Barevný, silný a majestátní zvuk vytváří více než 1 600 píšťal. Varhany v Čakovicích letos slaví 114 let, potřebují však rozsáhlou rekonstrukci, která se zcela jistě bude pohybovat v řádech milionů korun. Jak taková rekonstrukce probíhá, a čím jsou varhany v Čakovicích výjimečné, se dozvíte v rozhovoru s Eliškou Sobotkovou a varhaníkem Ondřejem Hrubým z projektu Vraťme jim život.
Projekt vymysleli čtyři farníci z Čakovic, kteří už nemohli dále přihlížet, jak hudební nástroj chátrá a rozhodli se sehnat finance na jeho opravu. Ondřej je povoláním programátor, hra na varhany je však jeho srdcovou záležitostí. Eliška zprostředkovává komunikaci a reklamu. Společnými silami s farářem Františkem Čechem a pastorační asistentkou Aničkou Steinovou vznikl plán na záchranu čakovických varhan. Ondřej naprogramoval také projekt Adopce píšťal, o něčem podobném jsme už na Givtu psali.
Proč jste se rozhodli pro renovaci těchto konkrétních varhan?
Ondřej: Čakovické varhany byly postaveny roku 1909 mistrem Janem Tučkem. Dá se říci, že jeho firma byla tou dobou největší u nás. Podílela se na stavbě nových varhan ve Smetanově síni v Obecním domě v Praze, tehdy prvních varhan na našem území s elektrickou trakturou (mechanismus spojující klapky klaviatury a hrací části jako jsou píšťaly, pozn. redakce), nebo na přestavbě varhan u sv. Jakuba v Praze, doposud se jedná o největší varhany v Čechách. V Čakovicích měl nástroj to štěstí, že se mu vyhnula rekvizice cínových píšťal během 1. světové války, i barokizační tendence 2. poloviny 20. století. Dochoval se nám tak nástroj autorsky ucelený, v původní podobě z období romantismu. V průběhu jeho existence do něj nebylo nijak zasahováno. Především jsou to varhany v našem kostele, kde je slýcháváme pravidelně při mších. Vzhledem k jejich stále se zhoršujícímu stavu je bohužel čím dál těžší je poslouchat. Farnost je vlastníkem varhan, a tak je pouze na nás farnících, s tím něco udělat.
Varhany v Čakovicích. Zdroj: Vraťme jim život
Takže se dá říct, že zvuk je původní z přelomu století.
Ondřej: Ano, jedná se o větší dvoumanuálový nástroj z období pozdního romantismu. Najdeme zde plno zajímavých zvukových barev. Právě jedinečný a mnohotvárný zvuk je silnou stránkou těchto varhan. Bohužel za zvukovou stránkou pokulhává ta konstrukční, jako je tomu ostatně u většiny Tučkových nástrojů. Jedním z největších problémů je, že Tuček vtěsnal poměrně velký varhanní stroj do skříně, která svou velikostí nedostačuje. Kvůli nedostatku místa zde naprosto chybí přístupové lávky, chodníky a žebříky, takže i běžná údržba nástroje, jako například ladění, je velmi problematická. Malá skříň je důvodem, že jsou dnes varhany v tak špatném stavu.
Jak vlastně probíhá taková rekonstrukce varhan?
Ondřej: To je velice široká otázka. Nejdříve je třeba si rozmyslet, jaký nástroj rekonstruujete a kam se chcete s rekonstrukcí dostat. Jinak se přistupuje k historickému nástroji, který je starý přes 300 let a prošel za tu dobu mnoha přestavbami, jiný přístup bude zase k nástroji, který stojí sotva 100 let a dochoval se beze změn. Úplně jinou kapitolou jsou pak stavby zcela nových varhan. U rekonstrukce či restaurovaní je vždy třeba vybalancovat požadavky na zachování autenticity a původního charakteru nástroje, ať už po stránce zvukové nebo po stránce konstrukční. Jakmile se všechny tyto otázky vyjasní, sepíše se restaurátorský záměr, který navrhované řešení detailně popisuje. Například v Čakovicích jsme se rozhodli v maximální míře zachovat Tučkův rukopis, s výjimkou právě zmiňované varhanní skříně, která je nástroji příliš těsná. Skříň bude na kůru posunuta vpřed, čímž se získá místo mezi skříní a zadní stěnou kůru, aniž by tím bylo narušeno estetické působení varhan v interiéru kostela při pohledu zespodu. Do nově vzniklého místa budou vestavěny servisní lávky a chodníky, které nyní chybí.
Ondřej Hrubý. Zdroj: Vraťme jim život
Jak probíhá konkrétní praktická práce na varhanách, když se opravují?
Ondřej: Ať už vypadá restaurátorský záměr jakkoliv, většinou je nutné varhany rozebrat, pečlivě jednotlivé části zdokumentovat a převézt je do dílny restaurátora. Pokud byl nástroj napaden červotočem, ozáří se jednotlivé části gama zářením, aby se škůdce zlikvidoval. Pak se části očistí mechanicky a suchou parou. Následuje vlastní restaurování a oprava komponentů. Vzdušnice, hrací stůl a jiné části varhan se rozeberou na jednotlivá pérka, ventily a lamely. Dřevěné části se vyspraví, chybějící doplní, zteřelé kůže se vymění. Cínové i dřevěné píšťaly se vyspraví, pokud jsou už ale v tak špatném stavu, že je není možné opravit, musí se zhotovit autentické repliky. Pak se nástroj cvičně složí v dílně, kde se vše vyzkouší. Poté se znovu rozebere a transportuje zpět do kostela, kde následuje finální část rekonstrukce a tou je montáž, intonace a ladění. Intonace a ladění musí proběhnout až na místě, aby se vzala v úvahu akustika prostoru kostela.
To zní jako velký kus práce a znalostí, tomu všemu jako varhaník rozumíte?
Ondřej: Je pravda, že varhany od malička obdivuji i jako zajímavý stroj. Pravděpodobně to bude souviset se stejnou zvědavostí, která mě přivedla k profesi programátora. Jako varhaník ale na varhany především hraji. Ten, kdo musí do detailů všemu rozumět po technické stránce, je varhanář. Varhanář varhany staví a opravuje a musí zvládnout kombinovat mnoho řemesel. Musí být dobrý inženýr, truhlář, musí umět pracovat s kůží a kovovými píšťalami. Také by měl mít smysl pro hudební estetiku, to znamená umí propůjčit píšťalám kvalitní zvuk a umí pracovat s akustikou. K tomu musí mít mnoho nástrojů takzvaně naposloucháno, ale zároveň by měl být schopen se naladit na zvukový charakter konkrétních varhan. Je pravda, že právě poslední zmiňované specializaci se obvykle v dílně věnuje zvláštní pracovník, kterému se říká intonér. Nicméně i mistr dílny by měl mít o tomto aspektu alespoň základní přehled.
Zdroj: Vraťme jim život
Je k takové rekonstrukci potřeba schválení historika nebo Ministerstva kultury?
Ondřej: Historika ani Ministerstva kultury nikoliv, té osobě se říká poněkud nespisovně památkář. Tedy ano, pokud se jedná podle zákona o památkově chráněnou věc, movitou či nemovitou, je třeba mít schválení místně příslušného orgánu památkové péče. V Praze toto provádí Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy (OPP MHMP), po konzultaci s Národním památkovým ústavem. Tomuto schválení se říká závazné stanovisko orgánu památkové péče a vydává se k předloženému restaurátorskému záměru. Památkáři buďto záměr schválí bez připomínek, nebo k němu vydají podmínky, které uvedou do stanoviska. Vlastník památky i restaurátoři se pak musí řídit tím, co je ve stanovisku, jinak porušují zákon. V Čakovicích nám již diecézní organolog, Štěpán Svoboda, restaurátorský záměr zpracoval a taktéž je na něj vydáno kladné závazné stanovisko OPP MHMP.
Kolik taková rekonstrukce vlastně stojí?
Eliška: Záleží na mnoha faktorech a náročnosti celé renovace, ale řádově se pohybujeme v milionech korun. V Čakovicích teprve proběhne výběrové řízení na restaurátora, které plánujeme uzavřít koncem září tohoto roku. Nicméně už teď víme, že se rekonstrukce bude pohybovat od tří milionů korun výše.
Eliška Sobotková. Zdroj: Vraťme jim život
Kdy byste chtěli rekonstrukci dokončit?
Eliška: To závisí na tom, kolik budeme mít k dispozici finančních prostředků v následujících letech. Celou akci plánujeme financovat z veřejné sbírky a ze státních a krajských dotací. Pokud bude peněz v některém roce málo, budeme muset akci o rok odložit. Ideální scénář je mít hotovou renovaci do čtyř až pěti let. Rekonstrukce by se měla ideálně provádět po částech, aby v kostele pokud možno zůstala nějaká část varhan v provozu. Samozřejmě přijde okamžik, kdy nástroj na nějakou dobu zcela utichne. S pracemi chceme začít na jaře příštího roku.
Jak plánujete oslovit místní komunitu, veřejnost či sponzory?
Eliška: Jelikož se jedná o velice rozsáhlý a časově náročný projekt, rozpracovali jsme i marketingovou komunikaci, oslovování případných partnerů a donátorů. Bez pomoci a ochoty všech by se nám jen těžko podařilo projekt úspěšně dokončit. Jde právě například o projekt Adopce píšťal, kdy chceme dát sponzorům něco hmatatelného, jako mít možnost vlastnit kousek čakovických varhan. V období adventu plánujeme speciální limitovaný certifikát s dárkem. Dále chystáme koncerty a plánujeme dražbu vyřazených částí varhan v případě, že po montáži zůstanou. Nápadů máme celou řadu a věříme, že jimi zaujmeme dostatek příznivců. Záštitu nad obnovou varhan drží starosta Čakovic Jiří Vintiška, který je aktivním členem farního společenství.
Mohlo by se vám líbit
Komentáře