším množstvím starých tiskovin, které mají skladem. Nejefektivnější by samozřejmě bylo, aby se zefektivnil nákup tiskovin a tiskoviny by v takovém množství skladem nezůstávaly. Upcycling je totiž až poslední fáze, jak nevyužité materiály zpracovat. Mimo tiskovin běžně zpracováváme staré roll upy, lahve, gramodesky, hasičské hadice a vlastně vše, co nám přijde pod ruku.

Ledvinka z dílny NAVZDORY

Odkud pochází fenomén upcyclingu?

Upcycling je filozofie pocházející z Ameriky a v Evropě byla průkopníkem firma Freitag, která začala vyrábět věci z auto plachet. Nám se zdálo sympatické využívat materiály, které už dosloužily a ještě tím pomáháme životnímu prostředí. Konkrétně v naší dílně nepracujeme jen se starými auto plachtami, ale standardně pracujeme také s cyklodušemi, autopásy, gramodeskami, lahvemi, tiskovinami, bannery…

Podle vašeho webu i vzděláváte společnost. Jak?

Vznikly ekoworskhopy, kde například učíme, co si lidé sami mohou doma vyrobit, přibyly k tomu také inspirativní ukázky Zero Waste vaření. Návštěvníkům na místě připravíme pokrmy, které ihned ochutnávají. Evropané nejčastěji vyhazují starší pečivo, přezrálou zeleninu a ovoce. Recepty jsou proto zaměřeny na zpracování těchto surovin. Můžete tedy ochutnat gazpacho z přezrálých rajčat, francouzské hranolky ze starého pečiva, které si namočíte do bílého sněhu, který vznikl z vyvařené vody cizrny. Lidé také často vyhazují například mrkvové natě, ze kterých jsou schopni vykouzlit skvělé pesto. Těmito a dalšími aktivitami se snažíme lidi a veřejnost nenásilnou formou vzdělávat.

ECO catering, zdroj: NAVZDORY

Jedním z témat, kterým se zabýváte, je společenská odpovědnost (CSR). Co si pod tím můžeme představit?

Mám rád konkrétní příklady, proto bych to vysvětlil na firmě, která vyrábí nábytek. Tato firma pro svou výrobu spotřebovává velké množství dřeva, a pokud je firma odpovědná, pak by měla nějakým způsobem tuto újmu krajině vracet. Kupříkladu sadit stromy, angažovat zaměstnance do výsadby stromů, apod. U společenské odpovědnosti nejde jen o životní prostředí, ale také o sociální oblasti, například podporu kultury a spolků v místě podnikání. Pokud tedy nějaká firma podniká, měla by být odpovědná ke společnosti a životnímu prostředí.

Předpokládám ale, že tomu tak často není…

V dnešní době se bohužel potýkáme s greenwashingem. To je situace, kdy firmy pouze využívají toho, že je CSR trendy, protože se tak firma stává důvěryhodnější a získává loajalitu zákazníků. Opak je ovšem pravdou a firmy ve skutečnosti udržitelné vůbec nejsou, příkladem může být aktuální žaloba na H&M. Dle mého názoru jde celkem jednoduše poznat, zda to firma s udržitelností myslí vážně, protože začíná sama u sebe. Nejdříve se soustředí na svou výrobu, na své budovy, své zaměstnance a až následně tato témata komunikuje.

Když opominu workshopy a eco catering, co nabízíte firmám, které chtějí pracovat na své společenské odpovědnosti?

Hodně úspěšné jsou v tomto konkrétním období naše dárkové sady k Vánocům. Když v Čechách můžeme něco vypít nebo sníst, tak to má úspěch a prostě to funguje. Opakem jsou umělecké objekty vyrobené z použitých materiálů. Takovým příkladem je dva a půl metru vysoký robot, který vznikl z vyřazeného elektra pro VŠB Fakultu elektrotechniky. Snažíme se, aby výrobky nebo celé objekty měly souvislost přímo se zákazníkem nebo oborem, proto jsme v tomto případě pracovali s elektro odpadem.

Robot René, zdroj: NAVZDORY

Jaké jsou tedy základní kroky pro každého, kdo chce lépe nakládat s odpady nebo žít ekologičtěji?

To je velmi individuální. Nejvíce jde o vaše přesvědčení. Tohle souvisí s tím, proč jsme začali dělat udržitelný marketing a vaření Zero Waste. Zjistili jsme totiž, že lidé pouze v domácnostech celosvětově vyhodí čtyři miliardy tun jídla. To pro nás byla informace, se kterou jsme se rozhodli začít něco dělat a tak vznikl náš eco catering a Zero Waste vaření. Začali jsme u sebe.

Nějaké jednoduché rady ale určitě máte.

Pár jednoduchých triků, se kterými můžete začít hned: Nakupovat z druhé ruky – re-use centra, second handy, apod., nakupovat potraviny v prodejnách bez obalu, ekologická drogerie, neplýtvat vodou, potravinami, ani energiemi, nahradit auto za kolo, chůzi, popřípadě carsharing, případně se zapojit do akcí jako Do práce na kole.


 

O ekokosmetice jsme vydali epizodu Pijavic s Martinem Matesem, zakladatelem eshopu Econea.cz, o odpovědném podnikání přes polovinu planety jsme si povídali s Lukášem Matějčkem, zakladatelem Bagind a o vnímání ekologie obecně je rozhovor s Helenou Továrkovou, ředitelkou největší moravské nadace na ochranu přírody, Nadace Veronica.

Jsem studentka Právnické fakulty v Olomouci. Rok života jsem strávila ve Španělsku, tam jsem zjistila, že jsem patriotka a Olomouc je pro mě srdeční záležitost na celý život, podobně jako neziskový sektor, rozvoj společnosti a lidská práva. V minulosti jsem pracovala například jako fundraiserka pro mobilní hospic nebo jako migrační stážistka v Amnesty International. V Givtu se primárně věnuji podcastu Pijavice.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.